Historie úprav

EKSOT123

Odpověděl/a – 5.září 18:28

Do školy jsem chodil začátkem 80-tých let, takže 4. Ale to plazma se spíš jen tak zmiňovalo, učitelka asi nebyla schopná se pouštět do „větších akcí“ 🙂 (Zvlášť, když jí při výkladu přistávaly na tabuli vedle ruky s křídou kaštany.)
Každý ale asi cítí, že zařazení plasmy mezi skupenství není úplně košer. Tedy ano, je to skupenství, třeba celé Slunce je v tomto skupenství, nebo zemská ionosféra. Ale košer to není, klasické 3 skupenství mají mezi sebou sobou návazný vztah a posloupnost v závislosti na tlaku a teplotě. Ale s plazmatem se dostáváme někam jinam, podobně jako s dalšími formami, které uvádí Aliendron. Potom máme hmotu ve zvláštní formě v neutronových hvězdách, nebo hmota v černých dírách (která prý tvoří asi 1 % hmoty vesmíru), potom evidentně existuje hmota temná hmota, které by mělo být dokonce 5 víc než té běžné. Ale můžeme to všechno dávat do jedné řady s klasickými 3 skupenstvími?

EKSOT123

Odpověděl/a – 5.září 19:14

Do školy jsem chodil začátkem 80-tých let, takže 4. Ale to plazma se spíš jen tak zmiňovalo, učitelka asi nebyla schopná se pouštět do „větších akcí“ 🙂 (Zvlášť, když jí při výkladu přistávaly na tabuli vedle ruky s křídou kaštany.)
Každý ale asi cítí, že zařazení plasmy mezi skupenství není úplně košer. Tedy ano, je to skupenství, třeba celé Slunce je v tomto skupenství, nebo zemská ionosféra. Ale košer to není, klasické 3 skupenství mají mezi sebou sobou návazný vztah a posloupnost v závislosti na tlaku a teplotě. Ale s plazmatem se dostáváme někam jinam, podobně jako s dalšími formami, které uvádí Aliendron. Potom máme hmotu ve zvláštní formě v neutronových hvězdách, nebo hmota v černých dírách (která prý tvoří asi 1 % hmoty vesmíru), potom evidentně existuje hmota temná hmota, které by mělo být dokonce 5 víc než té běžné. A v jakých skupenstvích je hmota v nebi nebo v pekle? Ale můžeme to všechno dávat do jedné řady s klasickými 3 skupenstvími?