Má každý na světě nějaký úděl, nebo je to jen obyčejná náhodná mozaika?

Ještě, abych svou odpověď upřesnil: My můžeme ovlivňovat svou přítomnost a budoucnost (což taky děláme každým našim rozhodnutím), to ale neznamená, že tomu osud tak nechce a že to není jeho součástí.

(Děláme to a to na základě našeho charakteru, který byl a je utvářen podle osudu, my sami jsme tedy součástí osudu – včetně našich rozhodnutí, voleb i víry. A vlastně nejen my, ale všechno je jeho součástí).

Říká se, že hráz mezi shodou náhod a osudem je tenká. Jenže náhody neexistují. „Náhodou“ jsme někoho potkali? blbost, oba jsme se potkali, protože nás všechny minulé události dostaly až sem – tam, kde jsem se potkali.
Je to něco, co není vidět (a to, že něco není vidět ještě neznamená, že to tam není). Totiž např. jak spolu můžou souviset události a naše rozhodnutí, které jsme udělali před spoustou let s tím, co děláme teď – s tím kde jsme teď, s kým jsme se „náhodou“ potkali. Anebo ještě víc – události, které „s námi ani nemají, codělat“ – např. jak nás ovlivní/ovlivňuje nějaká bezvýznamná událost – jakákoli – která se udála třeba před dvěma nebo třema tisícema let – jak nás ovliní obyčejné rozhodnutí obyčejného člověka učiněné před stovkami let?? Když nad tím budete chvíli uvažovat, dojde vám, že vše, ale opravdu naprosto vše se nějak ovlivňuje a vše souvisí se vším.

Ono se totiž vše ovlivňuje na základě motýlího efektu (na chvíli se dostaneme do minulosti třeba před 100 miliony lety a zašlápneme motýla – VŠE se změní – úplně celá budoucnost do nevídaných rozměrů). A podle mě bysme vůbec nemuseli zašlápnout motýla – stačilo by se tam prostě objevit a vše by se změnilo. Protože bysme se dostali někam, kam nepatříme, byli bychom tam jakoby navíc, Země by byla o cca 70 kg těžší, vydýchyli bychom víc vzduchu, vypustili oxid uhličity do atmosféry, stáli bychom na určitém místě, a to bychom nějak ovlivnili, uviděli by nás nějací živočichové – a třeba by utekli nebo ne to je jedno, už jen tím, že nás uviděli tak by třeba neuděli něco, co udělali v minulosti – nešli by tam a tam, neudělali to a to- ti by zase ovlinili další věci atd.. vše by se protě změnilo.

Zmeň malinkatou drobnost v historii a nastává řetězová reakce, která vše změní. I to, co denně děláme ovlivňuje ostatní a ovlivňuje budoucnost. To vše na základě řetězové reakce (vše je se vším spojeno/propojeno
= vše je osud).
Něco, co vypadá, že nemá na nic dopad, nemá žádný význam, ale to není pravda – úplně všechno má význam do posledního detailu, do jediného atomu.

Popsal jsi to skvěle… Osud je soubor příčin a následků. Každý následek má své příčiny a později se stává příčinou. Čili je to jen řetězec nevyhnutelných událostí. Náhody existují jen proto, že nemáme dostatek celých souborů informací, abychom budoucnost jakkoli přesně byť jen odhadli. Přesto platí, že mít absolutně všechny informace vzniknuvší v minulosti, dala by se budoucnost hravě vypočítávat. Nakonec i myšlení není nic jiného, než elektrochemické reakce v mozgu dané fyzikálními zákony, které byly stanoveny NEJPOZDĚJI při BB, z čehož plyne, že vše je dáno právě nejpozději od tohoto okamžiku.

Zkrátka.. díky! Máme v zásadě stejný názor na běh věcí.

No jenom pokud nejste jedna a tatáž osoba. To NIKDO neví. (;

Jsou nejméně dva, kteří to vědí naprosto spolehlivě: JÁ a ON!! 😁

Hm, to je fér.. D;D;

Taky díky ! Vidím to stejně.