Ten druhý. Je lepší poslouchat něco normálního než nějaké kraviny.

Možná je lepší ten druhy, problém je v tom, že než se vyjádří, tak má první vše vyjednané.

Jak uvádíte v doplnění, nemusí to tak být. Záleží na okolnostech. Mluví-li někdo nesprávně, nedbale a málo zřeteně vyslovuje, k tomu příliš rychle, nebo naopak pomalu, může snadno dojít k nesrozumitel­nosti, omylům a nepochopení.

Člověk mluvící rychle, ale i ten pomalejší, mohou být agresívní, mohou říkat blbosti, shazovat ostatní, mohou, ale nemusí přemýšlet o volbě slov.

Co se týče tempa řeči, je velmi subjektivní Tempo rychlé i pomalé může působit negativně i pozitivně.

Třeba ten, kdo mluví rychle, působí nervózně a negativně.. Nebo naopak vzbuzuje dojem chytrého, je vidět, že má třeba mnoho znalostí v oboru. Proto je nutné umět volit správné tempo.

Poruchy plynulosti řeči, tedy zadrhávání, je často způsobené trémou, zpravidla i selháním paměti. Tento člověk se také často potí, zpravidla působ rovněí negativně.
Je třeba, aby se takovýto jedinec zbavil strachu, trénoval se a snažil se mluvit plynule. Často totiž dělá pauzu na nesprávném místě a snižuje srozumitelnost.
–
Záleží, zda jde o běžný rozhovor, přednášku atd. Z toho vycházím, v kterém případě by mně vadila rychlá řeč, kdy pomalejší s častými pauzami.

Je nejen důležité, co říkáme, ale i jak to říkáme. Urážky a agresivita nemusí s tempem řeči souviset, někdy je jí poznat z intonace.

Proto se nedá jednoznačně odpovědět. Vše souvisí s něčím.

Upravil/a: annas

Asi ta druhá souhlasil bych s MALINOU.

Toho prvního se snažím poslední dobou zbavit, zdá se mi, že plácám nesmysly a často lituji, že jsem si lépe nerozmyslela, co z úst vypustím. Často za to slýchám, jak se se mnou hezky povídá, že jednám na rovinu a jsem komunikativní :D těžko říci :). Lidé, kteří mluví klidněji a méně emotivně podle mě působí chytřeji, i když to s intelektem nemusí vůbec souviset :)