ge0rge: Díky za informaci, do Lidlu občas zajdu, ale nikdy jsem je tam neviděl. Pokud na ně natrefím, skočím po nich. Největší problém bude to jejich umístění v kuchyni, jak psal Edison. Ale s tím nic neudělám, jsou tam potřeba. Vhodnější by byly v těchto místech čistě digitální, ručiček s příslušnou mechanikou nemajíc. My jsme ale na ciferník s ručičkami zvyklí a nehodláme se ho vzdát 🙂
Ještě malá poznámka na konec: jsem bytostně přesvědčen, že při vybíjení baterií budou i tyto hodiny vykazovat mnou popsaný efekt, tj. že při poklesu napětí pod určitou kritickou hodnotu se budou zpožďovat. Mohlo by se taky stát, že tu přechodnou fázi zpožďování vynechají a zastaví se úplně, ale tomu moc nevěřím. Nic na tom nemění ani ten fakt, že jsou řízené rádiovým signálem.

Některé DCF při slabší baterce zrychlují… Pokud zjistí že rafička není tam kde by měla být, snaží se to dohnat. Pak zvládnou 12h cyklus za několik málo minut 😉

Jo, abych upřesnil… Ty co jsem viděl mají podle všeho jen snímač nulové polohy. (12:00) takže mohou kontrolovat jen jestli ve 12:00 jsou ručičky v poloze „poledne“ a zda v té poloze nejsou v jiný čas. Po zbytek dne „věří“ tomu, že když dali signál pro posun ručiček, ručičky se skutečně posunuly. Takže až když zjistí nesoulad, z ručičkama dojedou do polohy „12:00“ (což umí jen dopředu) a pak nakrokují dle skutečného času…

Jeden ze systémů distribuovaného jednotného času na tom byl postaven zcela. Ještě dnes lze na švýcarských nádražích narazit na hodiny s plynule jdoucí vteřinovkou, která se v celé minutě na moment zastaví. Zkrátka se kapičku předcházejí a v celé minutě je systém zastaví, dokud nepřijde synchronizační impulz, který chod zase uvolní. Minutová a hodinová ručička je pak pevně napřevodovaná na vteřinovou. Pohodový, jednoduchý systém. S DCF, GPS, NTP a dalšími systémy se to pak řeší různě. Jde pak hlavně o to, jaké informace ten který systém vlastně poskytuje a se kterými zase ten který přístroj pracuje. Třeba kompletní data DCF77 přijdou jednou za celou minutu.

Ok, to je mi všechno jasné, ale jak říkám , ty DCF ručičkovky které máme domu umí odetekovat jen tu jednu polohu ručiček… Po zbytek doby „věří“ že ručičky následovali impulsy z hodin.

ad „nemůžou se zrychlovat“ – Vzhledem k tomu, že naprostá většina „elektrických“ hodin (pokud nejsou dálkově řízené) je řízená krystalovým oscilátorem, je možné i to zrychlování. Pokud se pokles napětí projeví na rozladění oscilátoru ale ještě není takový, aby vynechával strojek, je možná změna rychlosti oběma směry.

Samozřejmě, že lze záměrně donutit oscilátor kmitat na kmitočtu o něco vyšším a hodinky se budou nadcházet. Tohle jsem nikdy nezkoušel a netuším, co si ohledně vynucované změny frekvence nechá líbit. Ale řekl bych, že to bude velmi málo. Kdyby ne, tak to by byl špatný krystalový oscilátor. Záleží taky na jeho konkrétním obvodovém řešení a v tuto chvíli opravdu nevím, zda se bude se snižováním napájecího napětí kmitočet zvyšovat či snižovat. Ale na to je celkem snadné přijít experimentálně. Stačí u normálně fungujících hodin vyhodit monočlánek a napájet je ze stabilizovaného zdroje s regulovatelným napětím a sjíždět s ním řekněme po desetinách V z 1,6V (odpovídá plně nabité baterii) až do vysazení strojku. A budeme vidět, co se bude dít. Bude to ale časově náročné, protože po každé změně je třeba delší dobu sledovat a vyhodnocovat stav. Taky je ve hře stabilita napětí zdroje, jemnost a přesnost jeho regulace. Asi by to chtělo vyrobit si k tomu účelu speciální přípravek napájený raději z baterií, abychom vyloučili možný vliv změn v síti. To ale dělat nehodlám. Co však můžu udělat, to jest provést tuto zkoušku alespoň orientačně s tím, co mám doma k dispozici. Vsadím 100 ku 1, že hodinky půjdou do dosažení kritické hodnoty napětí normálně a pak se budou pouze zpožďovat. Vede mě k tomu vlastní zkušenost. Takových hodinek, kde jsem vyměňoval baterie a řešil uvedený problém byly určitě v mém dosavadním životě desítky (stovky asi ne, to už bych přeháněl) a opakuji NIKDY se mi nestalo, že bych řešil jejich předcházení. Ani v jednom jediném případě! U klasických mechanických hodin v dobách dřívějších to bylo naopak úplně běžné. Ještě bych podotknul, že zde uváděné moje zkušenosti se týkají opravdu hodinek a ne šuntů, které zde prodávali kdysi Vietnamci za stovku či stopade.

