Myslím hlavně, když ještě nebyli plnoletí. Když si třeba našli
kamaráda/dku opačného pohlaví. Stalo se vám, že jste z toho nebyli
nadšení? Něco se vám na něm nelíbilo? Jak jste to řešili?
Doplňuji:
Tak jasně, ale přece když mám za nezletilé dítě zodpovědnost, tak
nemůžu jen tak říct, že to je jeho věc a nestarat se.
Nejsem taková, že bych na každém hledala chybu. Ale může jít
i o vážnou věc. To je teď taková móda do ničeho se mladejm nemotat?
Snad mají rodiče ještě nějaký práva a hlavně zodpovědnost za
děti, ne?
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? annas, dagry, manon, iceT, Kamionacka09 před 4380 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Vlastní děti sice nemám,ale z puberty si pamatuji,že ke spoustě mým kamarádkám mívala moje máma výhrady. Upřímně mi zdělovala názory na ně, což nebylo moc příjemné na poslouchání. Někdy jsem po čase zjistila, že v lecčem měla pravdu, ale nikdy mi nezakázala se s někým stýkat a ze svého okolí se ani nepamatuju, že by to někdo někomu kdy zakázal. Spíš rodič vysvětlí dítěti, co se mu na kamarádovi nelíbí a inteligentní dítě o tom popřemýšlí a rozhodne se samo. Paradoxně maminka měla nejmenší problémy s kamarády opačného pohlaví… :)
0 Nominace Nahlásit |
Vzhledem k tomu, že má matka si v mém mladém věku libovala v hanění
všech mých kamarádů a kamarádek a odháněla mě od nich a pak ve stáří
si to nepamatovala a divila se, proč jsem jako teenager seděla doma, místo
abych lítala venku s kamarády (které mi nepřímo zakazovala a vymlouvala),
nikdy jsem toto svému synovi nedělala. Zakázala jsem mu jediného kamaráda,
se kterým u nás doma ve svém pokojíčku kouřil marjánku, a když jsem
náhodou vešla do pokojíčku a pochopila, že jejich rozzářené oči nemají
s mým příchodem nic společného, striktně jsem synovi nakázala, že ho
s tímto kamarádem nechci nikdy vidět. Nevím, jak rychle si to vzal
k srdci, to rodiče neuhlídají, ale později se opravdu s ním přestal
stýkat.
Tohle se nedá uhlídat, syn mi až ve svých 25-ti letech přiznal, že ve
13-ti začal kouřit a já to vůbec nepoznala, žádný načichlý odér
z něj nesmrděl. A protože sama jsem kuřačka a vím, jak moc těžké je
odvykání, tak abych aspoň trochu eliminovala jeho potřebu cigarety,
zakázala jsem synovi kouřit doma, nesměl ani na balkon. Ale stejně si
průběžně pokuřuje dál, hlavně asi v práci, naštěstí jeho
přítelkyně je nekuřačka, tak mu to doma taky netrpí.
Když byla móda culíků, tak holt nosil delší vlasy a culík, zrovna tak
jsme prošli obdobím skejťáckého ohozu atd. Snažila jsem se vždy jen
působit výchovně a říkala jsem mu, co mu vůbec nesluší apod., ale nemohl
jinak, vyčlenil by se z party stejně „postižených“ kamarádů.
Trestala jsem ho jen za špatné známky ve škole, to jsem mu zabavila vždy
třeba na týden počítač, dokud si známku nezlepšil. Dnes je z něj
slušný spolehlivý ochotný mladý muž, idykž vyrůstal bez zákazů a
příkazů.
0 Nominace Nahlásit |
Ne, ale já jsem s nimi nekamarádil. To byly vazby mého syna a on měl a má svou hlavu a svobodu rozhodování
0 Nominace Nahlásit |
Drobné výhrady, co se zatím objevily, se týkaly spíš určitého konkrétního chování nebo akce, ne že by se objevila nějaká osoba, která by vadila skrz naskrz – asi dvakrát se objevil někdo, koho jsem si vedle dítěte představit neuměla a měla jsem obavy – spolkla – brzy se osoba někam vytratila, asi samy děti poznaly, že to není jejich šálek kafe.
Máš pravdu, že o vážnou věc by v některých případech jít mohlo a i když se do výběru přátel a to ani opačného pohlaví dětem nemíchám, neznamená to, že bedlivě nesleduji a nevšímám si :) Nakonec ale stejně nezbývá než doufat, že samy poznají, co je správné, protože uhlídat se vše nedá a zamknout je doma a oddělit od špatných stránek světa taky ne :)
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvekDrap | 1715 | |
marci1 | 1092 | |
annas | 763 | |
quentos | 744 | |
ivzez | 715 | |
zjentek | 712 | |
iceT | 688 | |
led | 618 | |
Kepler | 540 | |
hanulka11 | 535 |
Těhotenství |
Děti a rodičovství |
Partnerství, manželství |
Přátelé |
Ostatní rodina a vztahy |