Avatar uživatele
kurec

Který jazyk na světě potřebuje nejméně slov na naučení k základní komunikaci?

základní komunikace např. Dobrý den jmenuji se ..... pracuji pro ..... už 10let žiju v ..... Možná jsem špatný v mluvení ale v psát umím lépe.

Zajímavá 0 před 1761 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Edison

Nezdá se to, ale nejzákladnější komunikaci lze zvládnout s pouhými asi třemi sty slovy a frázemi. To platí prakticky pro jakýkoli jazyk.

Upravil/a: Edison

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Ametyst

Možná je výhodou třeba angličtiny, že nemá skloňování a časování. Počet slov redukuje maďarština, protože je lepí do jediného slova.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
Bobek 2

„Základní komunikací“ mohou být pro každého úplně jiné fráze. To nezáleží na jazyce, ale na lidech a jejich obzorech a životním stylu. Vezměte si slovní zásobu takové Jolandy… vidím velký špatný.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Mc Merkurion

… pro hluchý, ty nemaj žádný slova, jen znakujou …

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
autacek

Já bych to viděl jednoznačně na jazyk lásky. Pokud to oba chtějí, určitě se domluví.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
zjentek

Nějakýho malýho kmene.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Kelt

Podle mne je to řeč těla. Gesta jsou jednoznačná a pohyb hlavy, rukou, postoj, pohled , způsob dýchání . A nemusím ani mluvit. Pozdrav – mírný předklon a úsměv. Vezměte si něco k jídlu – gesto ukazující na plný stůl. a jiné.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
DoTazatel

Je to, jak píše Edison, že na úplně základní dorozumění a komunikaci stačí asi 300 slov, frází.
Těch 300 je ale opravdu jen to nejzákladnější. V AJ prý tvoří 300 slov 65 % všech psaných materiálů. (Je sice asi 100 slov, která jsou nejpoužívanější v psaném i mluveném projevu, ale 100 slov pochopitelně na dorozumění nestačí. Těch 100 se prostě hodně často objevují – vyskytují se snad v každé větě – jsou to zájmena „já, ty,“.. aj.., pak slovesa -„být“,mít… a pak nejužívanější pods. jména. To ovšem ještě nestačí na porozumění celé věty – když známe jedno slovo z té věty – proto na dorozumění nestačí 100 slov, ale 300 a víc = abychom znali i ty zbylá slova v té větě).
Jako opravdový základ pro dobrou úroveň komunikace se většinou uvádí 625 slov – nejen v AJ, ale v jazycích celkově.

Na už docela fakt kvalitní úroveň stačí 1 000 až 3 000 slov – a to není tak těžké – naučit se tisíc slov. Kdybych se učil 20 slov za den, tak za 2 měsíce se to s přehledem naučím. (U dospělého rodilého mluvčího, nehledě na jazyk, se jeho aktivní slovní zásoba pohybuje od 3000 slov. Většina si myslím, že se pohybuje tak na 4 000 a víc ne. Takže když se člověk naučí 2 000 slov v cizím jazyce, tak je docela zavodou, trochu se to sesumíruje s gramatikou – a 1 jazyk se za chvíli naučíš – např. během pár měsíců až 1 roku – což není dlouhá doba. Nejvíc záleží na vlastní iniciativě — jak moc se tomu člověk -denně- věnuje, a jak moc se to chce naučit. To druhé hl. je pak složitost jazyka – a ta většinou souvisí s odlišností/pří­buzností cizího jazyka od toho našeho).
BTW aktivní slovní zásoba jsou ta slova, kterým rozumí a která aktivně používám).

Je třeba si pamatovat, že jazyk se dělí do 4 oblastí, které je třeba umět, abychom ho ovládali skutečně celý po všech stránkách, totiž: psaní, čtení, poslech a mluvení. Např. někdo může žít někde v zahraničí, mluví se tam cizím jazykem a ten člověk předtím ten jazyk neovládal než tam začal bydlet. Jazyk se naučil docela obstojně a to jen kvůli komunikaci a poslechu s ostatními (sám se ho neučil – doma). Umí poslouchat a chápe, co se říká a umí komunikovat. ale kdyby po něm někdo chtěl ať něco napíše nebo možná i přečte, tak už mu to tolik nepůjde.
Naopak někdo, kdo chce cizí jazyk umět kvůli práci, se učí hlavně gramatiku, slovíčka; hodně čte, píše, ale vůbec nemluví. Takže bude umět přeložit text i něco napsat, ale nebude dobře mluvit…
Proto je u jazyku důležité, co se chceme především naučit – co je pro nás prioritní a co budeme potřebovat (používat).
Ale pokud chce člověk ten jazyk skutečně (celý) ovládat, neměl by zanedbávat žádnou z těch 4 oblastí: psaní, čtení, poslech a mluvení.

