My jsme tady na Prajzké před pár dny dostali zatím jen „prapodivnou“ bouři a kleklo při ní zatím jen pár hodně starých slivoňí, zůstala jen jakási torza, pahýly, ale stejně… Pro ty stromy to asi není žádná hitparáda, když vám to uškubne skoro půlku koruny… A co ty ořešáky, kdyby něco?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 1231 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Půlka koruny není celá koruna. Strom by to měl přežít, jakkoliv to pro něj bude citelné poškození. No co, dáš si chviličku pauzu v děffkaření a uděláš něco užitečného pro své zdraví i pro strom. :)
Tudíž – RUČNÍ pilu (to dáš, když tak sportem k trvalé invaliditě!) a čistě lom zaříznout, štěpařský vosk, popřípadě kus plátna s motouzem + žebřík a TRADÁ! No CO JE kua, to to ještě nemáš hotové?!? Takže BEZ nároku na ovace (i případné pozdější ovoce)! ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Ořešák je potvora, ten krvácí fest a dlouho. Já bych se podržel rady aliena, sám jsem to ještě neřešil. Jednou jsem ufikl větev (nepřílš silnou) schválně při sekání trávy, abych se pod ní nemusel se sekačkou plazit a nebyl to dobrý nápad. Přiznám se, že jsem s tím nic neudělal, proto vím, že to trvá dlouho, než míza přestane téct. Strom to ale přežil bez úhony. Problém by byl, kdyby se to stalo někde vysoko. Opičák nejsem a se žebříkem se taky všude nedostanu.
2Kdo udělil odpovědi palec? zjentek, aliendrone
před 1231 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
@orwell: Jsou období v roce, kdy ořešák roní a jsou období kdy ne. Střídají se a to několikrát během roku. Nemalý vliv má pak úplněk, který často dílo zkázy dokoná.
Když jsem byl malé dítě, můj otec ořezal ořešák ve špatnou dobu a ten pak doslova vykrvácel. Tekl proudem a dlouho. Nechtělo se to zastavit. A protože je voda sffiňa, nemáš šanci to nijak/ničím lepit, patlat, pomosi mu, zabránit tomu. Ani medvědí hovno by tady nepomohlo. Pak to najednou ustalo samo. Strom chřadnul. za pár měsíců na to jej sundala jediná ne nijak silná vichřice. Ten mohutný strom praskl v kmeni a poroučel se k zemi. );
Tak proto se teď ptám a ověřuji si, zda má někdo další zkušenosti.
Jinak otázka může být taky trocha „za chyták“, bo ořech by neměl tak vydatně krvácet zrovna v období tornád, což budou asi ty letní měsíce. Ale kdo ví, jak věci doopravdy pracují… kdo ví?
Donutil jsi mě mrknout do literatury (Martin Stangl: Řez dřevin
v zahradě), kde je psáno k ořešáku: „…důležité je, abyste řez
prováděli pouze během léta. V této době se rány nejlépe hojí,
především ale zabráníte krvácení, tedy silnému výtoku mízy. Krvácení
naopak nelze zabránit, provádíte-li tyto práce na jaře.“ Matně si
vybavuji, že jsem někde kdysi četl něco o srpnu, jako o nejvhodnějším
měsíci k tomuto, ale nejsem si tím úplně jistý.
Stejně si myslím, že zarovnání pahýlu po větvi, osušení rány a
okamžité přiložení plátna „našepsovaného“ štěpařským voskem a
zejména pevné ovinutí pahýlu drátem nebo něčím, aby tkanina neodpadla,
by mohlo aspoň trochu pomoci. Podobnou technologií se dá zastavit i únik
vody z prorezlého potrubí. No, ničit strom, abych to vyzkoušel, nebudu.
Podíval bych se po radách na síti, ale vyhledávání s využitím Seznamu
či Google nemohu použít kvůli neudělení souhlasu ke šmírování a oni se
mi za to „mstí“ blokováním této funkce.
Aliene, slívy jsem hned druhý den po bouři zařezal, jenže CO TY VOŘECHY? Ty mně nedáváš VŮBEC ŽÁDNOU odpověď na mou otázku, což mi k tobě NĚJAK NESEDÍ… a bo je sobota, co se probůch DOMA STALO? (; (; (;
zjentek>>> Jiné ošetření ořešáků, než jsem ti popsal mne nenadpadá. Pokud jde o popadané ořechy, tak SEŽRAT, v případě, že nejsou zralé rozdrtit a na kompost/bioodpad. Jestli ti to nestačí, zavolej hochům s „Okrádat a mlátit“, totiž „Pomáhat a chránit“, když to mají jako slogan na autech. Třeba ti pomůžou. ;) :)