Měli byste problém přiznat se ke všemu, co jste v životě udělali?

Otázka je příliš obecná, myslím si, že se nehodí na tuto stránku, kde se lidé neznají. Mnoho jedinců číhá na něco, co by mohl využít.

Ano. Záleží na přiznání za co, komu, kde.

1. Mnoho lidí vykonalo hodně dobra – v této oblasti zpravidla o tom mlčí. O dobrém skutku by měli mluvit jiní.
2. Jedině anděl, protože se vznáší, nemůže zakopnout. Každý udělá chybu, ale , záleží na tom, jak se k ní postaví, zda to bylo záměrně, nebo protože dotyčný věřil jinému a ten ho zradil, využil atd..

Přiznat chyby není slabost. Jenže bohužel to dnes platí naopak – přiznat chybu je slabostí, protože se to brátí proti dotyčnému .

Každý neumí udržet to, co se soukromě dověděl, poví dál, přidá k tomu něco navíc a pověst se šíří …

Kolik jedinci neumí držet jazyk za zuby, ale třeba ze závisti nedomýšlí, co způsobí, hlavně, že sami mají adost. . Jenže špatný je i ten, kdo důvěrné informace poslouchá, i když dotyčného nezná.

Proč něco zveřejňovat, proč by měli cizí í lidé leccos vědět o člověku, jehož neznají, navíc když někdo třeba zveřejní zprávy z IP, samozřejmě zkreslené. O čem to svědčí?
--

Přece „poušť je krásná prostě tím, že někde skrývá studnu.“. Známá slova z knihy Malý princ.

Upravil/a: annas

No, některými věcmi bych se nechlubil, i když to nebylo nic závažného.

V dobrom i zlom?
Mnohí sa chvália svojimi dobrými skutkami a o zlých, ano, každý z nás má nejaké zlé skutky, napríklad ten strašný kukuč na hodiny pri rannom vstávaní… tak o tých zlých nechváľme sa a nechajme ich tíško skryté, pretože to nie ja, to on/ona/oni… spolu to zvládneme.

Nemám problém sa priznávať k hriechom života, väčší mi robia tie dobré skutky, ktoré sa priečia vonkajšiemu vzhľadu bosorky a čarodejnice. Tak som to riešila ako naši politici, všetky činy som zmiešala spolu vo veľkom hrnci nad pomalým ohňom, prikorenila ich výmyslami sveta a výsledok som rozdelila na „pre mňa výhodné a pre mňa nežiadúce“
Pre mňa výhodné – z toho žijem, tým sa chválim a tie druhé, rozdajme medzi ľudí, nech aj oni niečo majú. ak im bude zle, nemali byť hamižní.
Až o 100 rokov po mojej smrti výjdu moje pamäti, dozviete sa, že zlu a dobru vo svojom konaní sa nevyhne žiadny človek.

Dodatok k mojej odpovedi.
Na tie Pamäti si musíte niekoľko tisíc rokov počkať. Pretože ako počítam to nebude tak skoro. Viete, ešte som mladá a mám veľa pred sebou, napríklad dnes ráno som sa vrátila z Prednášky na medziplanetárnej konferencii ZCSPDS časohistorikov, ktorá bude pre pozemský svet až v 1. polovici 5. milénia p. l. (pozemského letopočtu).

Upravil/a: led

No našly by se nějaké skutky, ale byly to jen takové drobnosti, malé hříšky, ale raději si je nechávám pro sebe

Klidne, nikdy sem nic spatneho neudelal.

Přiznat se? Tuhle formuli jaksi nechápu. Nikdy jsem neměl žádné tajnosti před nikým. Otázkou je, jak lidé vnímají, co slyší a jak na tyto nové informace zareagují. Otázka je tedy nešťastně položena a měla by znít ve smyslu, zda LIDÉ ZVLÁDNOU SLYŠET vše, co se kde a komu událo. Mimochodem, v každém zřízení/systému, by měli existovat soudci. Právě proto, aby lidé mohli SVOBODNĚ hovořit o všem, co je za života potkalo a dobrali se spravedlnosti. A vůbec, proč se ti tady zpovídám? Chtěl's to slyšet? (;(;(;

Měl. Nejsem úplný zlotřilec, ale pár „drobných hloupostí“ jsem v životě už udělal a ne ke všem bych se rád veřejně přiznával.