Proč hodně hnutí, jejichž název končí na ismus většinou zavání nějakým průšvihem?

Myslíš tím třeba kapitalismus?

U všech ismů to neplatí.

Mezi dobré ismy patří kupříkladu:

• altruismus
• pacifismus
• klasicismus
• patriotismus

Možná proto, že všechna ta společenská uspořádání (než hnutí),
nekončí, jen na – ismus, Ale na – MUS… 😉

Jako například kapitalismus, demokratismus, sekularismus, liberalismus, republikanismus, nacionalismus, feminismus. globalismus, progresivismus, egalitarismus a plno dalščích pojmů, nad kterými slintají i ti největší liberálové a podobní?
Nemáš tudíž rád republiku ani demokracii ani liberalismus, svobodu nebo rovnost?! Chápu (přestože vím, že na tom stejně ujíždíš, a to i bez znalostí nebo přehledu). Ale úplně stejné -ismy prostě platí i na ty svobodo-rovnotářské, republikánské a demokratické splašky, kterým tak fandíš. Jako pro cokoli jiného.

Jé úplně jedno, jesti je to pravicové nebo levicové, jestli je to lepší nebo horší, politické, umělecké, ekonomické, filozofické, náboženské, ideologické nebo se to jen vztahuje k nějaké vědě nebo období (nebo vůbec k čemukoli). Neskutečně velká spousta slov končí na -ismus (a ano, velká spousta z nich jsou ideologie, směry i hnutí… RŮZNÉ).
Je to jen o latinsko-řecké původu tech slov a slovotvorbě těch pojmů. Které se vyskytují napříč jazyky.

Můžeš si vybrat naprosto cokoli, co se ti líbí. Protože těch pojmů jsou stovky (až přes tisíc)! ;) A jsou zcela odlišné = vztahující se k rozmanitým věcem.

Já vím… zlý klasicismus, impresionismus, expresionismus, romatnismus (…), humanismus, pacifismus (…), mechanismus, fyzikalismus, materialismus (..), optimismus, symbolismus, systematismus, skepticismus. Proboha, co ti udělal organismus nebo altruismus?
To jsou ale průšvihy a vadnosti. Dle tvé „logiky“.

Upravil/a: Disraeli

Ne, slovem, koncovkou, to opravdu není, to, že nějaký „-ismus“ zoveme „-ismem“, je jenom věcí konsensu, abychom si vzájemně rozuměli. Klidně můžeme komunismus nazývat lopata a nacismus doprava, na podstatě, materii a průběhu toho, nebo onoho, to opravdu nic nezmění. 🤦‍♀️

Protože člověk, který má vysokou úroveň vědomí, nebude mít bytostnou potřebu měnit svět „k lepšímu“ klackem, ať ten svět chce nebo nechce. Protože každý, kdo se dere do veřejné funkce, patří praštit klackem po hlavě – tím, že chce, je nezpůsobilý ipso facto. Ve veřejné funkci musí být ten, co nechce, ale co je tam potřebný, protože má na to úroveň vědomí, osobnostní předpoklady, a v neposlední řadě také příslušné odborné znalosti, ale také zkušenosti. Takový člověk musí být do funkce „nucen“, přemlouván, na bytí ve funkci mu absolutně nezáleží, a pak je ten pravý.

Protože jsme prodělali všecky možné revoluce – některé byly, objektivně, přínosnější, jiné už méně, u některých ještě nevíme, ještě nenastal pravý čas, neuzrála doba – až na revoluci psychologickou a sociální. Snaha i byla, arciť v úplném zárodku, a dokonce ne jednou, výsledek se, bohužel, nedostavil. A u psychologické revoluce ani snaha nebyla, kde by se vzala, je to moc mladé, je to empirické, ne kogentní, nelze se to naučit, jak Archimedův zákon.

Až tohle lidé pochopí, nebudou potřebovat žádný „-ismus“, a teprve budeme moci žít tak, jak se patří s ohledem na naši jinou vyspělost – třeba technickou a technologickou. Do té doby sorry, jako. A jestli ta doba, vůbec, kdy bude, my se jí nedožijeme, tak to neřeš a hotovo.

Souvislost mezi koncovkou „ismus“ a negativním vnímáním některých hnutí, jejichž název ji obsahuje, pravděpodobně spočívá v historické zkušenosti.

Mnoho politických, ideologických nebo filosofických hnutí a směrů končících na „ismus“, jako jsou komunismus, nacismus, fašismus atd., je spojováno s vážnými zločiny proti lidskosti a porušováním lidských práv. Tato hnutí založená na myšlence naprosté ideologické nebo náboženské čistoty a uniformity často vedou k extremismu a totalitě.

Nicméně, stojí za zmínku, že ne každý „ismus“ je negativní. Existují také „ismy“ spojené s pozitivními nebo neutrálními koncepty, jako je humanismus, buddhismus, pacifismus atd.

Takže problém není v koncovce, ale spíš v konkrétních ideologiích, které označuje. Je důležité si uvědomit, že každý „ismus“ je komplexní a má své vlastní specifické kontexty a důsledky.