Avatar uživatele
Lucimia

Pocit, že není ten „pravý“

Myslíte, že je normální, že ač mám přítele, kterého miluju nade vše na světě a neumím si představit, že bych bez něj byla, že mám stejně trochu obavy, jestli spolu budeme šťastní??? Jestli nás jako rodinu dokáže zabezpečit, jestli bude hodnej manžel a trpělivej otec… mam hrozny strach z budoucnosti, jak vidím kolik je rozvodů… Ještě se vdávat nechci, to ne, ale někde jsem slyšela, že pokud ten člověk trochu pochybuje o tom druhém, že by si ho brát neměl. Jaký názor na to máte vy?
Doplňuji:
Mluvíme spolu, ještě spolu nebydlíme, ale mám právě obavy, že na nic třeba doma nešáhne, páč on i jeho otec jsou zvyklý na dokonalý servis od maminky. Jeho otec je navíc hrozně pomalý člověk v tom smyslu že má rozděláno 50 věcí na baráku (a to nekecám) a není nic schopný dodělat. Bojím se, aby nebyl po něm, ačkoli on to na něm taky nesnáší. Ale vzhledem k tomu že je mu už 26 a ještě dodělává VŠ (Bc.) – nevadilo mi to, měl předtím ještě jazykovu a neúspešný pokusy přijímaček na práva, ale začínám si to spojovat s tím jeho otcem to je ten problém. Teď navíc je pravděpodobné, že budeme bydlet ve starším baráku po jeho prarodičích, nechtěla jsem tam bydlet, chtěla jsem do Prahy ale nakonec jsme se shodli že to bude nejlevnější řešení bydlet tam, jenže on, ač je doma a čeká jenom do léta na státnice, tak vůbec nic na tom domě nedělá a ani nechce. Jeho táta tam jezdí furt něco „šušnit“ (líp to říct nejde) na zahradu. V domě je strašný bordel (po otci, který říká že to vyklidí)… Říkám mu, ať už s tím něco dělá, že klidně můžu po škole jezdit pomáhat, že už tam můžeme po jeho škole bydlet, až začne vydělávat, ale on prostě mi přijde nechce. Tak jsem se trochu rozepsala. Nevím, jesti jsem to dobře popsala, ale potřebovala bych názor někoho nezaujatého.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5325 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
BEAES

Doporučuji vše sledovat a dobře si svazek rozmyslet, není nic horšího, než být ve vztahu nešťastná a absolvovat rozvod, samozdřejmě by to bylo za x let, určitě ne ze začátku. Pokud si nebudete partnerem 100% jistá, nevdávejte se. Dobré je sledovat i krizové situace,tam poznáte co v něm je…

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
ReHu

Jak to vidí on, když spolu mluvíte a plánujete budoucnost?

V tom případě máš asi pravdu, i když to jsou pouze kusé informace.
Můžete spolu zkusit bydlet a uvidíš, jak se postaví k práci atd.
Jedna věc je, že mu vadí otcovo chování a druhá je, že může být po něm.
Uvidíš sama, co ti bude či nebude vadit a jak vám to půjde.
Pokud spolu nebudete mít rodinné (myslím děti) či majetkové závazky, tak pořád je případné řešení jednodušší.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

těžko může být někdo soudnější než jste vy sama,ale pokud vás nahlodávají tyto pocitu strachu a nejistoty,tak to je třeba si říci,co bude třeba za deset let,dnes si nikdo nemůže být jistý ničím,zkuste si dát vše pro a vše proti a uvidíte co vám vyjde,je to opravdu těžké rozhodování,abych vám řekl pravdu,tak vám vůbec nezávidím,já mám už vše za sebou(60let),a nebyl to v životě opravdu žádný med.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Nuk nuk

Tahle nejistota může být taková ta „červená kontrolka“, která Vám říká něco jako „tenhle ne!“ Já samozřejmě nevím, jestli je to pro Vás ten pravý nebo není,ale každý z nás má určitý instinkt – tu „kontrolku“, která nás začne varovat, jakmile u svého potenciálního životního partnera zaregistruje něco, co by nám opravdu hodně vadilo. A pak je na nás, co s tímhlě signálem uděláme.
Neznám ani Vás, ani Vašeho přítele, takže opravdu nemohu říct, nakolik se k sobě hodíte apod.
Ale Vy sama pro sebe si to ujasnit můžete. Zkuste tohle:
Vezměte si papír a udělejte si na něm tři sloupečky. Do jednoho si napište všechny přítelovy vlastnosti, které Vás na něm přitahují, líbí se Vám, imponují Vám a tak -prostě všechno, co má pozitivní. Do druhého si napište všechny jeho vady, nad kterými jste ale ochotná přivřít oči, zatnout zuby nebo dokonce mávnout rukou a přežít je. Do třetího zařaďte všechny vady a nedostatky, které Vám opravdu „pijí krev“ (vynechte vlastnosti jeho otce a napište si jen ty přítelovy). Ten třetí sloupeček si dobře přečtěte a zamyslete se, jestli byste byla ochotná a schopná strávit celý život s člvěkem, který takové vlastnosti má.
Pokud se rozhodnete, že ano, naučte se tyto přítelovy vlastnosti tolerovat. Pokud by ale měly pro Vás být osobně překážkou ke spokojenému klidnému životu, zvažte, jestli by nebylo lepší se s přítelem rozejít, ačkoliv to bude oba bolet (jenže ona je někdy lepší ta porozchodová bolest, než se pak trápit roky a roky a nakonec se rozvádět).

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Michal

Žijte si svůj život plný obdivu k příteli a netrapte se otázkami našich babiček.Čas a eventuální problém ukáže.Čas! nechte věci čas.Včetně bydlení a zahrady.Mně se to lehko řekne ,když v tom nežiju,ale pokuste se o to.
Jen se nesnižte k výčitkám,vím proč to píšu.

Zdroj: život

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Imagika

Taky mám přítele a je mi s ním dobře ale pořád mi šrotuje v hlavě a přemýšlím jestli on je ten pravý. To teď nemůžu říct ale pokud sem s ním měla bych žít přítomností a nekoukat co bude zítra.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek