Mluvnické kategorie sloves

Způsob je gram. kategorie, která vyjadřuje vztah děje ke skutečnosti (děj reálný, možný, nutný; skutečnost, předpokládaný děj, výzva).

1. Způsob oznamovací vyjadřuje děj reálný, skutečný v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti
cestoval jsem, cestuji, budu cestovat.
–
s částicemi – přání – Kéž by svítilo sluníčko!
jako výzva – Mlčíš!
–
2. způsob podmiňovací vyjadřuje nereálností obsahu (podmínka, přání, nejistota ap.)

• kondicionál přítomný = děj potencionálně možný – podmínka, přání

Kdybych měl peníze, cestoval bych .

• kondicionál minulý = děj neuskutečnitelný

Kdybych byl poslechl, nic bych nezmeškal
Kdybych si byl (býval) nechal poradit, bylo by to (bývalo) dopadlo jinak.

dále vyjadřuje oslabení děje, vyjádření úcty, srkomnosti
Co byste si přála? Prosila bych knížku.
Mohla bych zaplatit?

užíívá se i zvartná podoba – byl bych se (si) vezl, byl by ses (sis) vezl

Poznámka:
Ttvar by se můlže spojovat např. s a – abych, aby, abychom…
kdy – kdybys, kdyby, kdybyste, kdybychom atd.

Doplňuji:
Vl. v. s využitím přehledných tabulek z morfologie

Oprava: kondicionál přítomný vyjadřuje děj potenciálně možný , nikoliv potencionálně.

Upravil/a: annas

Už název to charakterizuje. Oznamovací způsob něco oznamuje. Já pracuji, on byl na zahradě, pojedeme do Prahy. Podmiňovací způsob vyjadřuje určitou podmínku.
Pracoval bych, kdybys mi to dal. Udělal bych to, až bude padat zlato.
Byl bych to udělal, kdybys mi uvařila modrého koně.
Kdybych to byl býval věděl, tak bych sem nechodil.