Jde prostě o časování sloves, kde jiná koncovka ve 4. os. č. j., případně množného, není.
To, že některé tvary vyjadřují budoucí čas, souvisí s videm. Jde o slovesa dokonavá. U slovese nedokonavných jde o čas přítomný.
Vaše otázka byla opravdu nepřesně formulovaná, protože i/y, případně a, se týká minulého času.
Ještě může být i/y v příčestí trpném , případně u přísudku
jmenného se sponou- stejná pravidla jako u času minulého.
Ta jsem vysvětlila.
Knihy byly zabaleny, hoši byli unaveni, dobytek byl hladový, všichni byli nadšeni atd.
--
Ve tvarech rozdělí, vydělí, které jste uvedl, je dlouhé í. Takže v tom
je rozdíl.
Jak jem napsala, jde o časování sloves, které je dané historicky – viz níž.
Vložím svou odpověď, třeba někdy do budoucna.
Příspěvek: Těch pravidel je několik. Teď jsem se na sebe naštvala. Vypsala jem detaily a špatně klikla, všechno je pryč.
Pravidla pro shodu přísudku s podmětem, přednost rodu, mužského životného , shoda mluvnickou, výjimky, shoda podle smyslu, postavení přísudku před podmětem a naopak atd. najdete v odkazu, ale i v archivu.
Koncovky i/y se píší v minulém čase, ale existuje i koncovka -a.
Převedu vaše věty do minulého čsu.
Skupiny rozdělily dresy – vycházím z pravidel CJL, , že podmět stojí na prvním místě, dresy je předmět. Pokud máte na mysli dresyjako podmět, věta je chybně formulovaná.
Ty skupiny jako ty ženy – podst. jméno rodu ženského, i když skupina může být smíšená. Gramatický rod má přednost před přirozeným.
Čísla se vydělila … to číslo jako město – rod střední, proto -a na konci.
V obou případech jde o shodu přísudku s podmětem, i když druhá věta je v pasivu.
Podle rodu se určuje shoda
životnost x neživotnosti u mužských podsjst. jmen
rod biologický x mluvnický – dobytek, hmyz – přednost má
mluvnický.
Výjimky – rodiče, koně, děti – koncovky neživotní, i když jde
o bytosti životné
mluvnický x přirozený – to děvče – mluvnicky rod střední, přirozený rod ženský
nejsou rozdíly v pohlaví – mandelinka, had atd.
dvojí rod – rez, – ten/ta rz
Někdy kolísání – to oko / ty oči
--
Ještě příklad na shodu podle smyslu.
V odkazu máte uvedené všechny možnosti.
https://www.ascestinaru.cz/…
„Tři tisíce pasažérů připluly/připlulo ze Singapuru, zastavily se/zastavilo se/zastavili se ve Vietnamu a v Hongkongu zůstaly/zůstalo/zůstali 20 hodin. Pak se plavily/plavilo/plavili do Šanghaje. “
Paní Annas, děkuji, ale já se ptám na čas budoucí, ten jsem v odpovědi nakonec nějak přehlédl 🙂
Měl jste napsat, že jde o budoucí čas, je to stejně jako v minulém, ale aby vás moje odpověď nepohoršovala, tak ji smažu.
V první i druhé věta máte už budoucí čas, takže jde o shodu.
Skupiny rozdělí dresy. Čísla se vydělí – jde o budoucí čas.
budou unaveni atd. je to stejné jako u času minulého.
V žádném případě mě to nepohoršovalo, ale ani z Vaší druhé odpovědi nejsem bohužel moudrý. Bohužel jsem na to, když se to probíralo, ve škole chyběl a dodnes v tom nemám jasno.
V podstatě se ptám pouze na triviální otázku, proč je měkké í ve slově „rozdělí“.
Teď se dívám, že ivzez pochopila vaši otázku stejně jako já.
Opravdu je vaše otázka nepřesná. V přítomném čase, minulém čase,
pasívu atd.
Proč se píše měkké í v časování je dané historicky.
Byly stanovené koncovky, které se přidávaly ke slovesů při časování.
Není to náhodou tak, že v tomto případě sde prostě VŽDY píš „í“? Jako třeba „učiní“? Schválně, jestli mám na mysli stejné „í“… 😉
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1006 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |