Už jsem několikrát vysvětlovala teorii Platónovy jeskyně, která je z jeho ústavy. Zachycuje rozhovor mezi Sokratem a druhým mužem. Sokratovo dílo se nezachovalo, něco zapsal Platón.

Platónovo učení o idejích vyplynulo z podobenství o jeskyni. Vysvětlení je možné najít v archivu.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/je-skutecnost-skutecna

"Škutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.

Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.

Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně."

Dva úhly pohledu na jeskyni,

Buď jsem uvnitř a chceme ven, nebo jsme venku a chceme vstoupit dovnitř.

Svět, v němž žijeme, je iluze, jsou to jakési stíny – viz výš – které poznáváme smysly, ale ty klamou. Vzpomínám si na jeden výrok učitele filozofie – hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená.

Pravým poznáním je svět „idejí“, světa ducha,. tedy naše vědomí.
–
Z toho vyplývá tzv. Platónův trojúhelník.

Na základně vlevo je člověk, který podle zkušeností , tedy smyśly, poznává skutečnost = ´bytí je vpravo.

Na vrcholu trojúhelníka jsou ideje, tedy jakýsi předobraz člověka, který je neměnný. Jde o tzv. absolutno, nejvýš stojí ideje dobra a krásy.

Levá strana trojúhelníku – je lidské rozpomínání, zda je v souladu s jeho duchovnem, to jde k vrcholu. Z vrcholu dolů – jednání, že člověk pomocí svých myšlenek (idejí) potvrzuje své poznání, tedy bytí. .

Vidíme „!mozkem“

Podle vl. vědomostí z filosofie

Protagorův výrok zní: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“ Kromě jiného jde o nesrovnalost mezi smyslovým a rozumovým poznáním.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Pr%C3%B3ta­gor%C3%A1s_z_Ab­d%C3%A9r

Měl jste uvést odkaz, kde jste tato slova slyšel, nebo odkud je převzal. Jinak může jít o bludy, halucinace, tedy pohled člověka, který má poruchu vnímání. Nečetl jste o tom v nějakém sci-fi díle?

Vlastní život poznáváme a prožíváme pomocí smyslů i rozumu.

Halucinace je chorobný stav, člověk leccos vnímá bez současného vnějšího podnětu.

Že by tedy byli všichni lidé byli kolektivně šílení vlivem sluchové či zrakové halucinace, že by u všech byl vnitřní svět jiný, než je ten vnější?
Že by všichni polykali léky?

Že by svět měl být plný bláznů?

Upravil/a: annas

… a co takhle si vzít prvně prášky než sem napíšeš takovek blábol ..

Zdá se, že tenhle web přitahuje magory.

Lidé vnímají svět smysly, které jsou nedokonalé. To si uvědomovali už staří řečtí filozofové – viz slavné Soktratovo Podobenství o jeskyni. Podle Sokrata poznání a ideje umožňují únik z jeskyně.

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Podobenstv%C3%AD_o_­jeskyni

Jednou z teorií popisujících vesmír je i hologram který si promítá Pán-ová. V tom případě jsi jen obraz.

Ak začneš brať lieky, znamená to, že skutočne žiješ a nie si niekoho halucinácia.

ako vyzerá kolektívna halucinácia?
Premeniť svet na blázninec (v prenesenom význame) nie je žiadný problém. ako malú ukážku sa pozrite, čo so svetom robí ohrozenie Covidom.
Podobne to bolo začiatkom 50-tych rokov minulého storočia keď sa umelo vytváral strach obyvateľstva pred napadnutím jadrovou zbraňou. Nielen u nás, ale aj za veľkou mlákou v USA sa deti na vyučovaní učili, ako sa rýchlo skryť, ktorým smerom k epicentru zaľahnúť (hlavou k k miestu výbuchu, humoristi vtedy hovorili: nech to schytá najprv hlava a potom vám to už môže byť jedno), do školy si nosili masky a podobne. … nielen cvokahaus, ale úplný cvokštát.

Ak vám to nestačí, skúste si (podľa annasinej odpovede v tejto otázke) nájsť diela starých filozófov
PS.
filozóf vo vtedajšom ponímaní, nebol ako dnešný teoretik, ale polyhistor a zaoberal sa teoretickými aj praktickými problémami sveta a života.