Odpověděl/a – 20.srpen 22:19
Lidé jsou pořád stejní (skoro), napříč kulturami a obdobími (rozdíly
v mravech). Můžeš číst o problémech ve starověkém Egyptě před
4 tisíci lety, v Řecku před 2 500 lety, v Číně před 2 000 lety,
Francii před 500 lety… pořád stejné problémy, pohnutky/motivy, dokonce i
(sociální) praktiky a návyky.
Průměrní lidé se neliší, i když mají třeba rozdílnou vzdělanost.
Jistě, všeobecný přehled a gramotnost (základní vzdělání) může být
lepší, ale to ty lidi nedělá vyloženě chytřejší nebo lepší. Průměr
je pořád průměr a je jedno, že se poměry mění i lepší. Stále
převládají pudy, instinkty, základní racionální nastavení mysli a pak
negativní sklony a vlastnosti typu předsudky, „kriticismus“, omezenost a
podobné. Průměrní lidé nejsou géniové, nejsou ani nadprůměrné
inteligentní, moudří atd. Za vývoj civilizace, idee, technologie (vynálezy,
objevy), mohou jednotlivci – nadaní, talentovaní, geniální – to jsou
minority – doba se tedy může změnit i mnohonásobně k lepšímu,
úroveň života může být skvělá, bohaství, dostupnost vzdělání,… ale
to pořád nemění nic na tom, že lidé jsou pořád vesměs stejní.
Intelektuální ani žádný podobný vývoj nenastal (že by se lidé postupem
času a napříš generacemi stávali čím dál více chytřejšími). To, že
máme vyspělejší technologie, rozvinutější vědu (díky jedincům
v historii) a žije se nám líp, neznamená, že jsou lepší i lidé
všeobecně (chytřejší atd). Doba se jen za 100 let může velmi
proměnit – vývojem technologií, věd – ale lidi jsou stejní před
i po tom vývoji, akorát používají jiné věci, mají jiné návyky, ale ta
podstata člověka, jeho potenciál a (průměrná) mysl je přesně pořád
taková, jen přizpůsobená okolnostem, způsobu života. Potřeby
(v principu) jsou stejné, jako i člověk a jeho mysl (navzdory znalostem a
kultuře).
Vezmeš-li průměrného moderního Evropana a nějakého průměrného
středověkého Evropana, rozdíl velký nebude (hlavně v těch mravech a
jistých přístupech, ale ne co se týká chytrosti).
Právě problémem moderního člověka (i průměrného) je ono povyšování
se nad minulostí a lidmi z minulých časů. Hodnotit, kritizovat,
zjednodušovat a soudit – události, doby, osobnosti jakoby o tom všechno
věděli a znali vše nejlíp. Skutečný historik, který se zabývá nějakou
dobou a lokatlitou, popřípadě osobou a studuje ji celý život se kolikrát
neodvažuje vynášet jasné názory a soudy. A to se snaží poznat vše do
detailu, vycházet ze všech dobových záznamů, dokonale si TO všechno
rekonstruovat a vžít se do toho, jako by tam žil a dokáže pomalu situaci a
poměry popsat líp, než ty současné, ve kterých žije. Pak příjde někdo
jiný, kdo se tím trochu povrchně zabýval nebo o tom trochu slyšel a má na
to jasný, neměnný názor „dokáže“ vše vysvětlit i odsoudit. Myslí
si, že umí popsat příčiny, motivy a podobně. Většina lidí se dokáže
povyšovat a myslet si, že jsou lepší, jen proto, že žijí TEĎ,
v přítomnosti, vyvinutější společnosti…
Věř mi, že jakýkoli vynálezce, filozof/myslitel atd., žijící
v jakémkoli čase, je (byl) chytřejší, než většina dnešních lidí.
Většina není chytřejší (ani lepší), než Aristoteles, Platon,
Archimedes, Descartes (a hromada, hromada osobností historie), přesto velká
spousta dnenšních lidí (i studentů se základními znalostmi, povrchním
přehledem) se bez problémů dokáže nad tyto velikány povyšovat, soudit je
(kritizovat) a „přít se“ s nimi (stovky let po jejich smrti).
Naopak dnenšní člověk v mnohém upadá a nezvládl by většinu věcí,
které vykonávali naši předci v různých dobách (nebo čemu byli
vystavováni) – po fyzické, ale i duševní a mentální stránce.
Dnes: jsou tu civilizační choroby, úpadek zdraví, zdatnosti,
fyzičky/síly,..
muži ztrácejí mužnost, ženy ženskost. Testosteron klesá (i mužské
hormony všeobecně), včetně plodnosti, síly (i té přirozené,
průměrné), v dospívání i ve vývoji jsou problémy (nadváha, řidké
vousy i ve vysokém věku, asbence síly/průbojnosti, ženské rysy,
hlas,…)
Paměť lidí se horší
Prostředí, ovzduší, příroda se horší
Spánek se horší (jako viz jak jsem psal ty problémy se zdravím, ale chtěl
jsem to napsat zvlášť)
Zvyšují se závislosti a škodliviny
Klesá produktivita – fyzická, mentální
Navzdory vyspělé civilizaci, pokročilým technologiím, úrovní věd,
bohatství, stav člověka (v průměru) může být bídný a horšící
se – po různých stránkách. A taky se to děje. Bokem nutno zmínit
zhoršující se mravy a jistá degenerace člověka (horšící se mravy jsem
výše nezmiňoval, protože to není něco, co by bylo v historii vyloženě
nevšedního… mravy vždy kolísají a mění se a zrovna před pádem
civilizace/společnosti se vždy horší, první je úpadek mravů, kultury,
pak sociální stability, zákonů, až po pád státu – popřípadě rovnou
s celou kulturou, státem a civilizací…). Ovšem horšící se stav
člověka po stránce fyzické/zdravotní, fyzické i mentální jsou
„novinky“, které v historii nebyly.