Za nejjednoduší jazyk (na světě) je uváděna španělština – co do slovíček, výslovnosti, tak gramatiky.

Takže snad každý jazyk má stejné množství základních slov, které je třeba se naučit – k základní komunikaci.
To, jak rychle se naučíš těch pár zákl. slov nějakého jazyka, rozhoduje příbuznost onoho jazyka k tvému (k mateřštině) – např. zda patří k indoevropským nebo ne, pak jestli je třeba germánský, slovanský aj. a pak jaké má písmo – protože pokud má jiné, je třeba se jako první ho naučit – čím méně příbuzný je tvému jazyku, tím hůř se to bude učit (tím víc je odlišný, jak třeba ve složitosti písma, výslovnosti, zcela jiné gramatice – pravidlům ve slovosledu, časům, skloňování atd.).

Upravil/a: DoTazatel

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Dochy

Kelt: Gesta rozhodně nejsou jednoznačná… Mezi národy se význam dost liší a často i v rámci jednoho města… Co ve sněmovně znamená „Jseš jednička“ v hospodě o ulici dál znamená „Jseš <úd>“

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

McM: Mýlíš se. Mají standardní jazyk. Dokonce nejsou národnostně shodné. Ne nadarmo se tomu říká „znakový jazyk“. Už vůbec není pravdou, že by neměl slova.

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Mc Merkurion

… slovo je z hlásek „Hláska je základní jednotka (segment) zvukové stránky řeči, kterou se zabývá fonetika a fonologie.“ https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Hl%C3%A1ska a to je jim houby platný, takže dle definice: „Znakový jazyk je přirozený a plnohodnotný komunikační systém tvořený specifickými vizuálně-pohybovými prostředky, tj. tvary rukou, jejich postavením a pohyby, mimikou, pozicemi hlavy a horní části trupu.“ https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Znakov%C3%BD_ jazyk je to jazyk, ale beze slov …

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Bobek 2

Od doby, kdyby bylo vynalezeno písmo, už není jazyk přímo závislý na fonetice.

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Ta definice je chybná. Slovo vyjadřuje především ucelenou myšlenku. Je vcelku fuk, jak je vyjádřeno. Slova prostě mají. To, co tvrdíš jsou pouhé předsudky. Asi by to chtělo si o znakových jazycích přečíst něco více na speciálnějších serverech, než je wiki… Ona ani wiki není dokonalá.

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Mc Merkurion

… fajn, když nestačí wiki, jsou zde stránky pro neslyšící: http://ruce.cz/clan­ky/188-co-je-znakovy-jazyk-znakovana-cestina , kde probírána právní a jazyková stránka >>> přesně jak jsem opsal výše z wiki … takže shrnutí: používá znaky, samozřejmě že v závislosti na národnosti, ale netvrdil jsem, že znakování je všude stejné …
… no, já kolikrát nemít ruce, tak se nedomluvim ani v čechách …

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Tak si to vezměme od začátku. Máš to v Bibli: Na začátku bylo slovo. Slovo je vnitřní interpretr myšlenky. Vnějším iterpretrem je jazyk. Všimni si, že když člověk na něco myslí, myslí ve slovech a jazykem pak tu myšlenku iterpretuje vnějšímu světu. A jak jsme si řžekli, znakový je jazyk. Znaky jsou vněšjší interpretací slov, která vnitřně interpretují myšlenky.

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Mc Merkurion

… jo, ale to je tvůj subjektivní názor …

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

Kdepak. Nad tím přemýšlejí vědci už celkem dlouho, jestli bylo nejprve myšlení a pak jazyk, nebo naopak, protože aby mohl člověk myslet, potřeboval k tomu nástroj – jazyk. Je to asi jako jestli bylo první slepice nebo vejce.

před 1761 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek