Kdy se drží posvícení a drží se ještě někde ?

Posvícení je vzpomínková slavnost posvěcení kostela a slaví se ve výroční den jeho posvěcení. Na rozdíl od poutě, kterou se připomíná světec, kterému je kostel zasvěcen.

V mé rodné obci bývala jen pouť – kostel byl zasvěcen sv. Kunhutě. Posvícení se u nás neslavilo.
–
Určitě se nedrží všude, ale místně.

Více se dovíte v odkazu.

http://www.ceske-tradice.cz/tra­dice/podzim/pos­viceni-a-hody
Doplňuji:
Dnes pouť, posvícení, či hody splývají", pokud jde o určité akce. I když poutě, jak jsem uvedla, jsou v podstatě záležitostí církevní nebo duchovní, protože to byla pouť k patronu nebo do farního kostela.

Posvícení se stalo záležitostí vysloveně světskou se vším veselím a s tanečními zábavami, s průvody, které k tomu patří.

A jaká je tedy tradice posvícení a hodů?

„Je asi velmi dlouhá a má hluboké kořeny. Hody sahají hodně do minulosti, protože víme z literatury, že císař Josef II. se v roce 1786 snažil určitým způsobem omezit posvícenské slavnosti, které se tenkrát zřejmě konaly velmi okázale, tím způsobem, že se snažil sjednotit termín posvícení na třetí neděli říjnovou po sv. Havlu. Od té doby někde slaví císařské nebo také havelské hody. Ve skutečnosti to ovšem bylo tak, že oni je sice podle císaře slavili, ale slavili také podle sebe. Takže někde máme dodnes hody dvoje, letní a císařské. Jinde se těch císařských později zbavili a zůstali u těch původních. Takže hody se konají řekl bych od poloviny srpna až do konce listopadu, těsně před adventem.“

I když se někde tradice udržují, ztratil se původní charakter a důvod jejich oslav. Např. Slovácko, Horácko, Lašsko, částečně Haná. Čechy – nevím.

V odkazu je víc současnost, u odpovědi v odkazu minulost.

http://www.ra­dio.cz/cz/rubri­ka/folklor/pra­ve-zacina-obdobi-hodu-a-posviceni

Upravil/a: annas

Ve vesnici kde bydlím se posvícení slavilo druhou neděli v říjnu, ale nijak okázale.
V místní hospodě, s přistavěným tanečním sálem za komunistů byla za komunistů každým rokem posvícenská zábava.Byly tam jak posvícenské koláče, tak i pečená husa.
Jenže po revoluci hospodu i se sálem, vrátili dědicům původních majitelů, ti ji prodali, další zájemce ji dal bance do zástavy, chvíli se v ní podnikalo, ale v jiném sortimentu, ale nyní je hospoda v havarijním stavu a tak není kde pořádat posvícenské veselí.
Takže od r.1992 nemáme hospodu a tudíž se ani posvícení neslaví.

Právě mi psala sousedka – byly s dcerou na posvícení v Praze 6 – Břevnově. Koná se tam každý rok, ale já na to pokaždé přijdu pozdě. Pečené husy tam prý mají taky, letos jim to ale pokazil déšť. 🙂

Drží se třeba v Kuníně nebo v Palkovicích, či Chlebovicích . Posvícení, čili hody, nebo krajově krmáš, jsou opravdu něco jiného než pouť (odvozeno od svaté – církevní pouti, kdy se v čele procesí nosila soška patrona místního kostela). Obojí je ale spojeno s pouťovými atrakcemi.

Posvícení – Wikipedie
Posvícení (na Moravě hody, ve Slezsku krmáš s různými formami pravopisu (krmaš/karmaš/ki­ermaš/kiermasz aj.), v bývalé německé jižní Moravě kiritog, a to z … cs.wikipedia.or­g/wiki/Posvíce­ní