K čemu slouží planetární prstence?

Věřit na náhody je hezké, ale naivní. Kdybchom znali VŠECHNO (tzn. měli bychom všechny informace) všechny přítomné a minulé děje, do nejmenšího detailu, předpověděli bychom budoucnost. Vše totiž souvisí se vším a vzáíjemně se ovlivňuje. Příčiny a následky.

Význam účelu není složitý. https://cs.wik­tionary.org/wi­ki/%C3%BA%C4%8Del
Účel a nějaký smysl je ve všem.

Když už zrovna zmiňuješ důsledek, tak jemu předchází příčina. Co je to „něčeho“? A gravitace není odpověď (rozhodně ne celá), ale na to se stejně neptám.. jen na konrkténí funkci konkrétního objektu. Klidně spekulativně, k čemu by mohl být.
Proč ve vesmírných objektech nehledat nějaký účel a funkce, když zrovna to astronomové (a další) dělají? A to už od prvopočátku (jinak by se nikam nedostali).

Totéž bychom asi před 100 lety řekli i o Měsíci. Že je to jen obyčejný „kámen“, který obletuje naši planetu díky gravitaci, ale nemá na naši planetu žádný vliv a nemá žádný účel (a to pochopitelně není pravda).
Všechno má účel/funkci. Že jsme ji zatím nenašli, neznamená, že tam není.

Vědci si nejsou ani přesně jistě, jak přesně se prstence utváří, natož aby věděli k čemu slouží…

Ze jsem tak smely, jaky je tedy ucel mesice?

Vlivů Měsíce na Zemi je spousta. Pravděpodobně by na Zemi ani nevznikl život nebýt Měsíce (už to by mohl být účel nebo jeden z nich). Ideální podmínky, teplota, čas, vítr, a celkově počasí, rotace i naklonění Země, gravitace, příliv a odliv a nadmořská výška, ochrana před vesmírnými tělesy, rovnováha, vliv na zvířata i rostliny (i jejich vývoj, růst, funkce, životní rytmus, styl života včetně rozmnožování).
Stačí jen zadat do googlu.

Jeden konkrétní účel ti nepovím, ale Zemi ovlivňuje (už po dlouhou dobu) a to až do neuvěřitelných detailů. Nejen k životu na Zemi, ale různým pochodům/funkcím, které se tady na Zemi ději (vlastně skoro ve všem). Jeho účel tedy ve zkrtatce by byl, že Země je taková a funguje takhle, jak právě funguje (jen díky „obyčejné“ družici). Aby Země fungovala a měla systém, jaký nyní má.
Jevy a vlivy související s Měsícem byly objeveny asi za poslední století a těch vlivů by mohlo být ještě mnohem víc. Ale i to, co teď víme, znamená, že Měsíc ovlivňuje naši planetu v neuvěřitelné míře.
Hodně toho souvisí s gravitací, která ale neznamená jen to, že se „za námi táhne chladný kámen,“ ta gravitace půsboená Měsícem tu má obří vlivy. A není to jen o gravitaci, ty další funkce a vlivy Měsíce ani s gravitací nesouvisí.

Myslím, že zaměňuješ příčinu a důsledek. Měsíc možná není až tak důležitý pro život, ale téměř jistě současný život na Zemi je přizpůsoben vlivu Měsíce.

Nezaměňuji, ale míchám to dohromady, tak to může být matoucí. Svůj vliv měl Měsíc i pro ideální podmínky na Zemi (ideální pro život… aby zvnikl život, musí tam být podmínky). Stačí si vyhledat, CO VŠECHNO a do jaké míry ovlivňuje. Je toho spousta. Teorií jak by to tu vypadalo bez našeho měsíce (kdybychom o něj přišli) je taky dost.
DNES ovlivňuje faunu i flóru, počasí, hladinu moří, čas, zemskou rotaci (a část těch věcí měla vliv i při zrodu života – byť je stále zahalen tajemstvím – a při jeho formování a vývoji, evoluci).
Ale co by bylo bez Měsíce nelze odhadovat. Ale tady jde o účel Měsíce a jeho vlivy a funkce konkrétních objektů, které ostatní zpochybňují a tvrdí, že žádný nemají.
Měsíc ovlivňuje všechny formy života i ty nejzákladnější/nej­jednodušší. Neřekl bych, že mu byly přizpůsobeny, spíš naopak. Vliv Měsíce na Zemi umožnil, aby tu vůbec život vznikl a dál se pak rozvíjel. Není to jen o vnějších podmínách.

Že „Prstence jsou zbytky materiálu, ze kterých se nezformovaly měsíce“ je dost zajímavý pohled, ale neslyšel jsem o tom a řekl bych že to tak nebude. Předně jaké zbytky (a kolikrát ty „zbytky“ jsou větší než různé měsíce)? a proč (a jak) se zformuloval zrovna prstenec – a ne měsíc?

Od Keplera tedy dost jednoduchý (a řekl bych i negativní) pohled. :P Ten by za tím hledal víc.

Disraeli>>> To je celkem prosté. Jde o důsledek existence a platnosti přírodních zákonů. Na těleso působí slapové síly, které fungují jako mlýnek a těleso roztrhají. Čím hmotnější je mateřské těleso, tím více se tento efekt projevuje a pokud se oběžnice dostane „příliš blízko“, tak je prostě „semleta“ na malé kousky. (Nic světoborného, existují tělesa [tzv. „kolapsary“], které dokáží rozcupovat takovou „neopatrnou hmotu“ až na molekuly a v případě černých děr, kde jsou síly nepředstavitelně obludné jsou „rozšmelcovány“ i samotné atomy!) :)

A proč se ten semletý „bordel“ zformuje do prstenců? Inu i tady jsou ve hře přírodní zákony (tělesa se nemůžou pohybovat jak chtějí, ale výhradně tak, jak jim to ty zákony umožní). O některých z těhle zákonů by ti mohl povědět i jejich objevitel Kepler, který je s drzostí jemu vlastní pojmenoval PO SOBĚ [a na aliendrona ani nevzdechl byť i jen s JEDINÝM!], erotochlívák jeden lakomý!! ;) :D :D