Kromě Liškovi se ještě používá na západě Čech tvar Liškojc, v části středních Čech Liškovic, v jižních Čechách Lišků a existují i další, ne už tak běžné tvary.

Hansel,

varianty jsou různé, ale bohužel nespisovné. Jediná možná, která v současnostii platí ve spisovné češtině, je ta uvedená.

@annas To, že nejsou spisovné, by nás rozhodně nemělo nijak odrazovat od toho je používat. Neměli bychom automaticky předpokládat čeština=spisovná čeština. Měli bychom plně respektovat další vrstvy jazyka. Jinak to vede k tomu, že nám nářečí vymírají a bohatství češtiny slábne.

Hansel,

jsem češtinář, takže vím, co píši. Jen jsem uvedla, že jde o nespisovné výrazy, které jsou oblastní a určené pro mluvenou řeč v soukromí a dané oblasti.

Nářečí už stejně pomalu zaniká, vzniká už nadnářečí. Spisovná čeština psaná se přizpůsobuje mluvené.

Používala jsem hanáčtinu v rozhovoru třeba se sousedy. Jenže bohužel už nemám s kým hanácky mluvit.

V oblastním rozhlase uvádí krátké zamyšlení v hanáčtině „stréček Křópal“, jenže bohužel jeho hanáčtina rve uši. Neumí široké samohlásky.

Příklad – ten, kdo neuměl hanácky, tedy vyslovovat široké e, nerozuměl.

Kde deš – Kam jdeš, Kde přendeš (široké e) – Kdy přijdeš.

Šil do škole – šel do školy,. Šel knoflík v ruce (široké e) = šil knoflík v ruce.

Třeba oblastní české „přijdu déle“ ve významu později snižuje srozumitelnost těm, kdo toto chybné vyjádření neznají.

Nedá se nářečí, slang atd. použít vždy a všude.

@annas
Pokud se nechováme hezky k nářečím, tak je odsuzujeme k zániku. Ale nářečí nemusí nutně zanikat. Jsou země, kde jsou nářečí velmi silně zachovalé i v dnešní době. Zajímavým příkladem je Švýcarsko, kde jako spisovný jazyk využívají standardní němčinu, zatímco v běžné řeči používají své dialekty, které jsou nesrozumitelné se standardní němčinou.
Co se týče „přijdu dýl“, tak to je, myslím si, velmi profláknuté, takže pochybuji, že by tomu někdo nerozuměl. A neoznačoval bych to jako „chybné“, prostě jako oblastní.

Stejně tak pokud se nechováme dobře k českému jazyku, hrozí jeho ztráta a s ním i ztráta národní identity. Všechny tyto novotvary, prznění češtiny je globální a i Evropský plán, jak postupně potlačit a zlikvidovat menší národy.

Hansel,

nezatracuji nářečí, ani jsem to nenapsala, ale málokdo je umí.

Přijdu „dýl“, je opravdu nesmysl. Mění to docela význam.

Jak jsem napsala, nářečí není vhodné pro psanou řeč, stejně jako ve škole apod.

Navíc vznikají tzv. nadnářečí. Abych nemusela vysvětlovat, přečtěte si, že některé typické nářeční prvky zanikají.

https://www.czechen­cy.org/slovnik/IN­TERDIALEKT

.

@Annas
Ono i ve spisovné češtiny můžeme narazit na nějaké „nesmysly“, když budeme detailněji zkoumat původ některých slov a konstrukcí. Vznikly nějakým „nesprávným“ používáním, a přesto se kodifikovaly. Existuje plno výjimek, které odporují jiným pravidlům, a nelogičností. Taktéž zde najdeme mnoho nejednoznačnosti. Spoustu spisovného by se dalo nějakým způsobem zpochybnit, že to vlastně není „úplně ta pravá čistá čeština“. Ve své podstatě nic nemůžeme označit za správné/chybné. To jenom uměle bylo rozhodnuto, že něco je jaksi „standardní“. Stejně tak jako „standardní“ mohla být určena i ta jiná varianta.

