Všem se zdají sny. Každou noc (leda by byla probdělá). Člověk
potřebuje spát/snít a každý, kdo spí, ten sní. Je jen otázku, jak moc si
ten dotyčný sny pamatuje… Že si někdo za dlouhou dobu vybaví jen málo
snů, neznamená, že se mu nezdají. Akorát si je nepamatuje. A pamatování
si snů není známkou správného nebo špatného fungování mozku. To je
o něčem jiném.
Pokud člověk dlouhodobě nespí (několik dní) začne mít halucinace, tj.
sny v bdělém stavu. Člověk potřebuje spát, potřebuje vlastně i snít.
Spánek = sny.
0 Nominace Nahlásit |
Můj psychiatr mi před lety řekl, že když si člověk své sny moc nepamatuje, tak se dobře vyspal.
0 Nominace Nahlásit |
Ano, když se někomu zdají sny, znamená to, že mu správně funguje
mozek. Sny jsou totiž pro mozek nezbytná činnost, která mu pomáhá
zpracovávat informace, vzpomínky, emoce a problémy, které zažíváme během
dne. Snění je také důležité pro naši duševní vyrovnanost a kreativitu.
Sny nám mohou odhalit naše hluboké přání, touhy, strachy nebo obavy, a
pomoci nám je lépe pochopit a řešit. Sny se také mohou zdát jako nácvik,
jak zvládat strach a úzkost v reálném životě. Sny se nám zdají
v různých fázích spánku, ale nejvíce a nejživěji se nám zdají v tzv.
REM fázi, kdy je mozek velmi aktivní a podobný bdělému stavu. V této
fázi se nám mohou zdát i lucidní sny, kdy si uvědomujeme, že sníme, a
můžeme se do snu zapojit. Sny jsou subjektivní zážitky, které se liší od
člověka k člověka, a proto není snadné je interpretovat. Existují
různé metody, jak to udělat, například analytická psychologie, která se
zabývá významem snů a jejich vlivem na naše myšlení a chování.
Existují také obecné významy, které se často objevují ve snech,
například voda, nahota nebo zvířata. Tyto symboly mohou odrážet naše
pocity a myšlenky, které jsou spojené s těmito prvky. Je důležité si sny
zapamatovat a analyzovat je, protože nám mohou pomoci poznat sami sebe a
zlepšit naši kvalitu života.
🙂
0 Nominace Nahlásit |
Rokio, to se mi moc nezdá. Nemusí to být známkou ničeho takového. Člověk si taky nemusí sny vybavovat a vyspat se může dost naprd..Ne/pamatování si snů je většinou o něčem jiném a kvalita spánku sice může hrát roli, ale je to jen jedné z faktorů a to spíš těch míň důležitých..
Je třeba MOŽNÉ, že když si člověk nevybavuje nějaké sny, nejspíš nebyly moc emocionální (třeba strašidelné) a proto si je zrovna nepamatuje, nebyly důležité/zapamatovatelné – ale taky to nemusí platit. Takže to může být známkou, že se dobře vyspal, že není vyčerpaný, bude psychicky v pohodě a měl klidný spánek. Avšak to jen jen MOŽNOST a nikoli pravidlo.
Zkrátka si je nepamatuje. A to může mít více důvodů nebo faktorů,
které to mohou ovlivňovat. Zvyk, jinak nastavený mozek a paměť (přístup),
otázka osobnosti; záleží taky, kdy se člověku zdají sny (v kterou dobu),
a kdy se vzbudí (dá se říct, že pokud se vzbudí hned po REM fázi nebo
během ní, tak si sny zpravidla pamatuje – přinejmenším po probuzení; po
REM fázi následují ve spánku jiné fáze, kdy se sny nezdají… A během
té doby, se ty sny většinou zapomenou); roli hraje ne/pravidelný spánek a
spánkový režim, kvalita spánku, šok při probuzení (zvuk, budík, prudké
vzbuzeni někým, něčím). Otázka psychiky. Taky lidí se většinou
nesnaží si vědomě své sny zapamatovat, nemyslí na to, nejsou důležitou
součástí jejich (vědomého) života, případně je i ignorují. Apod.
Takže to jde kolikrát automaticky, že si člověk sny vybavuje nebo
nevybavuje. Často to pramení z osobnosti a toho, jaký význam těm snům
člověk příkládá.
Dá se zjednodušeně říct, že je prostě zvyklý, že si je nepamatuje.
Sny jsou více záležitost podvědomí (nevědomí), takže si je vědomě vybavovat nemusíme… I přesto jsou životně důležité.
Kolikrát si sny pamatujeme i po ránu, po probuzeni, aniž bychom na to mysleli. A brzy (během dne) je zapomeneme a ani si nepamatujeme, že jsme si je po probuzení pamatovali. :D
Sny si pamatují většinou ti, pro které jsou sny důležité a myslí na
ně. Taky „se jim častěji zdají“ (víc si je pamatují) a tím na ně
mohou i více myslet. A z toho důvodu se jim budou zdát další (tj budou
si je pamatovat). Kdežto ti, kteří si už své sny nepamatují/nevybavují
vůbec nebo skoro vůbec to mají „jednodušší“ v tom, že na sny
nemyslí a nepřemýšlí o nich, když nemají o čem (dá se říct, že už
jakoby vypadli z toho zvyku si sny pamatovat. Teď je jich zvykem si je
nepamatovat).
Pokud má zájem si ty sny pamatovat, stačí si před spaním (nebo i během
dne) párkrát říct, že si po probuzení bude své sny pamatovat, to je
celé. Nemusí to fungovat hned první noc, ale po pár dnech se to změní a
minimálně za týden už by to mělo u každého fungovat. Zkrátka si říct
něco jako, dnes v noci budu snít a po probuzeni si je budu pamatovat.
Sny si lépe pamatujeme (i do budoucna), pokud na ně myslíme a i zpětně si
je vybavujeme, připomínáme a přemítáme o nich. Rozhodně pomáhá si je
taky zapisovat – protože se opravdu snadno zapomínají (jak jsem psal,
ráno si ještě můžeš něco vybarvovat, večer už až nemusíš vědět,
že se ti něco zdálo). O sny se většinou až tolik lidí nezajímá a
„neexperimentuje“ s nimi a se spánkem. Ti, co je zajímají, si je
i vykládají ve snářích, přikládají jim význam; pro koho jsou
důležité, ten si je i zapisuje nebo dokonce i analyzuje; velmi důležitou
roli hrají pro ty, kteří se snaží o lucidní snění (nebo ho rovnou už
provozují… To taky není těžké. Vědomé sny jsou jedny z nejlepších
zážitků, neb zažít můžeš opravdu cokoli a limitem je jen představivost.
Zážitek/sen samotný, je jako reálý).