Proč?

1. Protože „buď“ je rozkazovací způsob od slovesa být. Slovesa přece tvoří přítomný čas, minulý, budou, rozkazovací způsob atd..

Rozkazovacím způsobem vyjadřujete rozkaz, příkaz, požadavek, nebo zákaz. Označuje se vykřikníkem.

Např. příkážete někomu, aby zůstal doma.
Řeknete mu: "Buď doma!

Můžete být i zdvořilý" Prosím, buď doma".

Tvary:
Ty – 2. os. j. č. – buď, My – 1. os. mn. č. – buďme, Vy – 2. os. mn. č. buďte.
–
2. Ještě může jít o rozkazovací způsob od slovesa budit, tj. probouzet ze spánku, nebo budit např. něčí pozornost.

Buď – buďme – buďte, i když se častěji používá sloveso s předponou – např. probuď se, vzbuď se atd.

Upravil/a: annas

Pri slove „buď“ môže ísť o 3 významy:
1 – „buď vieš… alebo nevieš“ – vyjadruje rozlučovací vzťah
2 – „buď (staň sa) veľkým zvonískom“ – určuje, čím máš byť v čase budúcom
príklad: " čáry máry buď (staň sa) Karkulkou"
3 – „buď zdráv“, latinsky „ave“ – pozdrav

Proto. 🙂