Nejlepší je závěť uložit do registru u notáře. Pokud ji necháš doma, nebo u někoho příbuzného, či známého, nemusí se najít.

V případě, že bys zahynul tragicky, jsi ze zákona potencionálním dárcem orgánů a tkání. Jen málo lidí to ví. Nemusíš pro tento případ nic sepisovat. Orgány jednoho mrtvého člověka mohou zachránit i šest lidí.

Upravil/a: marci1

Můžeš také darovat tělo pro studijní účely. To se dá sepsat jako smlouva tuším u anatomického ústavu. Vyhotovuje se nejméně ve třech kopiích. Jedna se ukládá doma pro pozůstalé, jedna se ukládá u svého lékaře a jedňu… si už nepamatuju, asi ji můžeš nosit u sebe. Táta to tak udělal. Jediné, co je pak potřeba, aby anatomický ústav dostal především informaci o úmrtí do 24 hodin, aby se mohli o tělo řádně postarat. „Výhod“ to má hned několik: Bez starostí o to, co s tělem, sami si po smrtitělo vyzvednou a jsou dokonce schopni ho i najít podle jména a rodného čísla, jsou schopni si obtelefonovat ZS, nemocnice, patologie i soudní. Netřeba se starat o pohřeb, PLATIT… o vše se pak postará Ústav. Dokonce i starosti s úřadama zařídili. Tak nakonec jediné co zbylo zařídit jen pozůstalost. S tím už Ústav nic udělat nemůže.