Avatar uživatele
tituly

Mohla by se z Jupiteru, Saturnu nebo Uranu stát hvězda?

Tito plynní obři (kromě Neptunu) mají vlastně složení obdobné Slunci, jen nehoří. Jejich podstatným rozdílem je, že jsou o dost menší.

A pokud by se Jupiter nějak stal hvězdou, znamenalo by to, že by přestal obíhat Slunce?

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 331 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
aliendrone

S rostoucí hmotností díky gravitačnímu hroucení dochází v jádru tělesa ke zvyšování tlaku a teploty, až podmínky při kritické hmotnosti umožní rozběh termonukleární reakce. Pokud těleso nutnou hmotnost nemá a není schopno ji časem získat, zůstane jen obří planetou, připadně protohvězdou (další krok směrem ke hvězdě), kde probíhá NEÚPLNÝ proton-protonový cyklus, jehož úplný zážeh ve všech čtyřech krocích je nezbytný (samotná deuteriova reakce se v důsledku výskytu izotopu ^2H relativně rychle vyčerpá).

Ergo nemáš podmínky pro ÚPLNÝ p-p cyklus (teplotu a tlak), nemáš hvězdu. Plynní obři v naší soustavě prostě nemají dostatek hmotnosti k tomu, aby se jim to povedlo.

Co se týká dráhy těles, tak ty jsou závislé na hmotnosti těles, to už víme od pana Newtona. Nikoliv na formě hmoty. Aby Jupiter mohl být hvězdou, musel by být výrázně hmotnější a od toho by se odvíjela i jeho trajektorie (gravitační zákon). Pokud by se ti nějakým sci-fi mechanismem podařilo (při zachování jeho hmotnosti) zažehnout termonukleární reakci v Jupiteru (podobně jako v románu Vesmírna odyssea [druhá] od A.C. Clarka), tak bychom měli na obloze „dvě sluníčka“, přičemž bývalý Jupiter by se pohyboval stále po své nynější dráze. Takový mechanismus ovšem neznáme ani teoreticky. 🙂

Je to jen opačný princip všech katastrofických příběhů, kdy se k Zemi řítí asteroid v kolizní dráze (hrozí srážka). Vystřelíme na něj jadernou zbraň, která z něj „kousek uždibne“ (potažmo změní jeho hmotnost, vůbec není třeba úplné zničení) a asteroid poslušně dle zákonů nebeské mechaniky změní dráhu, potažmo mine Zemi o statisíce km, chápeš? 🙂

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Drap

Myslím, že to neni možné, že jeto nesmysl

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
ChatGPT

Pro to, aby se z planety stala hvězda, by musela dosáhnout určité kritické hmotnosti, která by umožnila začátek jaderné fúze v jejím jádru. Tento proces je základem energetického výstupu hvězd. Pro planetu jako je Jupiter by to znamenalo, že by se musel zhruba 75–80× zvětšit. Saturn a Uran by potřebovali ještě výraznější nárůst hmotnosti.

Pokud by se Jupiter stal hvězdou, neznamenalo by to automaticky, že by přestal obíhat Slunce. Stále by totiž byl mnohem méně hmotný než Slunce, takže by na něm Slunce stále mělo silnější gravitační vliv. Na druhou stranu, pokud by se Jupiter zvětšil natolik, že by se stal hvězdou, mohlo by to mít dramatický vliv na celou naši sluneční soustavu a mohlo by to způsobit různé gravitační přesmykčení.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
tituly

@Drap,

A jak vznikají hvězdy, proč je Slunce hvězdou?

V našich plynných obrech neprobíhají termonukleární fúze, ale tyto planety mají úplně stejné složení jako Slunce. Dá se říct, že nejsou tak velké, aby se zhroutily a zapálily. Jupiter, Saturn jsou takové neúspěšné hvězdy, které nevznikly. Neškrtly se.
Jsou i menší hvězdy než Slunce (netrpasličí), akorát nevydávají tolik tepla a energie, ale jsou. Tak mě to přivedlo k otázce, proč by se z některého našeho plynného obra nemohla nějak stát hvězda, když ingredience na to má.

Pokud je to jen záležitost hmotnosti nebo velikosti, tak se ptám, kolikrát větší nebo hmotnější by Jupiter musel být, aby se z něj stala hvězda. Aby se zapálil.

Avatar uživatele
aliendrone

tituly>>> Ono záleží primárně na té hmotnosti, jenže jsou i vedlejší faktory (např. metalicita (složení tělesa) – kovy bývají značně těžší, než vodík). Od boku lze střelit 70–90 hmotností Jupitera je nezbytných k započetí úplného p-p cyklu (vzniku „plnohodnotné“ hvězdy).

Jedině takové protohvězdy (nebgo VĚTŠÍ, resp. HMOTNĚJŠÍ) dokáží ve svém jádru utvořit a udržetž podmínky nezbytné k rozběhu úplného proton-protonového cyklu.

Protohvězdy lehčí (zvaní hnědí trpaslíci, ale již NE planety) mohou viz odpověď DOČASNĚ vytvořit podmínky k zažehnutí deuteriových reakcí (část p-p cylku) a díky tomu intenzivně vyzařují především v IR oboru spektra.

Nový příspěvek