Když chci jít na vysokou školu chemickou, tak mě lépe připraví gympl nebo chemická průmyslovka? Děkuji za odpovědi

No – my průmyslováci jsme na VŠ měli problém s matematikou, gympláci s chemií ;) ale to vesměs jen v prvním roce, pak už to bylo jedno. Silní přežili a bylo jedno, s jakým „třídním původem.“

Jako absolvent SPŠCH i VŠCHT můžu potvrdit, že oproti absolventům gymnázia mi to na VŠ zpočátku trochu drhlo v matematice. V chemické teorii jsem na tom byl zhruba stejně, v laboratořích jsem jako průmyslovák měl oproti gymnazistům poměrně značný náskok.

Stejná situace nastala i později, když jsem necelé tři roky na VŠ vedl seminář analytické chemie. Absolventi gymnázia zpočátku v laboratoři spíše tápali a pro praktickou práci byli půl semestru nepoužitelní. Průmyslováci byli od počátku schopní samostatné práce. Někteří byli dokonce tak samostatní, že se vykašlali na mé zadání a pracovali metodami, které se měli učit až ve vyšších ročnících. Místo zdlouhavého určování kationtů srážecími reakcemi (tím analytické laborky vždy začínají) se vloudili se do jiné laboratoře a přidělené vzorky analyzovali přístrojovými metodami. Nikdo z gymnazistů na mě takový podvod neudělal. Buď byli tak poctiví, nebo spektrograf či chromatograf v životě neviděli.
Doplňuji:
Nechci, aby má odpověď vyzněla ve smylu, že absolventi jednoho typu střední školy jsou na VŠ lepšími studenty než druzí. Není to pravda, úspěšní i méně úspěšní studenti pocházeli z odborných škol i gymnázií. K mým úplně nejlepším studentům patřila slečna ze střední zemědělské školy.

Upravil/a: Emefej

Já jsem po ukončení gymnázia šla studovat VŠCHT. Mírné problémy jsem měla pouze na začátku prvního ročníku, a to jenom v laboratoři. Při prvních laborkách před nás vyučující položil několik skleněných a porcelánových potvor, měli jsme za úkol je pojmenovat a určit, k čemu to slouží. Poznala jsem jenom Kippův přístroj, průmyslováci samozřejmě věděli co to je přestupník, alonž, nuč nebo exsikátor. Já jsem tyhle věci za čtyři roky gymplu nikdy neviděla. My gymnazisté jsme si museli několik prvních laboratoří poctivě udělat. Průmyslováci na ně chodit vůbec nemuseli, přišli si za měsíc s indexem pro první zápočet.

Nyní chemii na VŠ učím, od druhého ročníku nejsou mezi studenty různých typů středních škol žádné rozdíly. Výborní, průměrní i špatní studenti jsou ze všech typů SŠ.

Pokud ještě na žádnou střední školu nechodíš, tak bych ti doporučila raději gymnázium, je pro studium VŠ univerzálnější školou. Praktické návyky ti sice moc kvalitní nedá, ale to na vysoké rychle doženeš.

Ke studiu na VŠ lépe připraví gymnázium.
Čtyři roky jsou navíc dlouhá doba, během
níž se zájmy a preference ještě mohou měnit.

S gymnáziem bude snazší se dostat na jakoukoliv VŠ.
Z chemické SŠ může být obtížnější příprava
k přijímačkám např. na práva, medicínu, …

Nedá se takto určit. Záleží na konkrétní průmyslovce a na konkrétním gymplu. Obecně se dá říct, že na vysokou školu lépe připraví gympl

Přírodovědně zaměřený gympl…
Chemie se na gymplu probírá v dostatečné míře (jako základ pro VŠ studium), ale z průmky by ti chyběla matematika…
😉

Na gymnáziu je možné zvolit chemické zaměření. Teoreticky je lepší gympl, průmyslovka má více praktické zaměření. Ovšem rozhodovat se už nyní, že půjdeš na vysokou školu chemickou a ještě nejsi na střední, je odvaha. Pokud jsi byl na dni otevřených dveří na nějaké vysoké škole chemické, na gymnáziu nebo na průmyslovce, tak ses asi informoval. Také záleží, když už si určuješ cestu, čím bys chtěl být? Výzkumným pracovníkem, technologem výroby, výrobním ředitelem. chceš pracovat v oblasti hnojiv, výbušnin, barviv, ropného průmyslu, anorganické technologie a pod. Tak si tam zjisti, odkud mají absolventy a zda mají větší šanci gymnazisté, nebo průmyslováci. Bude to sice námaha to zjistit, ale je lepší jít prošlapanou cestou.