Sekat latinu – slangový výraz = s. dobrotu řádně se chovat,
poslouchat a plnit povinnosti.
–
Myslím si, že ne, že souvisí se školstvím a výukou latiny především
v 15. a 16. století.
Ustálené spojení je staré,, jak je vidět i ze zdroje.
Řekla bych, že to souvisí s výukou latiny do škol jako znakem vzdělanosti Je známé z literatury i filmů, jaký panoval na školách dril, poslušnost, učení se zpaměti atd. Navíc latina má daná pravidla, vyjadřuje přesnost a umožňuje pochopil i mluvnici jiných jazyků.
Takže, aby studenti uspěli, museli „sekat latinu“, poslouchat atd.
"Byla to právě latina, co charakterizovalo městské vrstvy vzdělanců a jejich způsob vyjadřování a stávalo se symbolem dosaženého „vyššího“ vzdělání. Blýsknout se několika latinskými floskulemi, rčeními si neodpustil pří líčení různých epizod.
Zřetelné stopy tohoto pojetí vzdělanosti nalezneme i v mnoha
českých ustálených rčeních. Náleží sem pojem „latinské školy“,
Výrazy „sekat latinu“, „číst někomu latinu" atd.
http://revue.nulk.cz/pdf/r4-2002.pdf
–
Ad mystifikátor,
napsal jste, že „v podstatě se jedná o šindel který se vyráběl zejména v zimním období a tuto práci často vykonávali děti za trest. Štípání plátků z nesukatých dřev byla velmi nudná a nekonečná a byla znakem trpělivosti a vzornosti.“
Z vašeho tvrzení vyplývá, že i při štípání šindelů musely děti sekat latinu, takže to opět potvrzuje význam slov – pracovat poctivě, být trpělivý atd.
Takže sekat lainu platilo i při štípání šindelů
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Latina má pevná pravidla, řád
(stejně tak hudba . latina, pravidelný rytmus)
„sekat latinu – rčení s významem odvádět dobře svou práci, chovat
se podle pravidel“
https://cs.wikipedia.org/wiki/Latina_(rozcestn%C3%ADk)
Latinu nyní nevnímám jako jazyk církve. V minulosti se bádáním a
učením sice zabývala hlavně církev (mniši). Školy byly hlavně církevní
a v nich panoval přísný řád (spíše šikana, než dobrota), tvrdý
dril..
Výuka na universitách probíhala v latině a tedy i literatura a knihy byly
v latibě.
Latinu mám v současné době ji spojenu hlavně
s lékařskými/zdravotnickými obory a s přírodními naukami (názvy
rostlin, živočichů), s chemií a ostatními vědami
Tatina je pro mne jazykem vědy :D..
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Samozřejmě, Církevní semináře , koleje a jednotlivé kláštery měly velmi přísnou disciplínu.
0 Nominace Nahlásit |
Klasický případ kdy nabízející řešení není správné respektive tak s odstupem času bylo vzato. Původně to vychází z nářečí na Prachaticku až Chodsku sahající až do období Českého království. V podstatě se jedná o šindel který se vyráběl zejména v zimním období a tuto práci často vykonávaly děti za trest. Štípání plátků z nesukatých dřev byla velmi nudná a nekonečná a byla znakem trpělivosti a vzornosti.
Upravil/a: Mystifikátor
0
před 2170 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Latinský jazyk bohužel pevná pravidla příliš nemá. Je to dobře vidět
na takovémto příkladu :
intra (předložka) ale také intra (positiv), interior (comparativ), intimus
(superlativ).
Potom extra (předložka, ale exterus (positiv), exterior (comparativ), extimus
, extremus (superlativ, má dva tvary). Takže ačkoliv to jsou podobně
utvořené předložky, tak přídavná jména odlišným způsobem, navíc
předložkový tvar i positivem. Zkrátka, latinsky se hovořilo na nějakém
územním celku a nejprve pravidla byla asi taková, jako v jazycích, které
nejprve neměly písemnou podobu, čili možnost něco „ustálit“. A pak,
když již ano, tak ty různé tvary fakticky jen dokladují vývoj v tom
„ustalování“, který se občas prosadil a jindy ne. Je to vlastně
značné množství pravidel, jak zvládout nepravidelnost. Třeba nemo non –
každý , non nemo – leckdo, nejeden, mnohý, nemo-nikdo. Nihil – nic, Non
nihil-něco, nihil non-všechno.
annas | 5913 | |
Drap | 4604 | |
led | 2997 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2238 | |
zjentek | 1643 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1298 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |