Proč jsou ale zrovna tito savci nositelem tolika nemocí a jak jim dokážou sami odolávat?
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 1667 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Pozoruhodné je, že samotní netopýři těmto virům nepodléhají. Což je problém, protože zdravá zvířata mohou nakazit člověka, ale současně to vědce vede k výzkumu schopností netopýrů se těmto chorobám bránit.
Přírodovědci se domnívají, že tato rezistence má něco do činění s jejich dovedností létat. Ta vyžaduje spoustu energie – a to zatěžuje organismus. Aby netopýři zabránili poškození DNA, které by jinak kvůli tomu vzniklo, vyvinuli si důmyslné obranné mechanismy, které jim umožňují přežít, i pokud jsou ohroženi řadou virů. Schopnost létat jim současně umožňuje, aby nemoci přenášeli na velké vzdálenosti.
Podle řady výzkumů umí netopýři většinu nemocí ignorovat, jejich imunitní systém na rozdíl od toho lidského „nepanikaří“ – jen málokdy použije proti nemoci nadměrnou obranu a tím se nevyčerpává. A naopak, umí v rekordně krátkém čase nasadit extrémně účinnou obranu proti hrozbě, která je opravdu vážná. A stejně rychle tuto ochranu zase vysadí, čímž brání vzniku zbytečných zánětů.
A létání má pro netopýry další výhodu: námaha spojená s touto činností vede k tomu, že jim teplota roste až na 40 stupňů Celsia – a to je prostředí, které pro viry není vůbec ideální. Viry, které dokážou při této teplotě přežívat, jsou logicky extrémně odolné, a tak nemají problém odolat ani zvýšení teploty lidského těla, kterým se organismus brání.
0 Nominace Nahlásit |
Může to být o receptorech, viry nemusí mít schopnost vstoupit do jejich buněk a uplatnit svůj patogenní účinek. Do humánní medicíny to však přenést nelze. Přirozená rezistence tkání je druhově specifická věc. Viry často získají schopnost nakazit buňky člověka v organismu mezihostitele, což byly u SARSu zřejmě cibetky, u virů chřipky jsou to zase prasata, protože jejichž struktury jsou podobné jako u člověka. Když virus takzvané ptačí chřipky infikoval z ptáků přímo lidi bez prasat jako mezičlánku, neměl většinou schopnost výkonně se šířit v lidské populaci a další mezilidské případy nákazy už moc nepřibývaly Podle mého názoru se to ale stává častěji, než je obecně známo. Pokud se to stane někde na venkově v Asii, případně v afrických nebo jihoamerických pralesech, původce se nemusí vůbec zjistit a zůstane to jako lokální epidemie horečnatých stavů nejasné příčiny s několika oběťmi na životech, Problémem dnešní doby je globální propojení mezi kontinenty a masivní přesuny populace, takže nový patogen se umí snadněji a mnohem rychleji než v minulosti šířit v dané zemi i mezinárodně. Kdyby nenastala riziková situace právě na tržišti ve Wu-chanu, který má více než deset milionů obyvatel, ale v malé čínské vesnici, dnes bychom o novém koronaviru pravděpodobné vůbec nevěděli.
Upravil/a: tomions
1Kdo udělil odpovědi palec? hosinazdar
před 1667 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Nejspíš jsou přenašeči i mnoha dalších nesmyslů. Problém je jediný. Viry a bakterie tu jsou mnohem dýl než my. Nejen tahle zviřátka s nimi taky žijí mnohem dýl než my. To neznamení nic jinýho, a to bys měl vědět, když seš tak chytrej, jak si o sobě myslíš, podle předchozí otázky, že je vysoce pravděpodobné, že nejen oni jsou nejen těmhle breberám v pohodě přizpůsobeni. My se se SARS-CoV-2 setkáváme prvně, takže asi tak.
Upravil/a: quentos
0
před 1667 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Drap | 3375 | |
annas | 2020 | |
marci1 | 2004 | |
Kepler | 1901 | |
mosoj | 1775 | |
da ny | 1308 | |
zjentek | 1186 | |
hanulka11 | 1028 | |
quentos | 950 | |
elkon | 936 |
Děti a zdraví |
Ženy a zdraví |
Muži a zdraví |
Nemoci |
Fitness |
Životospráva |
Ostatní zdraví |