Kde jste prožili nejhorší, či nejdelší celní a pasovou kontrolu?

Mezi španělskou Ceutou a Marokem. Několik hodin čekání v autobuse.

Mám 3 skúsenosti
1 -Vracali sme sa domov a prirodzene na letisku N.Y.C. bola pasová a colná kontrola. Je to fakt, tak sme na to boli pripravení. Viezla som domov manželovi červené pivo. Predsa len mali čo u nás nebolo. A tu colník – " čo je v tej fľaši" „Červené Pivo, veziem ho ako darček manželovi“ odpovedala som mu. „Otvorte ho a odpite si z neho“ nekompromisne prikázal colník. Takže po 14 hodinách manžel dostal zvyšok zvetralého „AMERICKÉHO PIVA“

2 -Iný zážitok som mala v Budapešti. Ako inak, opäť letisko. Presúvali sme sa do čakárne cez „pašovaciu bránu“, ktorá hneď upozorní, ak máte pri sebe niečo kovové. Ako starí harcovníci sme vedeli, že nič takého nemôžeme mať, ak sa nechceme nechať vyzliecť aj z kože. Ako inak, práve mne to zahvízdalo. 3× som sa vracala, stále hvízdalo. Ani ručný scaner nič neobjavil a keď som zahlásila, že mám „iba železné nervy“, tak ma radšej poslali okolo mimo bránu.

3 -A najdlhšie čakanie bolo na švajčiarsko-talianskej hranici. čakali sme pred búdou celý večer a noc a potom sme sa ráno dozvedeli od prichádzajúcich pasovákov a colníkov, že slúžia len od 10. do 17.hodiny. Ešteže bola jasná čistá noc, tak sme sa aspoň hrali na hvezdárov a autospachtošov.

Upravil/a: led

Do Ruska a z Ruska. Zlatý Izrael, tam to mělo aspoň nějaká pravidla.

Asi taky Bílá Rus – RF.

Tam nešlo o mě, mi zkontrolovali dokumenty, dokumenty charašo, jeden čemodan, v něm hadry a buty, spasiba – dazvidaňa. Ale ty „sovětský“ cestovatele tam kontrolovali, snad, pět hodin. Jako mohli si za to sami, patamušto dokumenty njed charašo, a patamušto čemodan tože njed charašo. 🤷‍♀️ Však taky jo, taky jich poměrně velká grupa neodjela cugem na Moskvu, ale čornym varonem do gulagu! 😂

Ale prostě v noci na nádraží stojíš nějakých 5, 6 hodin, venku ti poskakují sovětští cestovatelé v teplákovkách Adidas, kolem nich tak tři tucty carabineros, taky „sovětských“, s těmi talíři… 🤷‍♀️ Steward JLV sice tvrdil, že to je normální, že o nic nejde, jenom o čas, ale stejně… 😅

Nikoliv nejdelší nebo nejhorší, ale nejpodivnější pseudokontrolu jsem zažil na hranicích Chile a Argentiny. Přijeli jsme na přechod, tam stažená závora a cedule „hranice uzavřena“, z boudy vylezl oficír, podle výložek nejméně generalissimus a „uzavřeno, musíte to objet“, my „kudy“, on „tudy“ a ukázal na vyježděné koleje hned vedle závory, tak jsme to ty 3 metry objeli. Na argentinské straně to samé, uzavřeno, objeďte to tudy.

Otázka se mě netýká. Nikdy jsem nebyl v cizině kromě Rakouska a tam pas nebyl potřeba.

V roce 2009 jsem letěl z Dublinu do Prahy. Nesměl jsem mít žádné nápoje a oni mi vyhodili láhev, kterou jsem dostal v hotelu na snídani. A musel jsem čekat v letištní hale .