A samozřejmě člověk by měl znát spisovný jazyk a měl by ho preferovat v písemném projevu (odtud i označení „spisovný“). V mluveném projevu je to ale už jiné. Stejně tak by ale každý měl znát svůj dialekt. S dialekty je rovněž spojena i určitá kultura a regionální identita. Ze spisovného jazyka by se neměla dělat „ta jediná správná čeština“.

Každopádně to už jsme hodně odbočili od původního tématu.

Hansel,

pro laika se některá slova zdají nesmyslná, protože mnoho slov už neexistuje. Pokud bude hledat v etymologických slovnících, původ dává smysl.

Někdy je víc možnost – srovnání V. Machka a J. Rejzka, který je novější. U některých slov je uvedené, že je původ nejasný.

Původní významy se posunuly, některé se vulgarizovaly, význam se přenesl atd. Záleží na kontextu.

Zkomolené výrazy mohou být z různých jazyků.

Existuje také lidová etymologie, ta bývá chybná.
Poslední věc

Existuje čeština spisovná a nespisovná. Spisovná je kodifikovaná v příručkách či pravidlech. Je psaná

"Zásluha Dobrovského je v tom, že ve své gramatice onu konservovanou mluvnickou podobu předbělohorské češtiny vědecky popsal. Jak vidíme, nemuseli bychom to hodnotit ani jako dávání přednosti staršímu jazykovému stavu před mladším, nýbrž jen jako zdůraznění kultivované stability spisovného jazyka proti rozkolísanosti a libovolným dialektismům úpadkové češtiny barokní. Z odporu proti ní Dobrovský striktně vylučuje veškeré kolísání, i takové, jež se ve větší nebo menší míře objevovalo již ve spisech z doby předbělohorské a za jiných vývojových podmínek by bylo mohlo v jednotlivostech časem zcela změniti normu.

V tomto zdůraznění jednotnosti a stability se ovšem zajisté jeví též jeho klasicismus, který mu ani v případech uvedeného rázu nedovoloval pokusit se o přiblížení literárního jazyka k soudobému jazyku lidovému."

K otázce vzniku nové spisovné češtiny
http://sas.uj­c.cas.cz/archiv­.php?art=620

Hansel,

vidíte to zjednodušeně. Existuje lidová etymologie, která je chybná, týká s zpravidla obecné češtiny či nářečí.

Jinak etymologie spisovných i nespisových slov najdeme v etymologických slovnících včetně jejich půvoldu, podobnosti v jiných jazycích atd. To je určitě správné. U některých slov je uvedené, že etymologii nelze zjisti.

Jenže došlo k hláskovým změnám, posunutí významu, přenesení, často i k vulgarizovaná, některé původy se spojily atd. Záleží na kontextu.

Výjimky jsou proto, že ukazují, že v určitých situacích pravidlo neplatí, ale opět je to zdůvodnit>

Nemáte některé příklad pro svá tvrzení?

Český je spisovný a nespisovný. Spisovný jazyk je psaný, ale i mluvený hovorový.

Nespisový jazyk – obecná češtině, dialekty oblastní, sociální argot, vulgarismy atd.

Znova opakuji, naším národním jazykem je spisovná češtině. Nářečí vznikla v době feudalismu – izolovanost, neproběhly v nich jazykové změny, takže dialekty jsou z pohledu vývoje zastaralé. Patří k tradici, ale i ty zanikají . Vše se vyvíjí Bohužel, přibývá anglických výrazů, anglický pořádek slov, mnoho jedince – i zde se to objevilo, se za češtinu stydí.

Znova opakuji nářečí nezatracuji, ale patří do určité oblasti, ale už neexistují v tom pravém slova smyslu, ale jako nadnářečí. Vy mluvíte některým z nářečí? v Čechách je jich víc než na Moravě. Dokonce zde existuje beznářeční pásmo.

