Proč Češi často před slovy na O říkají V?

Ve období praslovanském nebo pračeském se objevila slova vokno, vajce. Ve 14. století se protetické v stalo pravidlem či zvykem , předsouvalo se před počáteční samohlásku – samohláska na začátku slova se nelíbila. Stejně i souhláska j – např. jablko, vejce, jehně na rozdíl od ostatních podobných slov v latině nebo němčině – Apfel, Ei, Agnus atd. – stejný původ.

Toto proteické v – voheň, vokolo atd. se objevilo v českých nářečích, především v české , a to západní oblasti, v nářečí hanáckém (až po čáru Litovel – Kyjov). Do spisovného jazyka v 16. století proniklo také, ale nikoliv obecně. Koncem národního obrození se spisovný jazyk protetického v zbavil. V nářečí se změna nepromítla.
Naopak j někde chybí í – iskra, iný, istý…

Sterilní a školemetská historická mluvnice a dialektologie.

Nespisovné útvary českého jazyka

Mezi nespisovné útvary jazyka patří nářečí – jsou místně určeny, mají rozdíly ve slovní zásobě, hláskosloví a tvarosloví. V současné době se vlivem školy, pohybu obyvatel, televize a obecně hromadných sdělovacích prostředků rozdíly stírají a dialekt přežívá na vesnicích hlavně u starších lidí. Dialekty přežívají hlavně na Moravě díky větší vzdálenosti od centra a větším tradicím.
V různých dialektů vznikají nadnářeční útvary- interdialekty, které pokrývají větší oblast a obsahují větší množství společných znaků. Nejdůležitějším interdialektem je obecná čeština, která zabírá většinu Čech a částečně i na Moravě. Vyvíjí tlak i na spisovný jazyk, je z ní přejímáno mnoho prvků. (mlíko,vokno, zlatej, bejt..) Mezi znaky obecné češtiny patří změna ý,í na ej (mladý-mladej, zítra-zejtra) a é se mění na í/ý (mléko-mlíko).
http://referaty-seminarky.cz/jazyk-spisovny-a-utvary-nespisovne/

Jazykozpytec sice nejsem, ale řekl bych, že to spíš používají Moravané v oblastních dialektech. Třeba se mám to víc líbí!
Názor

Protože se to alespon me lépe vyslovuje.

jasan, (v)osa