víc vám odpoví odbornící v článku
1. RHIZOLOGIE LESNÍCH DŘEVIN
https://akela.mendelu.cz/~xcepl/inobio/nove/Rhizologie_lesnich_drevin/Rhizologie_lesnich_drevin.pdf
Vztah mezi rozvojem kořenového systému a nadzemní části
Stav kořenového systému je třeba posuzovat i z hlediska rozvoje nadzemní
části
stromu, tzn. z hlediska velikosti koruny, charakteru kmene a těžiště
nadzemní části. To je u
plnodřevných válcovitých kmenů posunuto výš a na velikost kořenového
systému jsou
kladeny vyšší nároky. Pokusem o zohlednění rozvoje nadzemní části je
hodnota tzv. indexu P.
a L. Toto kritérium jistě není zcela dokonalé a vyžadovalo by zpřesnění
pro jednotlivé druhy
dřevin a jejich věk.
Index P(IP) = poměr ploch průřezu kořenů k délce nadzemní části
stromu.
Index L(IL) = poměr plochy průřezu kořenů k ploše kmene, která se
posuzuje u
mladších stromů nad kořenovými náběhy nebo v d1,3.
Všechna tři kritéria je třeba posuzovat ve vzájemných vazbách. Není
např. stabilizován
strom s velkým počtem kořenů a malým indexem P nebo naopak.
2. https://ovoce.hlucinsko.eu/4web/soubory/vzdelavaci-material-web.pdf –
snad se dovíte víc k Pěstování ovocných
stromů a keř. Týká se Hlučínska
Růst a výoíj ovocných dřevin
https://hostetin.veronica.cz/sites/default/files/ovoc/ESF_Rust_vyvoj_Hostetin.pdf
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na druhu stromu. Některé mají kořeny spíše do šířky, jiné do hloubky. Přesnější informace na odborných webech.
Upravil/a: elkon
0 Nominace Nahlásit |
Záleží na druhu stromu. Buhy a duby to mají přibližně shodné. Smrky nebo olše mají kořenový systém podstatně širší, než je jejich koruna. U borovic nebo břízy to bývá přesně naopak.
0 Nominace Nahlásit |
Trhni si nohou, já nemám potřebu psát za ostatní. To je další tvůj blábol. Že to tvá mozkovna nepobere je tvůj problém. Já jsem pouze odpovídal na jediný rozumný dotaz od tebe zde. Když se ti nelíbí co píšu, tak to nečti. Třeba to bude zajímat někoho jiného. Ty mě můžeš, víš co…
Elkon>>>hmm🤔… jako podrbal jsem se na temeni řepy, ale takovýho smajla bohužel nemají, tak sorry kámo.