Jsou dnešní lidé chytřejší než lidé ze středověku?

Chytřejší bych netvrdil. Dnešní člověk má snadný přístup k informacím a věnuje se vzdělávání několikanásobně více času. A i negramotný, nevzdělaný člověk může být chytrý.

Upravil/a: Drap

Chytrost neznamená znalost nějakých znaků, memorování nějakých textů a pod. To, že jsou dnes k dispozici nějaké vyhledávače informací naopak lidi omezuje a myslí si, že se nemusí nic učit a pamatovat. Například pro počasí máme spoustu přístrojů a informací dnes, ale takový člověk ve středověku pozoroval přírodu a hned věděl to, co potřebuje. Tím se snažím dokázat, že i ve středověku byli chytří lidé, kteří dnešního člověka strčili do kapsy.

1. Všeobecná vzdělanost je mnohem, mnohem vyšší
2. Chytřejší ovšem nejsou/nejsme

Lidé jsou pořád stejní (skoro), napříč kulturami a obdobími (rozdíly v mravech). Můžeš číst o problémech ve starověkém Egyptě před 4 tisíci lety, v Řecku před 2 500 lety, v Číně před 2 000 lety, Francii před 500 lety… pořád stejné problémy, pohnutky/motivy, dokonce i (sociální) praktiky a návyky.
Průměrní lidé se neliší, i když mají třeba rozdílnou vzdělanost. Jistě, všeobecný přehled a gramotnost (základní vzdělání) může být lepší, ale to ty lidi nedělá vyloženě chytřejší nebo lepší. Průměr je pořád průměr a je jedno, že se poměry mění i lepší. Stále převládají pudy, instinkty, základní racionální nastavení mysli a pak negativní sklony a vlastnosti typu předsudky, „kriticismus“, omezenost a podobné. Průměrní lidé nejsou géniové, nejsou ani nadprůměrné inteligentní, moudří atd. Za vývoj civilizace, idee, technologie (vynálezy, objevy), mohou jednotlivci – nadaní, talentovaní, geniální – to jsou minority – doba se tedy může změnit i mnohonásobně k lepšímu, úroveň života může být skvělá, bohaství, dostupnost vzdělání,… ale to pořád nemění nic na tom, že lidé jsou pořád vesměs stejní. Intelektuální ani žádný podobný vývoj nenastal (že by se lidé postupem času a napříš generacemi stávali čím dál více chytřejšími). To, že máme vyspělejší technologie, rozvinutější vědu (díky jedincům v historii) a žije se nám líp, neznamená, že jsou lepší i lidé všeobecně (chytřejší atd). Doba se jen za 100 let může velmi proměnit – vývojem technologií, věd – ale lidi jsou stejní před i po tom vývoji, akorát používají jiné věci, mají jiné návyky, ale ta podstata člověka, jeho potenciál a (průměrná) mysl je přesně pořád taková, jen přizpůsobená okolnostem, způsobu života. Potřeby (v principu) jsou stejné, jako i člověk a jeho mysl (navzdory znalostem a kultuře).

Vezmeš-li průměrného moderního Evropana a nějakého průměrného středověkého Evropana, rozdíl velký nebude (hlavně v těch mravech a jistých přístupech, ale ne co se týká chytrosti).
Právě problémem moderního člověka (i průměrného) je ono povyšování se nad minulostí a lidmi z minulých časů. Hodnotit, kritizovat, zjednodušovat a soudit – události, doby, osobnosti jakoby o tom všechno věděli a znali vše nejlíp. Skutečný historik, který se zabývá nějakou dobou a lokatlitou, popřípadě osobou a studuje ji celý život se kolikrát neodvažuje vynášet jasné názory a soudy. A to se snaží poznat vše do detailu, vycházet ze všech dobových záznamů, dokonale si TO všechno rekonstruovat a vžít se do toho, jako by tam žil a dokáže pomalu situaci a poměry popsat líp, než ty současné, ve kterých žije. Pak příjde někdo jiný, kdo se tím trochu povrchně zabýval nebo o tom trochu slyšel a má na to jasný, neměnný názor „dokáže“ vše vysvětlit i odsoudit. Myslí si, že umí popsat příčiny, motivy a podobně. Většina lidí se dokáže povyšovat a myslet si, že jsou lepší, jen proto, že žijí TEĎ, v přítomnosti, vyvinutější společnosti…
Věř mi, že jakýkoli vynálezce, filozof/myslitel atd., žijící v jakémkoli čase, je (byl) chytřejší, než většina dnešních lidí. Většina (ale ani talentovaná minorita) není chytřejší (ani lepší), než Aristoteles, Platon, Archimedes, Descartes (a hromada, hromada osobností historie), přesto velká spousta dnenšních lidí (i studentů se základními znalostmi, povrchním přehledem) se bez problémů dokáže nad tyto velikány povyšovat, soudit je (kritizovat) a „přít se“ s nimi (stovky let po jejich smrti).

Naopak dnenšní člověk v mnohém upadá a nezvládl by většinu věcí, které vykonávali naši předci v různých dobách (nebo čemu byli vystavováni) – po fyzické, ale i duševní a mentální stránce.
Dnes: – jsou tu civilizační choroby, úpadek zdraví, zdatnosti, fyzičky/síly,..

• muži ztrácejí mužnost, ženy ženskost. Testosteron klesá (i mužské hormony všeobecně), včetně plodnosti, síly (i té přirozené, průměrné), v dospívání i ve vývoji jsou problémy (nadváha, řidké vousy i ve vysokém věku, asbence síly/průbojnosti, ženské rysy, hlas,…)
• Paměť lidí se horší, ale taky pozornost/bdělost, energie/vitalita
• Prostředí, ovzduší, příroda se horší
• Spánek se horší (jako viz jak jsem psal ty problémy se zdravím, ale chtěl jsem to napsat zvlášť)
• Zvyšují se závislosti a škodliviny
• Klesá produktivita – fyzická, mentální

Navzdory vyspělé civilizaci, pokročilým technologiím, úrovní věd, bohatství, stav člověka (v průměru) může být bídný a horšící se – po různých stránkách. A taky se to děje. Bokem nutno zmínit zhoršující se mravy a jistá degenerace člověka (horšící se mravy jsem výše nezmiňoval, protože to není něco, co by bylo v historii vyloženě nevšedního… mravy vždy kolísají a mění se a zrovna před pádem civilizace/spo­lečnosti se vždy horší, první je úpadek mravů, kultury, pak sociální stability, zákonů, až po pád státu – popřípadě rovnou s celou kulturou, státem a národem…). Ovšem horšící se stav člověka po stránce fyzické/zdravotní, psychické i mentální jsou „novinky“, které v historii nebyly.

Upravil/a: Disraeli

Možno vás to prekvapí, ale povaha človeka je rôznorodo rovnaká od „vzniku sveta“ do dnešných čias. Mení sa pomer pováh voči sebe. Raz prevláda jedna, inokedy iná povaha.

Iné je vývoj myslenia a znalostí. To sa vyvíja neustále, aj napriek občasnému pocitu degenerácie jednotlivcov i celých skupín.
Dnešný človek má viac a širšie (často zbytočné) znalosti, ale aj stále viac užšie špecializovaných znalosti, než predchádzajúce pokolenia.

Ne, to že někdo umí číst, neznamená, že je chytrý, ale jen to, že je vzdělaný…