Probíhá rozpínání vesmíru pouze v mezigalaktickém prostoru, nebo probíhá všude, dokonce i uvnitř hmoty?

Podle mne jsi to vlastně celkem dobře trefil. Pokud se potvrdí hypotéza/teorie prof. Verlindeho, tak objemové zdroje entropie (fluktuace vakua – které mají největší dopad především tam, kde hmota NENÍ, tedy v mezigalaktickém prostoru) by to mohly mít na svědomí. Zatímco tam, kde hmota je mají převahu plošné zdroje entropie (holografické plátno vesmíru, tam platí klasická relativita). Ostatně tím by se hladce vyřešila hromada „záhad“. Např. rotační křivky galaxií (temná hmota), zrychlená expanze (temná energie), nepolapitelnost „gravitonů“ (pokud neexistují, těžko je lapit) atd., atd. Doporučuji si prostudovat odkazy na heslo „VERLINDOVA GRAVITACE“.

Ale PŠŠŠT, pěkně potichu! Jinak Káňátko dostane strašlivý hysterák, bo podle něj už všechno víme dobře, udělené Nobelovky ze „temnou energii“, „temnou hmotu“ a vůbec kdejakého temného bubáka to jasně dokazují, vlastně myslet není třeba. To by tě nemělo překvapovat. Pokud něco víš o „srdcích plných Pravdy a Lásky“, u nich je to normální. 😉

Zatím to potvrzování vypadá půl na půl – jedni tvrdí, že naměřili naprostou shodu, druzí pravý opak. No a ze zkušenosti „jak věda funguje“ (je jasné, že připustit něco nového je bubák sám o sobě a ti, kteří postavili své kariéry na předchozím se přirozeně kroutí, jako hovno v proutí) nic jiného ani nečekají. Tož držme panu Verlindemu a jeho koncepci palce. Je to krásná myšlenka a hlavně KONEČNĚ vysvětluje gravitaci (co to je) a spolu s tím SPOUSTU dalších věcí. 🙂

Dobrý dotaz, mrzí mne jen přístup lidí, jako je elkon. Tenhle přístup jsem nikdy nepochopil, ač jsem byl životem donucen pragmaticky akceptovat, že existuje. 😐

Osobně rozpínání vesmíru chápu tak, že se prostor pouze natahuje jako guma a tedy je ho pořád „stejně“ – asi jako se s klesajícím tlakem vzduchu postupně zvětšuje meteorologický balon… prostor ale podle všeho nelze měřit na množství, jelikož to není fyzická substance stejně jako čas – ten sice na množství měříme, ale patrně jen proto, že náš mozek není schopen takového stupně abstrakce, aby dokázal pracovat s něčím naprosto bezrozměrným.

Uvnitř hmoty prý ne, protože uvnitř hmoty, ba i v měřítku sluneční soustavy, kde je silná gravitace, jsou tyhle energie (gravitační a elektromagnetická) silnější než síla, se kterou se rozpíná prázdný prostor. Chápu to tedy tak, že se vesmír rozpíná ne ani tak silou, jako spíš samovolným přetlakem, když neni v dosahu síla, která by mu bránila, tedy něco podobnýho jako když se astronauti zvětšujou vlivem absence gravitace nebo jako se věci nafukujou v podtlaku.

https://www.as­tronomy.com/sci­ence/does-the-space-inside-an-atom-expand-with-the-universe/

Tvoje starosti ti fakt nezávidím. Asi ani nespíš…