Historie úprav
Odpověděl/a – 13.duben 22:29
Viry často získají schopnost nakazit buňky člověka v organismu mezihostitele, což byly u SARSu zřejmě cibetky, u virů chřipky jsou to zase prasata, protože jejichž struktury jsou podobné jako u člověka. Když virus takzvané ptačí chřipky infikoval z ptáků přímo lidi bez prasat jako mezičlánku, neměl většinou schopnost výkonně se šířit v lidské populaci a další mezilidské případy nákazy už moc nepřibývaly Podle mého názoru se to ale stává častěji, než je obecně známo. Pokud se to stane někde na venkově v Asii, případně v afrických nebo jihoamerických pralesech, původce se nemusí vůbec zjistit a zůstane to jako lokální epidemie horečnatých stavů nejasné příčiny s několika oběťmi na životech, Problémem dnešní doby je globální propojení mezi kontinenty a masivní přesuny populace, takže nový patogen se umí snadněji a mnohem rychleji než v minulosti šířit v dané zemi i mezinárodně. Kdyby nenastala riziková situace právě na tržišti ve Wu-chanu, který má více než deset milionů obyvatel, ale v malé čínské vesnici, dnes bychom o novém koronaviru pravděpodobné vůbec nevěděli.
Odpověděl/a – 13.duben 22:32
Může to být o receptorech, viry nemusí mít schopnost vstoupit do jejich buněk a uplatnit svůj patogenní účinek. Do humánní medicíny to však přenést nelze. Přirozená rezistence tkání je druhově specifická věc. Viry často získají schopnost nakazit buňky člověka v organismu mezihostitele, což byly u SARSu zřejmě cibetky, u virů chřipky jsou to zase prasata, protože jejichž struktury jsou podobné jako u člověka. Když virus takzvané ptačí chřipky infikoval z ptáků přímo lidi bez prasat jako mezičlánku, neměl většinou schopnost výkonně se šířit v lidské populaci a další mezilidské případy nákazy už moc nepřibývaly Podle mého názoru se to ale stává častěji, než je obecně známo. Pokud se to stane někde na venkově v Asii, případně v afrických nebo jihoamerických pralesech, původce se nemusí vůbec zjistit a zůstane to jako lokální epidemie horečnatých stavů nejasné příčiny s několika oběťmi na životech, Problémem dnešní doby je globální propojení mezi kontinenty a masivní přesuny populace, takže nový patogen se umí snadněji a mnohem rychleji než v minulosti šířit v dané zemi i mezinárodně. Kdyby nenastala riziková situace právě na tržišti ve Wu-chanu, který má více než deset milionů obyvatel, ale v malé čínské vesnici, dnes bychom o novém koronaviru pravděpodobné vůbec nevěděli.