Karel Jaromír Erben-Kytice

Konflikty v Kytici – boj člověka s přírodou, s nadřirozenými silami (bezmocnost)

• základní vztahy mezi lidmi a jejich narušení
• v popředí motiv mateřské lásky – vina – trest = často neúměrný, až krutý.

Svatební košile – dívka se dopustila provinění rouháním, je potrestána, ale když se kaje, je vzata na milost.

Konflikt: Rouhání x pokoře, pohanské prvky – temná noc, tajemnost, umrlec x prvkům křesťanským – modlitba, symbol kříže, růženec. Trest jen přechodný. Vítězí pokora …

Dívka touží po návratu milého, který zmizel někde v cizině. Ve svém zoufalství se v modlitbě rouhá. Přichází trest. Dívka prožívá hrůzné chvíle při strastiplné cestě na hřbitov, kdy poznává, že jejím průvodcem je kostlivec. Před tragickým osudem ji zachraňuje pokání a modlitba.

Provinění některé postavy v baladě je většinou neúprosně a dost tragicky potrestáno. Např. matka přijde o dítě. /Polednice, Poklad/
Někdy je ale možné tragický osud odvrátit, např. pokorou, jako zrovna ve Svatební košili.
Konflikt tady vzniká mezi touhou po mrtvém milenci a povinností žít.
Tu Svatební košili si tady přečti http://www.cesky-jazyk.cz/citan­ka/karel-jaromir-erben/svatebni-kosile-kytice.html
a napiš mi, co všechno ta panna cestou odhodila, jo? 🙂

Zdroj: Literatura- přehled středoškolského učiva

Dívka v modlitbě prosí Pannu Marii „milého z ciziny mi vrať, aneb můj život náhle zkrať“ = rouhání. Modlitba se jí vyplní a život jí má zkrátit její mrtvý milý. Zachrání jí až pokání „Maria Panno při mě stůj, u syna svého oroduj! Nehodně jsem Tě prosila, ach odpusť co jsem zhřešila“. Vina je jí odpuštěna a dívka je zachráněna. Na konci balady je poučení: „Dobře ses panno radila, na Boha že jsi myslila a druha zlého odbyla. Bys byla jinak jednala, zle bysi byla skonala. Tvé tělo bílé spanilé, bylo by co ty košile“