Každá trampota má svou mez. Pravda, nebo lež?

Každá trampota nemá svou mez, může se z pohledu lidského života zdát nekonečná a nekončící. Pokud tedy trampotu ukončí smrt, trápí se tou smrtí zase někdo další, a je to nekonečné. Jsou trampoty, ze kterých se člověk ani nevyspí, ani nevykecá. Jsou jako težké závaží, a nezbaví se jich.

Upravil/a: Ametyst

Neplatí vždy a nutně.

Otázka je příliš obecná. Je to čistě subjektivní. Co považujete za trampotu? Problém, jako „záležitost nebo situace považované za nevítané nebo škodlivé a které je třeba řešit a překonat“.
Zjednodušeně, Trampoty jsou problém, tedy nevítaná situace. Myslím si, že řešení problémů je něco, co děláme každý den.

Trampoty ,synonymicky nepříjemnost, svízel, nesnáz, tedy to, se objevuje téměř denně, ale záleží na jejich velikosti a jejich druzích. . Může jít o zažívací potiže,, psychické, psychosomatické, kožní, vztahové , počítačové, s úřady, , finanční, pracovní, souvející s provozem domácnosti , i když často jde jen o triviální věci, které je třeba řešit denně, např. a teplo či chladno v bytě, chybějící potraviny, aj. Každý si na něco stěžuje a považuje svou situaci za problematickou.

Proto Je třeba se zklidnit, zamyslet se nad vzniklým problémem, uvažovat, jak ho vyřešit,
stanovit a zkoušet různé možnosti, nakonec vybrat přijatelné řešení.

1. Existují problémy, se kterými můžete něco udělat. Třeba něco opravit, , vyměnit, koupit atd.
2– jsou ale problémy, se kterými nemůžeme nic dělat. Tyto problémy nemůžeme ovlivnit..- Nejlepší je nenechat se obtěžovat situacemi, které stejně nemůžeme změnit. a nepřijímat věci, dokud je nemůžeme sami změnit.

Všechny věci, které nemůžeme ovlivnit, nejsou pro nás ve skutečnosti problémem. Je to prostě tak, jak to je.
Např. Pokud vlak či autobus přijedou pozdě a my jsme kvůli tomu naštvaní, pak jsme oběti. Myslím to vážně, pokud se rozčilujeme kvůli věcem, které nemůžeme ovlivnit, proč kvůli tomu máme být nešťastní.
Pro mnoho lidí například není nikdy správné počasí. Vždy je příliš horko nebo příliš zima, nebo příliš velké vlhko nebo protivný vítr, který komplikuje např. cestu.
Takže pokud vlak jede pozdě, není důvod se kvůli tomu rozčilovat. Nemůžeme to změnit. Můžeme si jen vybrat naši reakci a říct si:
Pozdní vlak, špatné počasí → NENÍ problém.

Někde jsem četla nebo slyšela,. že každý je tak velký jako jsou jeho problémy a měl by si říct , že já jsem větší než tohle, co musím řešit.

Všechny věci, které nemůžeme ovlivnit, pro nás ve skutečnosti nejsou problémem. Je to prostě tak, jak to je.

Pokud vlak jede pozdě a my jsme kvůli tomu naštvaní, pak jsme oběti. Myslím to vážně, pokud se rozčilujeme kvůli věcem, které nemůžeme ovlivnit, pak máme být nešťastní. Pro mnoho lidí například není nikdy správné počasí. Vždy je příliš horko nebo příliš zima, nebo příliš velké vlhko nebo protivní vlítr, který komplikuje např. cestu.
Takže pokud vlak jede pozdě, není důvod se kvůli tomu rozčilovat. Nemůžeme to změnit. Můžeme si jen vybrat naši reakci.
Pozdní vlak, špatné počasí – NENÍ problém.

Říká se. že člověk je velký tak, , jak jsou velké jeho problémy. Jak velké jsou jeho problémy, jsou jen jeho problémy, Tedy dotyčný je nad nimi, protože jedině on je musí/nemusí či může/nemůže/, chce/nechce řešit.

Člověk je tím větší, čím víc je sám sebou.“ „Člověk je veliký tím, že pociťuje odpovědnost. Odpovědnost tak trochu za osud lidí, v dosahu své činnosti.“ ..
Až se příště setkáte s nevítanou situací, než se naštvete, zeptejte se sami sebe: „To mám takovou velikost? To jsem tak malý člověk?"
Nebo musím opravdu řešit?

https://www.da­tabazeknih.cz/ci­taty/antoine-de-saint-exupery-135?page=2

Dále zkjoínoím třeba nezaplacené účty, obtížný vztah , problémy v práci atd.

V tomto případě je dobré si uvědomit, že existují životní události, které jsou závažnější, a dát je do souvislosti s údajným problémem či pseudoprobolémem. Ty najednou zmizí,. A to je vlastně dobrá věc. Kromě toho, že velké životní události jsou převážně negativní a smutné, jsou užitečné, protože nám ukazují, že běžné každodenní problémy nejsou ve skutečnosti problémy…

„Problém“ je nyní v tom, že takové události se stávají velmi zřídka a brzy po události se vrátíme zpět do každodenního života a zapomeneme na hlavní událost. Malé věci se znovu zdají být velké.

