Kde je střed Zeměkoule?

Giza – zeměpisný střed Země

Nikde se ani nedozvíte čím jsou tři pyramidy v Gíze unikátní, jedinečné a doslova neopakovatelné. Ze všech doposud v Egyptě objevených, a je jich něco kolem 80, pouze gízské mají sklon stěn něco málo přes 50 stupňů! U všech ostatních staveb byl použit výhodnější sklon 43 – 45 stupňů. Je to sice malý rozdíl ve stupních, a přesto pro identifikaci jejich stavitelů naprosto zásadní.

S novým výpočtem založeným na aktuálních mapách jsem byl schopen blíže specifikovat Woodovy výpočty. Je to opravdu tak, současné geografické centrum Země skutečně leží na souřadnicích 40°52'0"N; 34°34'0"E v dnešním Turecku.

Z výsledku vyplývající zeměpisná šířka byla stanovena výpočtem z přesných mapových dat povrchu Země a definována pomocí dvou nejdůležitějších matematických konstant π a e. To představuje nejmenší úhel v pravoúhlém trojúhelníku se stranami e / π. Souvislost mezi základními matematickými konstantami je obecně prezentována Eulerovou identitou: eiπ + 1 = 0

Mimochodem, na stejné zeměpisné šířce v Cydonii na Marsu byla vyfotografována 1,5 km dlouhá skalní skulptura, známá jako Tvář, s pěti velkými útvary po stranách, které připomínají pyramidy.

Jeden či dva objevy či shody okolností neznamenají jistotu, další objevy na nás ještě čekají.

Více v článku… ale berte to vše s rezervou 😁

Zdroj: http://www.matrix-2001.cz/clanek-detail/1982-giza-zemepisny-stred-zeme/

Střed Země, který kdysi přitahoval pozornost slavného autora sci-fi románů, dnes láká vědce ze zcela jiných důvodů. Otázka „Co je uprostřed?“ byla nahrazena otázkou „Kde přesně střed je?“ Při hledání odpovědi na obě otázky nemusíme do středu Země vůbec cestovat. Naopak nám pomůže, když naši planetu opustíme úplně.

Věda dokázala odpovědět na první otázku zejména díky studiu ostatních planet a sluneční soustavy jako celku. Přesnou polohu centra planety dnes pomáhají určovat družice. Paradoxně je tak z vesmíru vidět hlouběji do středu Země než pomocí jakéhokoli hloubkového vrtu.

Určení přesné polohy středu hmotnosti naší planety, tedy jejího těžiště, není samoúčelné. Na tomto bodu jsou závislá další měření, jimž těžiště slouží jako referenční bod. Jeho pozice je naprosto nezbytná při určování změny hladiny oceánů, zemětřesení, sopečné aktivity nebo vysvětlování toho, jak se naše planeta vyrovnala se zmizením ledového příkrovu při poslední době ledové.

Polohu středu Země nestačí zjistit jen jednou a nadále ji jen zpřesňovat. Poloha se totiž v průběhu času mění, a to tempem 2 až 5 milimetrů za rok. V porovnání s průměrem Země (přes 12 500 kilometrů) se to zdá být jako zanedbatelná hodnota, ale není. Pokud mají být vědci schopni měřit změnu výšky hladiny moří, která činí asi 3 milimetry ročně, tak je nezbytné znát polohu zemského středu určitě více než s milimetrovou přesností.
Severní pól Země – Autor: NOAA
Náhled[1024×768]
Severní pól Země
Autor: NOAA

To se právě díky nové technice podařilo. Jeden milimetr je nejvyšší dodsažená přesnost určení středu naší planety, jaké se kdy podařilo dosáhnout. Na takový výsledek nestačí jediný satelit, ale je potřeba celá síť, navíc napojená na pozemské stanice. Byla využita síť pozemních přijímačů GPS, síť pozemních laserových stanic pro měření vzdáleností geodetických družic Lageos a síť radioteleskopů, které měří polohu Země vůči kvazarům ve vzdáleném vesmíru.

Studium klimatických změn, tání ledovců v Arktidě i Antarktidě a následné zvyšování hladin oceánů tak teď například bude možné měřit s větší přesností a pomůže vědcům určit, co se s naší planetou děje.