Dostali jsem se jinam, jako češtinář s vámi nesouhlasím, ale respektuji váš názor.

@Annas

A jenom k těm příkladům „špatně vzniklých slov“. Například slovo slon. Není úplně jasný původ, nicméně jedna z pravděpodobných teorií je taková, že vzniklo z tureckého slova „arslan“, které však znamenalo „lev“. A takových slov, kdy nastala nějaká "chyba“, bychom mohli najít více. A přesto se používají.

hansel

jak víte, že etymologie slova slon je chyba? Jak byste zvíře pojmenoval kromě výrazu elefant? Ale to není české.

„Záměnu těchto dvou zcela odlišných zvířat vysvětlíme tím, že šlo ozvířata exotická, o nichž Slované věděli jen z doslechu“

Existuje i jiný původ. Slon je slovo všeslovanské Pro zajímavost polská etymologie uvádí to, co česjá .

https://etymo­logicznamenaze­ria.wordpress­.com/2016/04/16/czy-slon-byl-kiedys-lwem/

@annas

Naopak spisovný jazyk vycházel z předbělohorské češtiny a byl ve své době již zjevně zastaralý. Doporučuji si přečíst na toto téma nějakou práci od Doc. Mgr. Václava Cvrčka, Ph.D.

Jazyk byl zastaralý , navíc se teprve formoval. Stále docházelo k hláskovým změnám, pravopisu, syntaxi, slovní zásobě atd.

Český jazyk za humanismu – jeho uživatelé dokázali, že čeština je schopná vyrovnat se latině. ale už tehdy humanisté tvrdili, že spisovný jazyk se musí lišit od běžné řeči mluvené.

V době národního obrození po úpadku a brusičství v době pobělohroské došlo k „obrození“ spisovného jazyka.
–
I jazyk začátku 20. století je vzhledem k současnému jazyku zastaralý.

Přece i dnes najde výrazy knižní, zastaralé atd. Týká se to všech oblasí češtiny.

Proč by se mělo na rozdíl od jednotného čísla v množném čísle skloňovat? Proč ne přijdou manželé Liška, nebo přijdpu Lišky, ale zrovna Liškovi?

autacek,

Příjmení Liška se skloňuje podle předseda, jak jsem napsala. Je to životné podst. jméno.

ak zní 1. p. mn. č. od vzoru předseda? .

Tvar lišky je ženského rodu od zvířete liška, tudíž lidé" „Lišky“ nemohou přijít, jen zvířata lišky.

https://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=700

Navíc jde o rodinné příslušníky, takže jediný možný tvar je Liškovi, jak jsem napsala.

@annas Je prima, že máte alespoň vy v této věci jasno, byť se na tom neshodne široká odborná obec.

Jen mi prosím vysvětlete, proč tedy nepřijdou předsedové, ale předsedovi?

autacek,

1. široká odborná jazyková obec má jasno na rozdíl od různých „nejazykářů“. Je to módní, ale degradace flexivního jazyka češtiny> . Anličtina je zcela jiné kategore.
2. Nepřečetl jste si moje slova: „Pokud se něco nezmění, nepřechýlené příjmení se neskloňuje.“

3.Předseda opět jsem to už vysvětlila, u Lišky a lišky – je rozdíl mezi podstatným jménem a přídavným jménem přivlastňovacím.

Znáte příjmení Předseda? Neexistuje. Z toho vyplývá, že k vám mohou přijít předsedové nebo předsedovi zástupci. Nikoliv Předsedovi manželé.

Možná neexistuje příjmení Předseda, ale existuje příjmení třeba Starosta.

Existuje, to je v pořádku.

Tak že k Vám přijdou Starostové, (Eva a Vašek), nebo Starostovi?

autacek,

opakuji už nejméně potřetí, že je rozdíl mezi příjmením a obecným jménem.