Je těžké definovat čest? Kdo podle vás jedná čestně?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nemá…

… tak jako koupě auta, aniž bych měla řidičské oprávnění, ze mě samotného řidiče neudělá, stejně tak koupě cti z nikoho neudělá čestného člověka… V čích očích by byl onen podvodník čestný?

Jedinec se přeci nestává čestným z jednoho jediného důvodu. Nestane se čestným ze dne na den, pro jeden jediný skutek… Ta čest je přeci otázkou několikaletých činů. Kdyby vznikala jedním jediným přičiněním, bylo by pak tak jednoduché ji definovat… Ale nikdo z nás není schopen ji nahradit jedním slovem…

Přijde mi, že nahradím-li čest čímkoliv jiným, přestává být ctí- tak, jako moudrost je moudrostí, nikoliv chytrostí, je čest ctností, nikoliv dobrotou, mravností, lidskostí… Je to, jako bych nahradila celou ruku „pouhou“ dlaní…

Tak, jako je pro mě přátelství jakýmsi nad-kamarádstvím, vnímám čest jako nad-vážení… Člověka, kterého znám „jen nějaký ten pátek“, si mohu vážit, ale na to, aby byl v mých očích čestným, potřebuji fůru času, právě proto, aby čest zůstala ctí a nebyla zaměněna za… cokoliv.

Myslím, že i věta „Budiž ti to ke cti“ vystihuje čest jako „soubor/ souhrn“ čehosi, co se kupí postupně k sobě, ne jednu věc a určitě ne koupenou…

Dovolím si nesouhlasit i s větou „je čestné vziať život tomu, kto ohrozuje moju rodinu…“. Určitě není čest vzít život komukoliv… možná je to správné, asi reflexní, instinktivní a pudové, ale čestné? Kdyby teď někdo vtrhl ke mně do bytu a ohrozil kohokoliv z rodiny, budu jednat impulsivně, možná zbaběle, možná statečně, bude se ve mně mísit tolik pocitů, ale žádný z nich nebude mít se ctí nic společného. A po pravdě- v tu chvíli je čest asi to poslední, na co bych myslela…

Má…
Podobné problémy souvisí s lidskou společností ´odnepaměti´…
Viz, např. „O tempora, o mores!“ (Cicero)…

Nebo Lavičkův (Zdeněk Svěrák, Na samotě u lesa) postesk: „Václave, proč nejsi moje žena!“ – v kontextu se sonetem 20. (Shakespeare):

20
„Ó pane – paní mé lásky, máš líce ženy,
vlastníma rukama Přírody malované;
a něžné srdce žen, jenomže beze změny,
beze lži, do vínku těm falešnicím dané;
a oči jasnější než jejich – a míň zrádné,
jež všechno pozlatí, na co se podívají;
a mužnou postavu, jež nade všemi vládne,
až muži klopí zrak a v ženách dech se tají.
Příroda tvořila tě zprvu jako ženu,
leč při té práci se do tebe zadívala
a z lásky dala ti, co pro mne nemá cenu,
takže tou štědrostí mi tebe vlastně vzala.
Když tě však určila jen ženám pro radosti,
ať patří mně tvůj cit – a tobě jejich skvosty.“

😉

Čest je pro jednoho pouhé slovíčko,pro jiného priorita.
Mohu jednat čestně a neublížit.
Mohu jednat čestně a otevřeně a přesto někomu ublížit,třeba právě neobalenou a pravdivou reakcí na situaci,jak ji vidím já.Nebudu se cítit dobře,protože protějšek to může považovat za zradu či podraz, ale jednám jak jsem zvyklá.
Čestně lze vést např. konkurenční boj,pokud jsou obě strany ochotny dodržovat jistá pravidla a nezneužívat je pouze jednostrnně ve svůj prospěch.
Takže asi každý dle svého přesvědčení a svědomí…

Svatá prostoto ! Jaká doba, takové mravy !
Být vychytralým, to je něco, ale být čestný, to stojí za námahu.
Constantin Brâncuşi

veľmi ošemetná otázka.

nebudem citovať, budem uvažovať.

zjednodušene je česť morálny stav jedinca v nejakej spoločnosti.
a tu je kameň úrazu.

je čestné udať zlodeja – ale keď je to brat, alebo kamarát, tak túto čestnosť ľahko stratíme.
je čestné zabiť milenca dcéry, ak to prikazuje rodová tradícia (stredný východ) – láska, neláska. milencovi česť hovorí, že jej má dostáť, pud sabazáchovy velí ujsť, čestnosť ide bokom.

je čestné vziať život tomu, kto ohrozuje moju rodinu – no z hľadiska rodiny útočníka česť žiada odvetu (stredomorie).
u nás (čr, sr) málokto považuje za nečestné vrátiť nájdené veci (výnimky samozrejme existujú), skoro nikto nepovažuje za nečestné stiahnutie filmu, hudby, programu, ale krádež rohlíkov už v ňom spôsobuje morálne pohoršenie, nie je nečestné cestovať na čierno, ale keď vám ukradne jablká zo záhrady, česť velí ísť na políciu * a tak by sme mohli pokračovať donekonečna.

česť je veľmi povoľný prútik – ľahko ho ohneme podľa našej potreby.
veľmi často to, čo považujeme u druhých za nečestné, robíme sami. a bez hanby.

nuž?

;-Q

Myslím, že pro dnešní dobu je to velmi výstižné a pravdivé.

Moc smutná básen o čestném člověku a jeho věrnému příteli.:-(
Jak aktuální…
Doplňuji:
Oprava:věrném příteli.

Upravil/a: anonym

Když budeš chtít sesbírat podpisy pod tuto nekonečnou pravdu, počítej se mnou!
🙂

Čestný lidi přirovnávám k samurajům.

Cestnost považuji s upřímnosti za ryzí a krasne lidské vlastnosti . Dnešní doba možná není tento vlastnostem příliš nakloněna,ale přesto nepřestávám byt optimistou.