Jó, tak na to není jednoduchá odpověď. Protože skoro všechna
náboženství (zejména domorodá, „původní“, stará atd), byla dřív
polyteistická. Každý národ nebo různé skupiny, měly svoje takové
náboženství. A rozhodně nebyla stejná – bylo víc druhů např.
slovanských, germánských, keltských, apod. – podle lokalit. Jakože se
dále dělily. Všichni Germáni neměli jednotné náboženství a stjené bohy
(lišily se ve střední/západní Evropě, lišily se na severu). Totéž
Slované – východní, západní, balkánští,.. Keltové – ve Francii,
Anglii, Irsku… A to je jen malinkatý příklad.
Bylo tolik takových náboženství, kolik bylo národů – a ještě mnohem
víc. Protože se tov vztahuje i na etnika, kmeny, dobu, předstátní
společnosti a mimo národ – jen různé skupiny, klidně ještě i spíš
tlupy v pravěku.
V podstatě každý větší-menší kmen, či etnikum mělo své
polyteistické náboženství. Pak se navíc různě vyvíjely, ovlivňovaly a
vzniklo taky plno synkretických náboženství.
A teď si vem jen kolik stovek a tisíc takových skupin existovalo i mimo
Evropu zejména v Africe, Asii nebo Americe.
Každý takový „zaniklý“ národ, či stát měl své náboženství.
A taková víra existovala velmi dávno v předstátních společnostech,
před desítkami tisíc let v pravěku. Všude po světě a během času se to
měnilo (zejména jazyk /názvy). Existovaly po mnoho a mnoho tisíc let
v tisícech společností – narozdíl třeba od „modernějších“
monoteistických náboženství, která začala vznikat a růst až ke konci
starověku a ve středověku.
Taky i dnes monoteistická náboženství byla původně polyteistická a
pak henoteistická (jako třeba staré řecké náboženství). Platí třeba
i pro judaismus a islám a samozřejmě i křesťanství, které vychází mj.
z judaismu a platonismu. Ve starém období judaismu – i dlouho po jeho
počátku . věřili ve vícero bohů a MJ. i toho svého Jahveho, který nabyl
hlavní podoby. Až později ty ostatní zavrhli. Totéž platí i pro
Islám… v předislámských náboženství (zjednodušeně dnes někdy
označováno jako arabská mytologie) taky uznávali Allaha, ale byl
jedním z bohů. Až Mohamed a následovníci zavrhli a popřeli ta ostatní
božstva.
A v těch abrahámovských náboženstvích často ta božstva zcela
nezavrhli, jakože by prohlásili, že neexistují, ale prohlásili je za
démony, zlé síly, apod. Prostě je spíš „dehonestovali“, ubrali na
významu, démonizovali je.
Obdobně buddhismus, který bývá dokonce označován jako nenáboženský nebo bez víry v boha. Až na to, že sám Buddha pojednává o bozích, dévech, avatarech, božském neduálním Já, božských mudrcích, osvícených (ztotžňovaných s božstvy), aj. Uznává v podstatě mj. i ta božstva, která jsou v hinduismu. Akorát, že tento směr se nesoustředil na uctívání božstev, ale čistě na cestu k osvobození /probuzení (buddhovství) – takže se zaměřoval jen na tuto část hinduismu (tj. zejména nibbána /mókša), ale bohy a božstva nepopíral, jen se jimi nezabýval. Dokonce sám Osvícený se řadí k božstvům (je to proces zahrnující henosis a často právě divinizaci /apotheosis).
Též taoismus, někdy chybně označován jako monoteistický, jindy nenáboženský a jen filozofický, uctívá spoustu bohů, božských bytostí, Nesmrtelných a polobohů…
Záleží i na chápání polyteismu. A např. jeho blízké příbuznosti
s animismem, šamanismem aj. Nebo různých filozofiích a kultech, které byly
často polyteistické (nebo u některých hranice nejasná). Kde je totiž
napováženou, co označit nebo neoznačit jako polyteismus. Protože nejsou
vždy jednoznačná…
Taky spousta takových náboženství NEBYLO řádně organizovaných,
soudržných, pevných a systémových. A taky dogmatických. Prostě věřili
v různé bohy, dle různého pojménování a vlastní víry (i volby). Když
narazili na nějaké nové božstvo (díky obchodu aj. střetu s další
kulturou), tak prostě přijali toho nového k těm svém stálým, pokud se
jim líbil. A to nemluvím o celé společnosti, jako spíš
o jednotlivcích.
…Zkrátka to často nebyla strukturovaná a stálá náboženství. Některá
víc, jiná míň organizovaná. Ale je to prostě víra v mnoho bohů –
kolikrát kdejakých, včetně vlastní volby. Může to být i mimo národ
/kulturu. Nebyla to jednotná náboženství, Prostě spíš víra, kolikrát
volnější. To MY a odborníci v moderní historii, kteří zkoumali vývoj
náboženství, kultur apod., měli potřebu ta náboženství kategorizovat
(lidstvo má obecně potřebu vše kategorizovat – pro zjednodušení,
přehled, snadnější pochopení a definice).