Obvod hodin je jediný integrovaný. U něj jde o taktování a to lze hravě posouvat.

No, jak u kterých. Mám zde před sebou zbytky dvou, které jsem kdysi zrušil – jeden budík a pak jakési náramkové Atlanty (bez ručiček). Donutili jste mě prohledat pár krabic na půdě 🙂
Jak tak koukám, tak u toho budíku je DPS, na které je těch součástek víc. Jednak IO TC 8066P a dále krystal 4 194 304 Hz, jakýsi tranzistor v plastu, miniaturní keramický kapacitní trimr (asi pár pF), dál dva keramické kondy 15 pF, jeden kondenzátor elektrolytický – kolem 50uF/6V (špatně čitelné) a ještě „pískadlo“. Takže je tam toho kromě čipu ještě poměrně dost. Ale zde by bylo nastavení kmitočtu oscilátoru díky relativně velkému trimru snadné, bylo-li by toho třeba.
U těch Atlant jsou na destičce dokonce čipy dva, opět krystal + kapacitní trimr jako veš, dál 4 SMD (2 tranzistory + 2 rezistory asi), nějaká „mikrožárovička“ na prosvětlení displeje (na LEDku to nevypadá) a „pískadlo“. Takže jeden obvod na destičce a šmytec je pouze sen. Ale možná v současné době je technika dál. Já už to nějakou dobu nesleduji a v hodinkách (náramkových) se nešťourám. Jsem rád, že ještě zvládám výměnu mrňavých knoflíkových baterií a lepší to už nebude.

" Ale řekl bych, že to bude velmi málo." Věřím tomu, že se můžeme dostat řádově na minutu za den. Za týden 5 minut… To už poznáš. Samozřejmě netvrdím že takhle bude reagovat každý oscilátor a také netvrdím že každý, který na napětí citlivý bude, bude zrychlovat…

Nemůžu mluvit za všechny hodinky na světě, ale z toho, co vím já se tento systém opravdu nemůže s vybíjením baterie zrychlovat. Ledaže by měl nějakou jinou závadu přímo nesouvisející s napětím zdroje. Jak jsem se zmínil ve své odpovědi, do krokového motorku jdou impulzy se střídající se polaritou +/- 1,5V v odstupech 0,5 s. Každý impuls pootočí rotorem, který tvoří dvoupólový permanentní magnet, o polovinu otáčky. Mj. motorek má mezi rotorem a statorem klínovitou vzduchovou mezeru zhruba ve tvaru kosy, aby se vždy točil jedním směrem. Ale teď to hlavní: když se baterie vybíjí, klesá amplituda impulzů jdoucích do cívečky na statoru a motorek prostě nemá tu sílu. Při hodnotě napětí asi tak kolem 1V začíná sebou rotor škubat a ne se natáčet. Dochází tedy k vynechávání bez ohledu na to, jestli se kmitočet oscilátoru o něco málo změnil či nikoliv. Oscilátory řízené krystalem nemají tendenci kmitočet příliš měnit, to spíš vypadnou z oscilací vůbec. Ale i kdyby se kmitočet mírně zvýšil, tak v případě, že kotvička motorku zužitkuje např. 8 impulzů z 12, pak se to ve výsledku projeví stejně a to zpožďováním hodinek a ne jejich zrychlováním. Měl jsem jich v minulosti rozděláno poměrně hodně, někde mám i schéma s naměřenými hodnotami a svými poznámkami, ale hledat to nebudu. NIKDY se mi nestalo, že by se zrychlovaly. Teď po létech mně čeká rozborka, kterou zatím odkládám, neboť zpožďování dělá zatím tak necelých 10 minut za týden. Taky už na takovou drobnou práci blbě vidím, ale asi mě to nemine ☹

McM: Je vidět, že o oscilátorech toho moc nevíš. 😉

… to je sice fakt, ale ještě jsem neviděl se hodinky při docházení baterky zrychlovat, takže veškerá teorie nějak za praxí pokulhává, čímž je potvrzeno mé doplnění …

Hmmm… mě se vždy napřed předbíhaly… Spolehlivá známka docházející baterie.