Jak zpívají H. Vondráčková a´Jiří Korn

Každá trampota ma svou mez
Kdeže nařky mé jsou dnes
Vždycky důvod jak žit dál…
Každá trampota ma svou mez
Kdeže nařky mé jsou dnes
Vzždycky důvod máš žit dal…
https://www.go­ogle.cz/search?q=ka%C5%B­Ed%C3%A1+tram­pota+m%C3%A1+s­vou+mez+text&sca_es­v=586222824&sxsrf=AM9HkK­mrYd3UZ9hfes_KS_2SQmrlyz­HVwQ%3A1701249667642&sou­rce=hp&ei=gwJnZeL­zI6Koxc8PxOGT8A­I&iflsig=AO6bgO­gAAAAAZWcQk90vSZ87AM­mkLvce07zYdmU­bAVdX&oq=&gs_lp­=Egdnd3Mtd2l6I­gAqAggAMgcQIx­jqAhgnMgcQIxjqAh­gnMgcQIxjqAhgnMgcQIx­jqAhgnMgcQIxjqAh­gnMgcQIxjqAhgnMgcQIx­jqAhgnMgcQIxjqAh­gnMgcQIxjqAhgnMgcQIx­jqAhgnSL8OUABY­AHABeACQAQCYAQ­CgAQCqAQC4AQHI­AQCoAgo&sclien­t=gws-wiz

Upravil/a: annas

Člověk pomocí svých smyslů, jakými je; čich, hmat, sluch, vidění atd. vnímá čas a prostor ve kterém žije, a to co vnímáme je uživatelské prostředí, u nějakého systému nemůžeme tak vnímat to co je nám jako uživatelům skryto z nějakého důvodu. U Windows 11 je staré uživatelské prostředí a nové uživatelské prostředí, to je často pro uživatele problém na pochopení, většina systémů má jenom aktuální nové uživatelské prostředí a staré uživatelské prostředí je eliminováno.

Svaté staré ideologie lidem nabízejí staré uživatelské prostředí pro život v konzumní civilizaci jde nejvíce o; Křesťanství, Židovství, Islám, Hinduismus, Taoismus, Buddhismus atd. Logicky dojde časem k tomu, že současné uživatelské prostředí bude nahrazeno novým uživatelským prostředím, a tak budeme za tisíc let vnímat čas a prostor zcela jinak pokud zde nedojde za tisíc let evolučně k tomu, že místo lidí zde budou jenom autonomní inteligentní roboti.

Na starých filmech vidíme, jak se změnilo uživatelské prostředí, ve kterém žijeme, kdo vlastně vytváří nové uživatelské prostředí v nás a okolo nás? Tvůrcem nového uživatelského prostředí je vždy situace, která se vším snadno v nás a okolo nás manipuluje, u starého uživatelského rozhraní se vše muselo ručně nastavit a nové uživatelské rozhraní často neumožňuje ruční nastavení uživateli a vše za něj nastavuje automaticky to má svoje výhody i nevýhody.

Velikou změnou jsou dneska veliké chytré mobilní telefony s operačním systémem, které se stali pro mladé lidi drogou, na které jsou závislí, a tak nevnímají realitu ve které žijí protože se uzavřeli do nového uživatelského nastavení jejich reality. Vaše přirovnání k uživatelskému prostředí v informatickém smyslu a jeho analogiím s náboženstvími a společenským vývojem je zajímavé. Můžeme se podívat na několik klíčových bodů v této analogii.

Ve světě počítačů a technologií uživatelské prostředí může být považováno za filtr, skrze který lidé vnímají digitální svět. Podobně jako naše smysly filtrovaly vnímání reálného světa, uživatelské rozhraní ovlivňuje, jak vnímáme digitální prostředí. Jak jste poznamenal, uživatelská prostředí se vyvíjejí a mění v čase. Tento vývoj je často řízen technologickým pokrokem a potřebami uživatelů. Podobně se společnosti vyvíjejí, a to včetně změn v náboženských a sociokulturních paradigmatech.

Zmínili jste, že nová uživatelská prostředí mohou být navržena tak, aby omezila ruční nastavení a více automaticky nastavovala věci. To může odrážet trend v technologiích, kde se přechází od manuálních procesů k automatizaci. Stejně tak se v historii objevují situace, kdy se moc a kontrola nad životy jednotlivců mění pod vlivem různých faktorů, včetně náboženství a politiky. Přirovnání mobilních telefonů k drogám je zajímavým pohledem na současnou závislost na technologiích.

Může to reflektovat naší schopnost adaptovat se na nové nástroje a způsoby interakce a zároveň zdůrazňuje možná negativa přehnané závislosti na digitálních zařízeních. Vaše úvaha o budoucnosti s autonomními inteligentními roboty odkazuje na otázky týkající se technologické evoluce a jejího vlivu na lidskou existenci.

Jakmile technologie postoupí, může to skutečně změnit způsob, jakým vnímáme čas, prostor a sami sebe. Celkově vzato, tato analogie poskytuje zajímavý pohled na evoluci našeho vnímání světa, ať už jde o digitální nebo fyzický svět, a na to, jak jsou tato vnímání formována různými silami v průběhu času.

Zdroj: https://gvkb.cz/ja­ke-je-uzivatelske-prostredi-takovy-je-i-uzivatel/