Jak by jste mi vysvětlily v němčine perfektum? Neumím to a z internetu to nechápu :'(

My chlapi nemůžeme odpovídat, ptáš se jen žen 😁.

www – a navíc nespisovně (viz „by jste“) :D Myslím, že tady Vám to nikdy nevysvětlí… celý tzv. „pochopitelný“ výklad Vám měl být přednesen ve škole a měla jste si jej zapsat do sešitu, mladá dámo ;)

Není zde prostor pro rozsáhlou pedagogickou akci, takže se pokusím věc jen popsat pro někoho, kdo se učí německy na úrovni, kdy se začíná s perfektem.

V němčině jsou (mimo jiné časy) tyto dva časy používané pro vyjádření dějů proběhlých v minulosti: perfektum a préteritum.

1. Perfektum vyjadřuje děje, které proběhly nedávno, před krátkou dobou, a mají nějaký vztah k přítomnosti, popřípadě je mluvčí považuje za součást „širší“ přítomnosti.

Préteritum vyjadřuje děje, které proběhly ve vzdálenější minulosti a s přítomností nesouvisí.
Kde nedávná minulost přechází v minulost vzdálenou se nedá objektivně určit. Závisí to na tom, jak to mluvčí cítí, co chce vyjádřit.

2. Němčina nemá mluvnické prostředky na přesné vyjádření rozdílu mezi dokonavostí a nedokonavostí slovesa (narozdíl od češtiny, angličtiny a románských jazyků). Proto se perfektum používá spíše pro vyjádření dokonavosti (ukončenosti) děje a préteritum se používá spíše pro vyjádření dějů nedokonavých (neukončených, průběhových).

To znamená, že při použití préterita respektive perfekta se oba pohledy jaksi kombinují. Perfektum vyjadřuje jednak nedávnou minulost se vztahem k přítomnosti a zároveň dokonavost, préteritum vyjadřuje vzdálenější minulost bez vztahu k přítomnosti a zároveň nedokonavost. Záleží, co chce mluvčí vyjádřit a na co klade důraz, zda na „(ne)dávnost“ děje nebo na jeho „(ne)dokonavost“. Jednoduché pravidlo není, třeba odvozovat z kontextu. (Pozn. učíte-li se i anglicky: Ve využití německého perfekta a anglického present perfect jsou rozdíly.)

Tvar perfekta se skládá z časovaného tvaru slovesa haben (mít) a příčestí minulého od významového slovesa:
Ich habe gemacht. Udělal jsem. Dosl. mám uděláno.
…
Sie haben gemacht. Udělali. Dosl. mají uděláno.

Příčestí minulé se klade na konec věty (hlavní věty v souvětí).

Příklady:
Er hat es gestern gemacht. Udělal to včera (a tedy teď je to udělané. Perfektum.)
Er machte es vor einem Monat. Udělal to před měsícem (a s dneškem to nijak nesouvisí. Préteritum.)
Wir haben es ihm gesagt. Řekli jsme mu to. (Dokonavé. Perfektum.)
Wir sagten es ihm. Říkali jsme mu to. (Nedokonavé. Préteritum.)

Otázka:
Hat sie das Buch mitgebracht? Přinesla sebou tu knihu?
Vedl. věta:
Ich sage, dass ich es schon gemacht habe. Říkám, že jsem to už udělal.

Některá slovesa nepoužívají jako pomocné sloveso sloveso haben, ale sloveso sein (být). Jedná se o slovesa vyjadřující pohyb, sloveso být a některá další. Bývá to uvedeno ve slovníku.
Ich bin gekommen. Přišel jsem.
Der Wagen ist weggefahren. Vůz odjel.
Sie sind dort nicht gewesen. Nebyli tam.

Pro obsáhlejší a detajlnější výklad doporučuji učebnici německé gramatiky.