Odpoveď byla označena jako užitečná

Ano, souhlasím s panem Tollem. Žádný z těchto nepřátel nás nezdolá, pokud máme vnitřní sílu a máme vše srovnané v hlavě, Důležitá je v tomto i vůle, fantazie a snění. Pokud máme jasné cíle a stanovené mety do budoucnosti a chceme jich dosáhnout, tak nás nic z toho nepřemůže.
Osobě se musím přiznat že lenost se o přemožení mne pokouší téměř každý den

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nejdůležitější člověk na světě je pro každého on sám. A pokud jsem sám se sebou v souladu, žádní mí nepřátelé nejsou, v opačném případě si za vše vlastně mohu sám. Tuto tisíckrát prověřenou pravdu nejde přisuzovat jednomu člověku, je mnoho autorů kteří říkají stejné věci, ale jinými slovy. Poznej sám sebe a dokážeš zázraky. Jinými slovy je nejdůležitější vnitřní komunikace, tedy to jak dané věci posuzuji, jakou jim přikládám hodnotu a význam a jak to ovlivňuje mé pocity a tedy stav. Je důležité umět odpustit, brát lidi z toho dobrého hlediska. Pohana, křivda, lenost to nejsou skutečné věci, to jsou pouze pocity, které si sami vytváříme a které utváří naše jednání. Pokud jsou hlavní náplní našeho života, asi moc aktivní nebudeme. Naproti tomu nadšení, víra a jiné nám v aktivitě pomohou.

Ano, platí, ale jeden úhlavní nepřítel skrývající
se u mých přátel a tím se stali nepřátelé je závist.
Neustále závidí vše, co mám. Přitom to, co vidí,
není až taková pravda, jakou si oni vymýšlejí.
Takže závist, pomluva, křivda a msta jsou mí
největší nepřátelé.
Já už to přehlížím a nic si z nich nedělám 😁

Upravil/a: quentos

ad1. Přidal bych a na první místo dal tu katastrofu ze všech nejhorší: srážku s blbcem. Zejména pak s aktivním blbcem, který je, jak známo, horší než třídní nepřítel.
ad 2. Pan Tolle má nepochybně pravdu. Pokud získáme nad svými nepřáteli nadhled, pak jsou degradováni na pouhé šašky.

Eééé, tak to ti mí se jmenují trošku jinak, je to 2× Pavel, Venca, Karel ze ZŠ a Mařena, jinak platí to v otázce.

„Vnější svět je odrazem nás samých, tedy světa vnitřního …“ ..věta velmi zajímavá- absolutní souhlas!

My tady máme za ploty, různě u sousedů děsnej bordel a už se na to nedá koukat a právě nedávno jsem si proto říkal, že bych se už mohl nějak vnitřně očistit a definitivně s tím už něco udělat! ;)

Nepřátele není třeba vyhledávat, samotné hledání stojí hodně sil…
Jestli jsou, dají o sobě vědět.

1. Proti pohaně, křivdě a mstě, přicházející zvenčí, je možné bojovat. Ale jen tehdy, když jsou podloženy a opodstatněny. Pokud jde pouze o domněnky a podezření, ničí duševní pohodu stejně jako v případě, že jsou vysílány z vlastního nitra do okolí.
Lenost a výmluva příliš velké peklo nezpůsobují, jen se výmluva nesmí stát samozřejmostí. Vlastní lenost je občas dokonce příjemná.

2. Tolle má pravdu.

Souladu vnitřního a vnějšího světa nelze dosáhnout uplatňováním zvýhodňujících jednostranných požadavků podřídit se…

Ano, asi ano…dovolím si doplnit ;)
Největší nepřítelkyně našeho života jsou 2: křivda a vina, ty přinášejí nemoci a tedy ubírají na životní energii.
Přivolávají na pomoc své sestry: zášť a nespokojenost (v krajním případě mstu, závist).
Tyto námi živené pocity nás připravují oživotnísílu a zdraví.
Lékem je odpuštění, s ním přichází víra, naděje, optimismus i zdraví..

Upravil/a: da ny

S bodem 1 nesouhlasím.

Člověk má jenom jednoho nepřítele → sám sebe.
(Což trochu jinými slovy říká i Eckhart Tolle.)