Jak obhajovat zločince v případě jeho viny či neviny, pokud jste jako obhájce na jeho straně?

Právník není na straně vraha, ale na straně práva. Na straně práv podezřelého, obviněného, obžalovaného. Obžalovaný není odsouzený ani vinný. Jeho zástupce má povinnost chránit jeho práva a jednat v zájmu podezřelého, obviněného, obžalovaného.

Nevím, proč ty bys měl přesvědčovat nějakého práníka o tom, že někdo jiný nikoho nezabil.

Právní zástupce podezřelého, obviněného, obžalovaného by měl vědět úplně všechno, aby mohl navrhnout dobrou taktiku, aby mohl řádně zastupovat klienta a hájit jeho zájmy.

V Americe (a nejen tam) klidně právník může vědět, že je jeho klient vinnen, ale jeho cílem je ho z toho vysekat (obhajovat a až jako poslední popřípadě zmírnit trest při dokázání vinny atd). Jednu z hlavních rolí hraje majetek obviněného (čím víc, tím má větší šanci, že vyvázne. Koupí si lepší právníky, přeplatí je, aby se pořádně snažili — měli motivaci, může si dovolit kauci, pokud bude stanovena atd..).
Advokátovým cílem je tedy přesvědčit ostatní o klientově nevinně anebo ho z toho dostat za pomoci všelijakých kliček, nesplnění nějakých protokolů při jednání s obviněným (soud klidně zprostí obžalovaného vinny, i když ví, že je vinnen, a to jen proto, že např. nebyly splněny nějaké zbytečné úřední formality. A protože je v zákonech bordel může hledat kličky, protiřečení, nejasný význam zákona aj.). A třeba nejen formality, ale něco v souvislosti z obžalovaným neodpovídá přesnému znění nějakého zákona (který je ve spojitosti s tím obviněním) a šlus, obžalovaný může jít.
Obžalovaný třba mohl být („téměř“) chycen při činnu, ale nebyl prokázán žádný „racionální“ důkaz na prokázání vinny – dostane menší kauci, kterou si může zaplatit sám nebo někdo jiný a může jít.

Obhájce může obviněného zprostit vinny třeba i tím, že uvede nějaký (ve skutečnosti malicherný) důvod, že je v obvinění nějaká nejasnost, nepravda, neúplnost, že se ta obžaloba dopustila drobné nedbalosti, zamlčení, „protiprávnosti,“… a tím celý případ může padnout a obžalovaný může být hned zprostěn vinny.

Obhájce se to může snažit uhrát na dohodu, kdy bude jeho klient (ten vinný) spolupracovat. Může dostat polehčující okolnosti z nespočtu důvodů = snížení trestu až ten trest bude třeba úplně banální (myslím, že existují i nějaké příklady, kdy polehčující okolnosti nejdou použít při prokázání vinny u vážnějšho porušení zákona… ale ten výčet se dá okecat. Navíc stačí když je to něco jiného, co výčtu není nebo když to zní trochu jinak než jak je to v tom výčtu atd..).
Pokud je obžalovaných víc a jeden chce spolupracovat (přistoupí se na dohodu), může vypovídat a bonznout tak ostatní – a za to se mu zmírní trest, i když byl třeba nejhorší z nich. On si odsedí třeba 2 roky a ostaní kolem deseti let…

V různých případech může, ten co byl zbaven obvinění dostat odškodnění, může zažalovat protistranu, že ho „neprávem“ nařkla (zažalovala).

Vůbec tam často nejde o spravedlnost (=správnost, objektivnost, lidskost). Je to systém, ve kterém se vše řídí podle přesně daných úředních formalit, protokolů, zákonů (popř. precedentů) jejich hierarchie, přesnému znění a jejich překrucování. Soud se drží přesného znění zákonů, a tak nebere v úvahu ani racionální důkazy, rozhodnutí, různé okolnosti, prostě všechno musí sedět podle zákona. Např. existuje nějaký svěděk, který vše vypoví, ale jeho výpověď se nakonec nevezme v potaz, protože on třeba podle nějaké blbosti v zákonu vypovídat nesmí… Všichni jsou na straně práva (=zákonů), ale ne na straně spravedlnosti. To, že mají u soudů sošky Themis držící váhy spravedlnosti ještě neznamená, že jednají v jejím jméně.

To zda se obviněnému prokáže vinna závisí na výmluvnosti obhájce.

Na vyhrátí procesu stačí, když se bude obhájce líp orientovat v zákonech něž protistranna a bude mít lepší rétorické schopnosti. (argument X argument,… vysvětlení, zapůsobení/ovliv­nění). Spravedlnost je vždy (minimálně) na druhé koleji. První housle hrají vždycky zákonné pletky. A zákon není zosobněním spravedlnosti (obzvlášť když se překrucuje a jedná se bezprostředně jen podle jeho osnov, znění, hierarchie atd).

Obhájce může a nemusí vědět o klientově skutečné vinně. Snaží se pochopitelně o případu dozvědět, co nejvíc. Chce taky všechno dostat z obviněného. Ten zase pokud svému právníkovi věří mu může všechno říct. Obhájce si jeho vinnu může nechat pro sebe.
Vždycky je to boj práva proti právu. Obhájce se snaží zajistit klientovi všechnu právní pomoc, zajistit všechny jeho zájmy.
Co je správné nehraje roli. Roli hraje jen vyložení zákona a předložení/vy­vracení důkazů – vinny/nevinny (nehledě na skutečnou vinnu/nevinnu).

Upravil/a: DoTazatel

Nejasná otázka. Že je někdo právník, to znamená že má právnické vzdělání, ale nic to neříká o tom, jaké je jeho role u soudu.
Právník může být advokátem / obhájcem, pak jedná ve prospěch vraha a snaží se, aby byl trest co nejnižší. I když ví, že je vinen.
Právník může být státním zástupcem / prokurátorem, pak se snaží, aby byl vrah řádně potrestán.
Právník může být také soudcem, který by měl co nejlépe zjistit jaká je pravda a podle toho vynést rozsudek.
Pro úplnost, právník může být také exekutorem nebo notářem, ti ale zpravidla neřeší vraždy.

Přesvědčit soudce o nevině, pokud existují věrohodné důkazy, není téměř možné, leda že by obhájce měl silnější protidůkazy. Obhájce se většinou jen snaží uplatnit polehčující okolnosti a dosáhnout mírnějšího trestu.

Odpoviem pre mnohých možno naivne zjednodušene:
Obhajca je povinný obhajovať svojho klienta „až do roztrháni těla pane nadporučíku“, s použitím všetkých poľahčujúcich okolností a kľučiek zákona, aj keď je presvedčený o jeho vine.
Žalobca práve naopak, hľadá všetky možnosti v dôkazoch a zákonoch, aby dokázal vinu páchateľa, nielen u dokazeteľne vinného páchateľa, ale aj u obvineného, kde je presvedčený o jeho nevine.

Každý má právo na obhájce, i ten vrah. Obhájce se snaží najít nějaká pozitiva na viníkovi, aby dostal mírnější trest. Všude je horní i dolní limit pro sazbu. Když třeba uklízí v domě, tak to může být brané jako pozitivum a zmenší se mu trest. Ale když někdo řekne, že trhá mouchám nožičky, tak mu to mohou přičíst k trestu, a dají mu horší trest