Odpověděl/a – 20.srpen 22:27
Lidé jsou pořád stejní (skoro), napříč kulturami a obdobími (rozdíly
v mravech). Můžeš číst o problémech ve starověkém Egyptě před
4 tisíci lety, v Řecku před 2 500 lety, v Číně před 2 000 lety,
Francii před 500 lety… pořád stejné problémy, pohnutky/motivy, dokonce i
(sociální) praktiky a návyky.
Průměrní lidé se neliší, i když mají třeba rozdílnou vzdělanost.
Jistě, všeobecný přehled a gramotnost (základní vzdělání) může být
lepší, ale to ty lidi nedělá vyloženě chytřejší nebo lepší. Průměr
je pořád průměr a je jedno, že se poměry mění i lepší. Stále
převládají pudy, instinkty, základní racionální nastavení mysli a pak
negativní sklony a vlastnosti typu předsudky, „kriticismus“, omezenost a
podobné. Průměrní lidé nejsou géniové, nejsou ani nadprůměrné
inteligentní, moudří atd. Za vývoj civilizace, idee, technologie (vynálezy,
objevy), mohou jednotlivci – nadaní, talentovaní, geniální – to jsou
minority – doba se tedy může změnit i mnohonásobně k lepšímu,
úroveň života může být skvělá, bohaství, dostupnost vzdělání,… ale
to pořád nemění nic na tom, že lidé jsou pořád vesměs stejní.
Intelektuální ani žádný podobný vývoj nenastal (že by se lidé postupem
času a napříš generacemi stávali čím dál více chytřejšími). To, že
máme vyspělejší technologie, rozvinutější vědu (díky jedincům
v historii) a žije se nám líp, neznamená, že jsou lepší i lidé
všeobecně (chytřejší atd). Doba se jen za 100 let může velmi
proměnit – vývojem technologií, věd – ale lidi jsou stejní před
i po tom vývoji, akorát používají jiné věci, mají jiné návyky, ale ta
podstata člověka, jeho potenciál a (průměrná) mysl je přesně pořád
taková, jen přizpůsobená okolnostem, způsobu života. Potřeby
(v principu) jsou stejné, jako i člověk a jeho mysl (navzdory znalostem a
kultuře).
Vezmeš-li průměrného moderního Evropana a nějakého průměrného
středověkého Evropana, rozdíl velký nebude (hlavně v těch mravech a
jistých přístupech, ale ne co se týká chytrosti).
Právě problémem moderního člověka (i průměrného) je ono povyšování
se nad minulostí a lidmi z minulých časů. Hodnotit, kritizovat,
zjednodušovat a soudit – události, doby, osobnosti jakoby o tom všechno
věděli a znali vše nejlíp. Skutečný historik, který se zabývá nějakou
dobou a lokatlitou, popřípadě osobou a studuje ji celý život se kolikrát
neodvažuje vynášet jasné názory a soudy. A to se snaží poznat vše do
detailu, vycházet ze všech dobových záznamů, dokonale si TO všechno
rekonstruovat a vžít se do toho, jako by tam žil a dokáže pomalu situaci a
poměry popsat líp, než ty současné, ve kterých žije. Pak příjde někdo
jiný, kdo se tím trochu povrchně zabýval nebo o tom trochu slyšel a má na
to jasný, neměnný názor „dokáže“ vše vysvětlit i odsoudit. Myslí
si, že umí popsat příčiny, motivy a podobně. Většina lidí se dokáže
povyšovat a myslet si, že jsou lepší, jen proto, že žijí TEĎ,
v přítomnosti, vyvinutější společnosti…
Věř mi, že jakýkoli vynálezce, filozof/myslitel atd., žijící
v jakémkoli čase, je (byl) chytřejší, než většina dnešních lidí.
Většina (ale ani talentovaná minorita) není chytřejší (ani lepší), než
Aristoteles, Platon, Archimedes, Descartes (a hromada, hromada osobností
historie), přesto velká spousta dnenšních lidí (i studentů se
základními znalostmi, povrchním přehledem) se bez problémů dokáže nad
tyto velikány povyšovat, soudit je (kritizovat) a „přít se“ s nimi
(stovky let po jejich smrti).
Naopak dnenšní člověk v mnohém upadá a nezvládl by většinu věcí,
které vykonávali naši předci v různých dobách (nebo čemu byli
vystavováni) – po fyzické, ale i duševní a mentální stránce.
Dnes: – jsou tu civilizační choroby, úpadek zdraví, zdatnosti,
fyzičky/síly,..
Navzdory vyspělé civilizaci, pokročilým technologiím, úrovní věd, bohatství, stav člověka (v průměru) může být bídný a horšící se – po různých stránkách. A taky se to děje. Bokem nutno zmínit zhoršující se mravy a jistá degenerace člověka (horšící se mravy jsem výše nezmiňoval, protože to není něco, co by bylo v historii vyloženě nevšedního… mravy vždy kolísají a mění se a zrovna před pádem civilizace/společnosti se vždy horší, první je úpadek mravů, kultury, pak sociální stability, zákonů, až po pád státu – popřípadě rovnou s celou kulturou, státem a národem…). Ovšem horšící se stav člověka po stránce fyzické/zdravotní, psychické i mentální jsou „novinky“, které v historii nebyly.