Avatar uživatele
Loading..

Potřebuju pomoct, už to psychicky nezvládám s mojí adoptivní rodinou.

Mají mě už od půl roku, ale nikdy jsem si k ním nenašla cestu a oni ke mě taky ne. Chtějí ze mě udělat lepší verzi sami sebe..Jejich tresty nedávají smysl a chovají se ke mě jako ke školkáčkovi. Jejich náplň života je asi ta, že se mi snaží pomstít.. nemůžu se ani v klidu najíst bez toho, abych slyšela poznámky mojí matky na mojí postavu.. jeden z jejich trestů je třeba sebrání simkarty( je mi 16 a oni ví že občas potřebuju si něco domluvit skrz brigádu či tak) z košťat které o mě už zlomila bych si mohla udělat chatku. A takhle bych mohla pokračovat dále.. nejraději mě vydírají psychicky a mstí se mi za to že je nemám ráda.
Co mám dělat.. sociálka nepomáhá… vždycky si hrajou na úplné chudinky a mají miliardu výmluv..a snaží se mě vždy schazovat.. fakt potřebuju pomoct.. třeba si o tom s někým jen promluvit.. řekněme jen jednu věc.. i v tom decaku bez rodičů by mi bylo lépe než být s nimi

Zajímavá 0 před 573 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
elkon

Třeba zde: https://www.lin­kabezpeci.cz/

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Filip84

No, podívej se, tady tu pomoc nenajdeš, tohle není „pomáhárna“, ba ani „radírna“, byť to spousta lidí poněkud nechce chápat a přijmout.

Vlastně, na jedné straně, chápu, co tak jako asi prožíváš, na druhé straně neznám nikoho, kdo by vyrůstal u adoptivních rodičů. Jo, lidi, co si prošli sirotčincem stalinského typu (=dětský domov), to znám, ale někoho, kdo si prošel adoptivní rodinou, to nikoli.

Asi máš pravdu. Ono v 16–17 by Ti skutečně bylo asi lépe v tom sirotčinci stalinského typu. Nedávno jsem na to četl, takovou sponsi, kluka, co si tím sirotčincem prošel, a právě zhruba v Tvém věku. Teda, víš co, jemu bylo 14 něco, když se tam dostal; on se v ten sirotčinec dostal skrze jiné příčiny, úplně jiné příčiny, jemu tam pomohlo už to, že, najednou, měl teplý jídlo každý den, nechodil do školy oblečený jak vandrák a měl čisto a teplo. A, ano, že ho netorisoval otčím, poněvadž matku měl vlastní, ale ta měla pana přítele, no a to víš, no, jak to tak bývá, že …?

Tohle, co popisuješ, se přes OSPOD řeší blbě, protože – pochop – Ty jsi čistá, nakrmená, máš ty knihy a sešity do školy, nepomlácená. Ty tvrdíš, že Ti oni něco říkají, oni to dementují. Buď jak buď, pro OSPOD jsou to jenom kecy, a jako je mi naprosto jasné, že to jenom kecy nejsou, nebagatelisuju to, jenom Ti nastiňuju, jak na to (zhruba) pohlíží guma ouřední. 🤷‍♀️

Opravdu zkus tu linku bezpečí, na čísle 116 111, nebo tam mají i chat, pokud Ti více vyhovuje si psát, ber to tak, že to nic nestojí, a za zkoušku nic nedáš (https://www.lin­kabezpeci.cz/).

Tady Ti fakt není jak jinak pomoct, než že Tě vyslechnu.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
VaclavZeman

Já jsem adoptovaný a na rodinu měl poměrně štěstí. Jasně, taky ode mě rodiče očekávali něco jiného, ale já jsem prostě speciální. A se sestrou (jejich, pro mě nebiologickou) jsem se pořád hádal. A i teď, když na začátku roku umřela matka, tak vše zdědila Jitka, ale po mně chtěla, abych uhradil polovinu na pohřbu.

Každopádně, jak už zde psal elkon, nejlepší bude linka bezpečí.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Co dělat? Poradit se u odborníků, jsou tu už nějaké linky. Jinak – do plneletosti Vám zůstávají 2 roky a to uteče jako voda. Takže to chce: vydržet. Držím palce.

0 Nominace Nahlásit