Když ke mně někdo přijde, podá mi ruku a řekne: „Ahoj, já jsem XXX“, mám mu potom tykat?

Pracuju v nadnárodní společnosti, kde je obvyklé ihned tykat, ale spousta lidí vyká. Sám s okamžitým tykáním mám problém, není to české (vychází to z anglického „podvojného“ you), ale co nadělám. Pokud mi někdo řekne ahoj, tykám, pokud dobrý den, vykám.

Na to se nedá jednoznačně odpovědět. Neuvádíte kolik je Vám a jemu let. Neuvádíte prostředí nebo společenskou situaci, kdy k tomu má dojít.

Pokud by se mi takto představil někdo zhruba mého věku a oběma by nám bylo tak do 30 let, asi bych to chápal tak, že si budeme tykat.

Pokud by mně bylo tak asi do 20 a on by byl o 10 nebo více let starší, soudil bych, že on mi bude tykat, ale já jemu vykat, ledaže by on sám navrhl, abych tykal i já jemu. (Pokud by mi bylo přes 20, dal by se jeho způsob, jak se představil, chápat jako projev určité společenské „neobratnosti“.)

Pokud by mně bylo přes 30 a jemu o nějakých 10 míň, chápal bych to tak, že jemu nevadí, když mu budu tykat, avšak to, zda mu nabídnu, aby i on tykal mně, bych zvažoval. Navíc pozdrav „ahoj“ v této situaci není tím nejvhodnějším.

To ale může být ovlivněno různými okolnostmi. Pokud se seznamují lidé například v rámci nějaké volnočasové organizace, záleží na tom, jaké zvyky v ní vládnou. Třeba si tam všichni tykají. Nebo například lidoví chlapi si od začátku tykají, i když je jim přes čtyřicet, zatímco v jiných „kruzích“ by to bylo faux-pas.

S tykáním/vykáním prostě je v češtině (ale i v jiných jazycích) problém. Zlatá angličtina 🙂

Pri tykani a vykaní nezáleží od veku, postavení, vzdialeností (aj keď to má určitý etický vplyv), ale hlavne od vzájomného vzťahu.
Profesné tykanie môžme porovnať s japonskou úklonou hlavy, aký spôsob použiť určuje vzájomná hierarchia. Tykanie v práci neznamená rovnosť a priateľstvo, ale zjednodušenie komunikácie i keď firemná hierarchia zostáva.

Tykání navrhuje VŽDY žena muži, starší mladšímu, když nadřízený dejme tomu třicátník dá návrh padesátileté podřízené, je to už tak trochu sporné, to bych asi nerozdýchala, slušně vychovaný muž tohle neudělá.
Když k tobě příjde někdo starší, podá ti ruku, tak se chce jen seznámit, nebo prostě jen pozdravit. Když ti u toho podání ruky řekne, že si mu/jí můžeš tykat, tak řekni „děkuji“ a tykej, ale pokud o tom nepadne řeč, tak nemůžeš tykat.

Proč ? Je to neznámý člověk.

Pokud se nedomluvíte na tykání( kdo první navrhuje tykání se dočteš na netu ), tak samozřejmě ne. Dnes se běžně vyskytuje pozdrav „ahoj“ i u lidí, kteří si vykají.To, že se budete pravidelně potkávat, nemá na vykání nebo tykání žádný vliv. 🙂

já to vždycky nějak odhadnu, podle citu, třeba když na mě na ulici řve důchodce s holí věci typu: „koukej slízt z toho kola…“ tak vždycky začínám odpověď slovy: „hele dědo..“

dám konkrétní příklad ze včerejška: „..koukej slízt z toho kola, po chodníku se nejzdí, zavikláš se, někoho zraníš a…“ – „..hele dědo, moje jízda na kole je stabilnější než tvoje chůze, tak klídek..“