Právě jsem si všiml u otázky annas, jak píše „můžete mně
poradit“ a vzpomněl jsem si na můj dotaz a vaše odpovědi s používáním
slova Jirka. Takže můžete Jirkovi pomoci-tedy mně.
Dnes co jste poradili tuto poučku tak ji používám, ale dříve jsem to
neřešil. mohl bych u této věty použít slovo mi?
Můžete mi poradit. Jaký je v tom rozdíl? Nemusel bych přemýšlet jestli
mě nebo mně.
Doplňuji:
Díky Jahodě používám Jirku (Jirky-mě, Jirkovi-mně) a to mi stačí.
Všem děkuji za odpovědi, ale domnívám se, že určovat mě-mně podle pádu
asi nebudu, jelikož prostě na to nemám buňky.
Stejně mi nikdo nevysvětlil proč annas nemohla napsat „pomůžete mi“ a
místo toho napsala „pomůžete mně“. Možná-je to na druhém místě, ale
já bych napsal mi. A pokud bych neznal pravidlo-pomůcku s Jirkou, určitě
bez váhání bych použil pouze mi.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Upravil/a: Miroslavst
Zajímavá 6Pro koho je otázka zajímavá? anonym, zdeny, Jahoda, aramah, Pirate_of_D1, anonym před 5227 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Jirku používám také. Kdysi jsem to zde radila.
Např.:
Cesta vedle mě. – Cesta vedle Jirky. Dvě slabiky (Jir + ky), tudíž dvě písmena = mě.
Bavíte se o mně? – Bavíte se o Jirkovi? Tři slabiky (Jir + ko + vi), tudíž tři písmena = mně.
To píši vysvětlení pro ty, kteří neví, jak to s tím Jirkou myslíme 😉
0 Nominace Nahlásit |
Miroslave, stále existuje tvar „mně/mi“, jak uvádí Bumbes. Platilo pravidlo, podle něhož se rozlišovalo použití kratšího či delšího tvaru (mně/mi). Nebudu ho citovat, protože současná spisovná čeština považuje oba tvary za rovnocenné. Tvar „mně“ se šíří na úkor tvaru „mi“ a nový Slovník spisovného jazyka českého uvádí i pro postavení příklonky tvar „mi"až na druhém místě vedle "mně“.
U tvaru „mě/mně“ musíte přemýšlet – pomůcka „tě/tobě“.
V tomto směru se nic nezměnilo. Nemusí se již ale rozlišovat mezi
„mě/mne“, ale „mě/mně“ ano.
Doplňuji:
Miroslave, vždyť jsem Vám vysvětlila, že jsem použila tvar „mně“,
který je správný a spisovný. Já dávám přednost tomuto tvaru, klidně
však můžete psát „mi“. Možná je to i moravismus.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Pravidla psaní mě/mně – zájmeno já
1.pád: já (zájmeno – osobní) (Ty)
2.pád: mě i mne (Tebe, Tě)
3.pád: mně i mi (Tobě, Ti)
4.pád: mě i mne (Tebe, Tě)
6.pád: mně (Tobě)
7.pád: mnou (Tebou)
Asi je dobré trochu používat i paměť, pro pravidlo že ve 3. a
6. pádu se píše mně.
A jak píše ‚ReHu‘, pouze tam kde se dá použít „ti“ může
být „mi“.
0 Nominace Nahlásit |
… protože pochází z indoevropštiny a ta byla ještě stokrát
složitější ;{))>
Doplňuji:
zkrátka jsou dvě možnosti, mohla si vybrat kteroukoliv z nich
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
je to jedno hlavne ze otazku pochopim,taky delam pravopisne chyby
4Kdo udělil odpovědi palec? anonym, annas, Miroslavst, vecernice
před 5227 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Protože v tomto státě nemůže být nic jednoduché… :o))
3Kdo udělil odpovědi palec? Miroslavst, aramah, annas
před 5227 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Mně se až tak složitá nezdá. Sice také dělám chyby, ale protože jsem
vždycky hodně četla, píšu tak nějak automaticky. Když si nejsem jistá,
napíšu slova vedle sebe a které se mi zdá přijatelnější, to
napíšu.
A pár základních pouček si je snadno zapamatovat. Třeba použít slovo
v jiném pádu. Nebo pádě 🙂?
A co se týče mi či mně – řídím se tím, že si řeknu ti > mi nebo
tobě > mně, popř. tě > mě.
0 Nominace Nahlásit |
Složitá čeština, je to zvyk a hra z pravidly.Jak pro koho, mám vnuka narodil se v Německu říká dědo máš vyhodu nemusíš psát tolik velkých písmen jako ja u každého podstatného jména. Třeba angličtina jinak se to čte a jinak píše.
0 Nominace Nahlásit |
já to vždy psala podle mně-tobě , mi-ti , mě-tě, mne-tebe
takže pomůže mi někdo? pomůže ti někdo?
pomůže mně někdo? pomůže tobě někdo?
podle mě jsou obě správně
0
před 5224 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek