Historie úprav
Odpověděl/a – 18.srpen 10:29
Už jsem několikrát vysvětlovala teorii Platónovy jeskyně, která je z jeho ústavy. Zachycuje rozhovor mezi Sokratem a druhým mužem. Sokratovo dílo se nezachovalo, něco zapsal Platón.
Platónovo učení o idejích vyplynulo z podobenství o jeskyni. Vysvětlení je možné najít v archivu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-skutecnost-skutecna
"Škutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.
Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.
Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně."
Dva úhly pohledu na jeskyni,
Buď jsem uvnitř a chceme ven, nebo jsme venku a chceme vstoupit dovnitř.
Svět, v němž žijeme, je iluze, jsou to jakési stíny – viz výš – které poznáváme smysly, ale ty klamou. Vzpomínám si na jeden výrok učitele filozofie – hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená.
Pravím poznáním je svět „idejí“, světa ducha,. tedy naše
vědomí.
–
Z toho vyplývá tzv. Platónův trojúhelník.
N základně je člověk, který na základě zkušeností , tedy smyśly, poznává skutečnost. ´bytí.
Na vrcholu trojúhelníka jsou ideje, tedy jaký si předobraz člověka, který je neměnný. Jde o tzv. absolutno, ideje dobra a krásy.
Levá strana trojúhelníku – je lidské rozpomínání, zda je v souladu s jeho duchovnem, to jde k vrcholu. Z vrcholu dolů – jednání, že člověk pomocí svých myšlenek potvrzuje své poznání.
Vidíme „!mozkem“
Protagorův výrok zní: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“ Kromě jiného jde o nesrovnalost mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%B3tagor%C3%A1s_z_Abd%C3%A9r
Měl jste uvést odkaz, kde jste tato slova slyše, nebo odkud je převzal.
Vlastní život poznáváme pomocí smyslů i rozumu, halucinace je chorobný stav, člověk leccos vnímá bez současného vnějšího podnětu.
Myslím si, že se i současní vědci vracejí k Platónovi a k jeho pokračovatelům , kteří jejich myšlenky (některé i Sokratovy) zkoumají.
Podle vl. vědomostí z filosofie
Odpověděl/a – 18.srpen 12:36
Už jsem několikrát vysvětlovala teorii Platónovy jeskyně, která je z jeho ústavy. Zachycuje rozhovor mezi Sokratem a druhým mužem. Sokratovo dílo se nezachovalo, něco zapsal Platón.
Platónovo učení o idejích vyplynulo z podobenství o jeskyni. Vysvětlení je možné najít v archivu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-skutecnost-skutecna
"Škutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.
Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.
Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně."
Dva úhly pohledu na jeskyni,
Buď jsem uvnitř a chceme ven, nebo jsme venku a chceme vstoupit dovnitř.
Svět, v němž žijeme, je iluze, jsou to jakési stíny – viz výš – které poznáváme smysly, ale ty klamou. Vzpomínám si na jeden výrok učitele filozofie – hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená.
Pravím poznáním je svět „idejí“, světa ducha,. tedy naše
vědomí.
–
Z toho vyplývá tzv. Platónův trojúhelník.
N základně je člověk, který na základě zkušeností , tedy smyśly, poznává skutečnost. ´bytí.
Na vrcholu trojúhelníka jsou ideje, tedy jaký si předobraz člověka, který je neměnný. Jde o tzv. absolutno, ideje dobra a krásy.
Levá strana trojúhelníku – je lidské rozpomínání, zda je v souladu s jeho duchovnem, to jde k vrcholu. Z vrcholu dolů – jednání, že člověk pomocí svých myšlenek potvrzuje své poznání.
Vidíme „!mozkem“
Podle vl. vědomostí z filosofie
Protagorův výrok zní: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“ Kromě jiného jde o nesrovnalost mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%B3tagor%C3%A1s_z_Abd%C3%A9r
Měl jste uvést odkaz, kde jste tato slova slyšel, nebo odkud je převzal. Jinak může jít o bludy, halucinace, tedy pohled člověka, který má poruchu vnímání.
Vlastní život poznáváme a prožíváme pomocí smyslů i rozumu.
Halucinace je chorobný stav, člověk leccos vnímá bez současného vnějšího podnětu.
Že by tedy byli všichni lidé byli kolektivně šílení vlivem sluchové či zrakové halucinace, že by u všech byl vnitřní svět jiný, než je ten vnější?
Odpověděl/a – 18.srpen 13:00
Už jsem několikrát vysvětlovala teorii Platónovy jeskyně, která je z jeho ústavy. Zachycuje rozhovor mezi Sokratem a druhým mužem. Sokratovo dílo se nezachovalo, něco zapsal Platón.
Platónovo učení o idejích vyplynulo z podobenství o jeskyni. Vysvětlení je možné najít v archivu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-skutecnost-skutecna
"Škutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.
Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.
Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně."