Velmi obecně to jsou nebo spíš byly TISÍCE polyteistických
náboženství. Pro upřesnění spousty tisíc. Z nichž NĚKTERÁ se dnes
vracejí v podobě novopohanství. Ale jen pár a né nějak ve velké
míře. I když na popularitě nabývají.
Samozřejmě nepočítám stálé a bohaté polyteismy, které nevymizely, jako
například hinduismus, který je nejvýraznější. Byť to taky není
žádné jednotné náboženství ani -ismus (opět zase lidská a západní
kategorizace, neboli škatulkování).
Upravil/a: Disraeli
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Rokio Nahlásit |
To, samozřejmě, nikdo neví, protože je spousta kmenů, národů, etc. dnes, jejichž, případný, náboženský život je zcela neznámý.
Ne tak v historii. Naše historiografické znalosti jsou velmi ubohé.
0 Nominace Nahlásit |
Přesné číslo je obtížné stanovit, protože existuje mnoho různých kultur, které vyvinuly svá vlastní náboženství, a tyto kultury se vyvíjely a měnily po tisíce let. Navíc některá náboženství mohou být považována za polyteistická, i když se jejich příznivci mohou považovat za monoteistické nebo henoteistické (věřící v jednoho Boha mezi mnoha). Polyteismus je také běžný v rámci animismu a šamanismu, což jsou víry založené na přirozenosti a duchovních silách, které mohou být přítomny ve všem, od živých bytostí po geografické prvky.
Protože je mnoho definic polyteismu a mnoho způsobů, jak mohou být tyto definice interpretovány, je téměř nemožné přesně stanovit, kolik polyteistických náboženství existovalo v celé historii.
V současné době však existuje několik dobře známých a do značné míry rozšířených polyteistických náboženství, včetně hinduismu, šintoismu, některých forem buddhismu, taoismu, voodoo, některých domorodých afrických a amerických náboženství a novopohanství, jako je wicca a asatru.
V historii byly známé také mnohé polyteistické náboženské systémy, včetně těch, které byly praktikovány ve starověkém Řecku, Římě, Egyptě, Mezopotámii, na americkém kontinentu před příchodem Evropanů a ve Skandinávii před christianizací.
Odměření přesného množství je tedy komplikované až nemožné, ale pokud vezmeme v potaz všechny kultury a civilizace ve všech obdobích a zemích může se jednat o tisíce různých polyteistických náboženství.
0
před 1 dnem
|
0 Nominace Nahlásit |
Souhlasím s AI a pochybuji, že méně než nízké jednotky tisíc… mírně kvalifikovanější odhad by mohl potenciálně poskytnout asi jen světem protřelý religionista.
0
před 1 dnem
|
0 Nominace Nahlásit |
Disraeli: Vůbec se nedá odpovědět, protože:
A co svatá trojice? Je to jeden bůh v trojici? Nebo tři bohové?
Veškeré subsumpce jsou věcí konsensu, a i ten je velmi relativní.
Tak by šlo pokračovat do nekonečna.
Však právě. 😅
V podstatě všechna ta monoteistická náboženství, nejenže mají původ
v polyteistických, ale zároveň mají stále podobné praktiky a víru
v několika božských bytostí.
Nebo jen velmi nejasnou víru. Jeden bůh /Bůh, ale vlastně dva, tři nebo
víc, a to včetně jeho protipólu (Satan aj). nebo jeden bůh, co se dále
dělí, pak celý soubor andělů (označovaných za božské). nebo jiných
božských bytostí a celou řadu svatých, ke kterým se rovněž můžeš
modlit. :D :D
Snad asi každé náboženství (vč. monoteistických) má v sobě pořád
X prvků animismu, polyteismu, aj. Ale taky plno polyteistických náboženství
bylo henoteistických, stály na monismu, nedualitě, pan(en)teismu, i třeba
panpsychism, mystice a víře v Absolutno (v nějaké podobě) – což by se
vše dalo označit spíše za monoteistické, přestože byly polyteistické a
stavěly na několika bozích – klidně i vyšších a nižších.
De facto v tom není až takový rozdíl. Liší se pojmenování (jazyk) a pak
zejména odlišné mytologie, pověsti. Ale on ani není takový rozdíl mezi
monoteismem a polyteismem, když se na to člověk lépe podívá. Spousta
„pohanských“ náboženstvích, mělo /má taky nějaké původní
Stvořitelské božstvo, které dále tvořilo – včetně dalších bohů,
kteří byli buďto potomky anebo jen jakýmsi důsledkem vzniku existence a
mnohosti. Nebo měli přinejmenším výklad, jak vše pochází z jediného
(božského) zdroje. Tak co to vlastně je, polyteismus, nebo monoteismus nebo
něco mezi, či obojí zároveň… zkrátka hranice nejasná, a přestože se
monoteismus a polyteismus v náboženstích a duchovní víře berou za takový
základní rozdíl, de facto v tom až takový rozdíl není. Protože
zjednodušeně v jistých ohledech polyteismy byly dosti monoteistické a
monoteismy jsou hodně polyteistické i dnes.
annas | 5913 | |
Drap | 4653 | |
led | 3008 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2243 | |
zjentek | 1664 | |
ivzez | 1445 | |
aliendrone | 1431 | |
quentos | 1425 | |
elkon | 1339 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |