Jsou přežitkem v době vysavačů a tepovačů klepadla na koberce? Ze sídlišť jich většina zmizela. Postrádáte je?

Na klepač nemám dobré vzpomínky. Jako kluk jsem z něj spadl a zlomil si ruku a jako řidič – začátečník si o další promáčkl blatník, ale pravda je, že pod klepadlem se scházeli nejen děti, ale i drbny.

Za mých mladých let bývaly klepače, /taky klepadla, šráky, prakly/ nejen místem pro klepání koberců, ale hlvně na sídlištích místem schůzek, her a různých akcí, dětí a mládeže.
Doma mě nechybí, nemám sice klasický klepač, ale místo , kde se dá koberec snadno vyklepat. Pravdou je, že klasické klepání toho mála co zbylo se dělá už jen velmi zřídka. Cca 1× za rok.
Jako odrustající dítě jsem si klepání užil dostatečně. Nejenom koberců, ale i matrací a polstrovaných dílů z gauče.

Vyrůstal jsem na vesnici tam bylo bidlo mezi 2 stromy,když jsme jezdili na návštěvu do prahy, na tom železném rámu jsem se houpal.Taky nám sloužil jako brána na fotbal. Dneska mi to neshází.koberec vysaju a podlahu vytřu.

Dneska existují vysavače které při vysávání vibrují,takže si myslím že ty rámy potřeba už tolik nejsou,rozhodně ne u každého vchodu 5 rámů.

Jj. Pamatuji, že jsme se s harantama scházeli „za barákem na klepáku“. 🙂 Také si pamatuji, jak nás babky švihaly těmi metlami na koberce nebo co to bylo, protože jsme se na tom houpali, lozila po tom jak opice a znemožňovaly jim tam provětrávat jejich staleté peršany. Je tedy fakt, že jsme jim pod ně i lezli a dělali si v nich boudy, bunkry a stany a druhá parta nás „napadala“ zvenčí šiškami nebo tenisáky… Ráda na to vzpomínám. Byla to legrace a jsem ráda, že jsem si je v dětství užila…:-) btw – to klepadlo je u mamči za domem pořád, ale nikdo na něm už ani neklepe, ani si nehraje. Myslím ale, že tam bylo jednou extempore s nějakými „smažkami“, které se tam halily do marihuanového dýmu… Holt, nová doba..:-(

Před 7 lety jsem nahradil koberec plovoucí podlahou. Jednodušší udržba. Je fakt, že jsem si pořídil pantofle s mechovinou, abych sousedům nedupal nad hlavou. Koberec jsem nechal známému, který jej nějak využije, aspoň to říkal.

Klepače na koberce vlastně nahradily dříve používaná bidla, která sloužila ke stejnému účelu. Ale nejen na klepání koberců bylo toto zařízení. Také se na něm větraly polštáře a peřiny. Ty dnešní s umělohmotnými náplněmi by samozřejmě něco takového nejspíš nevydržely.
Vyklepat koberec důkladně venku na čistém povětří a nechat je pořádně provětrat, to nevynahradí ani sebelepší „klepací systém“ vysavače. Za domem je jich hned několik. Pravdou ale je, že tam nejčastěji „visí“ děti ze sousedství.
Po povodni jsem chodila koberce jenom klepat, protože voda mi „zaplavila“ i vysavač. Po několika letech jsem tomu znocvu přišla na chuť. Ne všechno dříve praktikované si zaslouží upadnout v zapomnění.
Za největší hrůzu v bydlení považuji koberce ode zdi ke zdi a nejlépe ještě pod nábytkem, aby se nedaly vytáhnout. Zažila jsem stěhování z Kopřivnice, kdy byl koberec dobře udržovaný, ale po odstavení nábytku to byl tak propastný rozdíl, že má touha po kobercích tím okamžitě spadla na nulu.
Dokážu pochopit, že dnes by člověk vyběhnuvší z bytovky s kobercem přes rameno působil spíš dojmem nepochopitelného úchyla nebo zloděje než jako „vzorná hospodyňka“. Koberci by ale provětrání a proklepání jenom prospělo.

Zde v Aši jich moc už není, ale tam kde jsou, za ně lidi bojují 🙂
Je to dobře, připomíná to starší dobu 🙂 (i když, tu já nezažil ☹ )

http://www.no­vinky.cz/bydle­ni/reality-a-finance/293774-v-asi-pripravuji-revitalizaci-dalsiho-sidliste.html :

… „Například se původně nepočítalo s obnovou sušáků na prádlo, lidé ale na nich trvají,“ uvedl starosta. Obyvatelé sídliště prosadili rovněž razantnější zásahy do zeleně.´´ …