Dva úhly pohledu na jeskyni,
Buď jsem uvnitř a chceme ven, nebo jsme venku a chceme vstoupit dovnitř.
Svět, v němž žijeme, je iluze, jsou to jakési stíny – viz výš – které poznáváme smysly, ale ty klamou. Vzpomínám si na jeden výrok učitele filozofie – hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená.
Pravím poznáním je svět „idejí“, světa ducha,. tedy naše
vědomí.
–
Z toho vyplývá tzv. Platónův trojúhelník.
N základně je člověk, který na základě zkušeností , tedy smyśly, poznává skutečnost. ´bytí.
Na vrcholu trojúhelníka jsou ideje, tedy jaký si předobraz člověka, který je neměnný. Jde o tzv. absolutno, ideje dobra a krásy.
Levá strana trojúhelníku – je lidské rozpomínání, zda je v souladu s jeho duchovnem, to jde k vrcholu. Z vrcholu dolů – jednání, že člověk pomocí svých myšlenek potvrzuje své poznání.
Vidíme „!mozkem“
Podle vl. vědomostí z filosofie
Protagorův výrok zní: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“ Kromě jiného jde o nesrovnalost mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%B3tagor%C3%A1s_z_Abd%C3%A9r
Měl jste uvést odkaz, kde jste tato slova slyšel, nebo odkud je převzal. Jinak může jít o bludy, halucinace, tedy pohled člověka, který má poruchu vnímání. Nečetl jste o tom v nějakém sci-fi díle?
Vlastní život poznáváme a prožíváme pomocí smyslů i rozumu.
Halucinace je chorobný stav, člověk leccos vnímá bez současného vnějšího podnětu.
Že by tedy byli všichni lidé byli kolektivně šílení vlivem sluchové
či zrakové halucinace, že by u všech byl vnitřní svět jiný, než je ten
vnější?
Že by všichni polykali léky?
Že by svět měl být plný bláznů?
Odpověděl/a – 18.srpen 15:17
Už jsem několikrát vysvětlovala teorii Platónovy jeskyně, která je z jeho ústavy. Zachycuje rozhovor mezi Sokratem a druhým mužem. Sokratovo dílo se nezachovalo, něco zapsal Platón.
Platónovo učení o idejích vyplynulo z podobenství o jeskyni. Vysvětlení je možné najít v archivu.
https://www.odpovedi.cz/otazky/je-skutecnost-skutecna
"Škutečnost jsou stíny, které se promítají na stěně v jeskyni. Okolní svět je to, co se děje venku, to přímo nevnímáme.
Na stěně se objevilo jakési „předvádění“, které se skládá z obrazů předmětů. Tou stěnou je náš mozek. Paprsky, které stíny promítají, je cesta informací získaných našimi smysly a podněty z prostředí.
Nemůžeme se podívat přímo na předměty, které jsou na stěnu promítány, ale jen na ony stíny na stěně."
Dva úhly pohledu na jeskyni,
Buď jsem uvnitř a chceme ven, nebo jsme venku a chceme vstoupit dovnitř.
Svět, v němž žijeme, je iluze, jsou to jakési stíny – viz výš – které poznáváme smysly, ale ty klamou. Vzpomínám si na jeden výrok učitele filozofie – hůl do vody vložená, vypadá jak zlomená.
Pravým poznáním je svět „idejí“, světa ducha,. tedy naše
vědomí.
–
Z toho vyplývá tzv. Platónův trojúhelník.
Na základně vlevo je člověk, který podle zkušeností , tedy smyśly, poznává skutečnost = ´bytí je vpravo.
Na vrcholu trojúhelníka jsou ideje, tedy jakýsi předobraz člověka, který je neměnný. Jde o tzv. absolutno, nejvýš stojí ideje dobra a krásy.
Levá strana trojúhelníku – je lidské rozpomínání, zda je v souladu s jeho duchovnem, to jde k vrcholu. Z vrcholu dolů – jednání, že člověk pomocí svých myšlenek (idejí) potvrzuje své poznání, tedy bytí. .
Vidíme „!mozkem“
Podle vl. vědomostí z filosofie
Protagorův výrok zní: „Člověk je mírou všech věcí, jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou.“ Kromě jiného jde o nesrovnalost mezi smyslovým a rozumovým poznáním.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%B3tagor%C3%A1s_z_Abd%C3%A9r
Měl jste uvést odkaz, kde jste tato slova slyšel, nebo odkud je převzal. Jinak může jít o bludy, halucinace, tedy pohled člověka, který má poruchu vnímání. Nečetl jste o tom v nějakém sci-fi díle?
Vlastní život poznáváme a prožíváme pomocí smyslů i rozumu.
Halucinace je chorobný stav, člověk leccos vnímá bez současného vnějšího podnětu.
Že by tedy byli všichni lidé byli kolektivně šílení vlivem sluchové
či zrakové halucinace, že by u všech byl vnitřní svět jiný, než je ten
vnější?
Že by všichni polykali léky?
Že by svět měl být plný bláznů?
