O jakém počtu skupenství hmoty jste se ve škole učili?

Co si pamatuji, tak o všech 4, které jsi popsal. Přirozeně se už tehdy TEORETICKY přepokládaly i další skupenství hmoty (např. Einstein-Boseův kondenzát či Kvagma [kvark-gluonové plasma]), ale tenkrát se o tom jen spekulovalo, kdepak skutečnost. Spíše něco na pomezí sci-fi. ;) :)

Podle školy a podle určitele/učitelky. Nejčastěji o třech (ZŠ), ale zmiňovali i tu plazmu (hlavně SŠ).

O třech, a to o plynném, kapalném a pevném. Učitelka fyziky mi na základce řekla, že plazma se učí až na střední škole.

Taky si pamatuji 4 skupenství včetně plazmatu a poučku, že to plazma je čtvrté skupenství hmoty, zatímco ta plazma je krevní plazma.

Zajímalo by mě, jestli se za zvláštní skupenství dá považovat i kritický nebo superkritický stav. Ve fázovém diagramu je křivka nasycené páry, která má na jednom konci trojný bod a na druhém konci kritický bod, kde se smazává rozdíl mezi kapalným a plynným skupenstvím.

Do školy jsem chodil začátkem 80-tých let, takže 4. Ale to plazma se spíš jen tak zmiňovalo, učitelka asi nebyla schopná se pouštět do „větších akcí“ 🙂 (Zvlášť, když jí při výkladu přistávaly na tabuli vedle ruky s křídou kaštany.)
Každý ale asi cítí, že zařazení plasmy mezi skupenství není úplně košer. Tedy ano, je to skupenství, třeba celé Slunce je v tomto skupenství, nebo zemská ionosféra. Ale košer to není, klasické 3 skupenství mají mezi sebou sobou návazný vztah a posloupnost v závislosti na tlaku a teplotě. Ale s plazmatem se dostáváme někam jinam, podobně jako s dalšími formami, které uvádí Aliendron. Potom máme hmotu ve zvláštní formě v neutronových hvězdách, nebo hmota v černých dírách (která prý tvoří asi 1 % hmoty vesmíru), potom evidentně existuje hmota temná hmota, které by mělo být dokonce 5 víc než té běžné. A v jakých skupenstvích je hmota v nebi nebo v pekle? Ale můžeme to všechno dávat do jedné řady s klasickými 3 skupenstvími?

Upravil/a: EKSOT123