Například liturgický předmět kropáč/kropenka (o jehož falickém pravzoru a funkci rozsévání čehosi lze jen těžko pochybovat) má společné označení pro středověkou zbraň s hroty. Tato zbraň je vzhledem i funkcí liturgické kropence podobná, ale ruku na srdce, dostat „kropáčem“ s hroty do hlavy, opravdu nejsou Češi tak trochu cynici?
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=krop%C3%A1%C4%8D
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? annas před 2980 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
V jakém smyslu považujete češtinu za cynický jazyk? Jazyk sám o sobě není cynický, ale někteří lidé, kteří ho používají jinak, než je třeba, takto „opovrhují“ i jazykem. tedy nepatří ke „slušným“ cynikům..
Myslím si, že cynismus je často určitá póza, která někdy odhaluje pravdu, ale bez ohledu na morálku společnosti a způsob vyjadřování.
Jindy se mnozí schovávají za cynismus, aby tak skryli svoje skutečné city a uchránili je před ostatními, ukázali svou nezávislost. Dělají se tak silnými, nezranitelnými.
Slovo má základní neutrální význam, lidé z něj často vytvoří výrazy vulgární. Jenže u nich by mělo platit, aby se užívaly střídmě, nikoliv na na veřejných stránkách či ve společnost, hormadných sdělovacích prostředcích…
Čeština má svou historii, slova převzala jednak z indoevropského jazyka, některá vytvořila sama, jiná se k nám dostala z dalších slovanských jazyků, ale i neslovanských – třeba z řečtiny, latiny přímo nebo prostřednictvím němčiny, angličtiny atd.
Lidé pojmenovávali skutečnost, využívali podobnosti nejen vnější, ale i vnitřní atd., takže vzniklo hodně obrazných pojmenování.
Rovněž přípony či koncovky u odvozování rozlišují význam tak jako předpony. .
Navíc čeština má výrazy neutrální – spisovné, jiné jsou jen v obecné češtině atd. Mnoho významů vzniklo jejich přenesením.. Proto máme synonyma, která jsou znakem „mnohomluvnosti“, homonyma pak dokladem „jazykové úspornosti“.
Tak je to i s uvedenými výrazy. Základem je sloveso kropit.
"kropit, kropicí, kropenka, pokropit, skropit, zkropit, vykropit. Všesl. – p. kropić, r. kropít’, s./ch. kròpiti, stsl. kropiti. Psl. *kropiti je nejspíš onom. původu (srov kapat) ,ze stejného základu (ie. *ker-p-) je např. lat. crepāre
crepāre ‘chřestit, šumět’, sti. kr̷pate ‘běduje, naříká’.
Kvůli csl. *kropъ ‘vodová polévka’ (srov. i :oukrop) se někdy soudí,
že původní význam byl ‘polévat horkou vodou’,,argument to však není
zcela přesvědčivý. "
J. Rejzek: Etymologický slovník
V. Machek uvádí slovo kropáč jak lidový název pro prvosenku jarní –
podle podoby květů.
–
Kropáč – historický výraz – jako husitská zbraň rovněž
připomíná „kropící“ nástroj. Kropáče „kropily“. pozice
nepřítele kovovými zbraněmi.
Více v odkazu
https://cs.wikipedia.org/wiki/Krop%C3%A1%C4%8D_(zbra%C5%88)
–
Když si rozkliknete odkaz, který jste vložil, uvidíte, že slova mají
různou slohovou příslušnost.
Upravil/a: annas
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Drap, Odpovědi.cz Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekannas | 5913 | |
Drap | 4620 | |
led | 3002 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1650 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1312 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |