Je tedy to světlo nejrychlejší?

Aktuálně za nejrychlejší považujeme světlo ve vakuu. Světlo ve vodě je něco úplně jiného. Ve vodě zpomalí asi o 30% a proto ho některé hmotné částice
(rozuměj: částice s nenulovou klidovou hmotností) mohou předběhnout – nejsou schopny při vstupu do vodního prostředí okamžitě zpomalit (narozdíl od světla)

Pak tu také máme trochu paradox: rychlost přenosu dat – je rychlejší přenos dat po optice, nebo po metalickém vedení? Většina lidí si myslí, že po optice. Ano, optická vedení mívají větší přenosovou kapacitu, ale metalická zpravidla mají vyšší rychlost šíření signálu.

Myslím, že ten „problém“ je toto: Rychlost světla v látkovém prostředí je v mikroskopickém popisu stejná jako rychlost světla ve vakuu c, avšak světlo kvantově interaguje s částicemi látky, a proto se v makroskopickém popisu jeví jeho fázová rychlost pomalejší. Rychlost šíření světla je pak rovna c / n, kde n je index lomu příslušné látky (materiálu).

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Rychlost_sv%C4%9Btla

Rychlejší než světlo? Jedině „teplý bonz“, ale ten ve vakuu nemá šanci :D

Ale může. Všechno to jsou hypotézy a hypotézy se nedokazují ale vyvracejí.
Pokud není hypotéza vyvrácena připouští se!!
Takže do toho , sedni a vyvracej!! Začni s Einsteinovo teorií relativity. Na svém počátku se vesmír rozšiřoval větší rychlostí než světlo. Přesto to Einsteinově teorii relativity neodporuje, neboť Einstein toto tvrdí o hmotě. Na začátku vzniku vesmíru žádná hmota neexistovala.

Upravil/a: mosoj

Co bylo na počátku a co bude na konci světa je jedna věc. Druhá věc je to, co platí tady a teď. Něco jako: Když se mění podmínky, mohou se měnit i zákony.

Zapomínáš k rychlosti světla dodat „ve vakuu“! Tam se nic nemůže pohybovat rychleji, než světlo! Je to podobné, jako když řekneš „Usain Bolt je nejrychlejší muž na planetě“, jenže když dojde na plavání… Chápeš?

Jinak známe i vyšší rychlosti, než je „c“. Představ si, že na místě Slunce postavíš nějaký „laserový maják“ a jeho parpsek se bude otáčet dokolečka každou sekundu (tedy 2πrad/s). Po trajektorii zemské dráhy vystavíš zeď, na kterou paprsek tohoto majáku bude dopadat. Světelná skvrna na této zdi se bude pohybovat mnohonásobně rychleji, než je rychlost světla. No a? Nic se tím z hlediska teorie neporušuje. Nejde o pohyb hmoty či přenos energie nebo
informace, kauzalita není narušena, takže žádný problém. A to ještě nic NENÍ!

Z kvantové teorie známe rychlost (působení mezi kterým JE VZTAH) prakticky absolutní – říká
se tomu „kvantové provázání“. Když např. 2 kvantově provázané fotony vyšleš třeba až na opačné konce vesmíru a pak začneš měřit (určovat) jejich kvantové stavy, tak jakmile u jednoho určíš, tak druhý OKAMŽITĚ (bez ohledu na vzdálenost) nabyde díky kvantovému provázání opačný stav!

Tohle se na kvantové teorii panu E. tak strašně nelíbilo, že to trochu s posměchem nazval „strašidelné působení na dálku“. Dokonce se svými kolegy vymysleli i fígl, jak tuhle věc obejít > tzv. Einstein-Podolsky-Rosenův (EPR) paradox (teorie se skrytými parametry), kdy tvrdili, že kvantová teorie NENÍ správná, že jí něco podstatného, zatím neobjeveného chybí a teprve až se „to objeví“, bude to souladu s STR a OTR.

A tak si fyzikové vybírali „dle libosti“ pohled na svět prizmatem STR/OTR nebo kvantové teorie. Touto „bordelu“ zatrhnul tipec až J. S. Bell, svým až neuvěřitelně fenomenálním důkazem, že nelokalita kvantové mechaniky je platná (tedy že žádná EPR „teorie se skrytými parametry“ nemůže existovat)!

Abys chápal – jedna věc je dokázat něco, o čem víme, že existuje (např. speciální/obecnou relativitu – v podstatě brnkačka, venkoncem i Einstein v
tom měl štěstí, Hilbert mu doslova „dýchal na záda“ a takový Poincaré to implicitně ve své teorii vyvozoval a s ním i další), ale úplně JINÁ LIGA je VYVRÁTIT něco, o čem NEVÍME jestli to vůbec existuje, to už jen s otevřenou hubou čumíš jak péro z gauče! :) :D ;) Ježiš jak moc bych chtěl být tak překrásný, abych byl schopen něčeho TAKOVÉHO, jako Bell! :)

No, z5 k tématu (než se xmrti uzávidím ;) :D :D) – prostě si pamatuj, že ve vakuu NIC s nenulovou klidovou hmotností se nemůže pohybovat rychlostí světla (nebo větší). Co se týká jiných prostředí, tak např. v Einsteinově-Boseho kondenzátu (speciální skupenství hmoty) se světlo pohybuje rychlostí pouhých cca 17m/s a například skrz beton se světlo (optických vlnových délek) nepohybuje VŮBEC (např. oproti neutronům), takže jak vidíš, není těžké být „rychlejší než světlo“.. ;) :D :D

No a co se týká toho zda-li to někde „není jinak“, tak mi věř, že fyzikové po ničem tak bedlivě nepátrají, jako po jakékoliv anomálii, která by to potvrdila. Jdou po tom doslova jak „slepice po flusu“ – zatím bezvýsledně. (Tedy co se týká objektivnosti výsledků – možná si pamatuješ, jak před několika lety všechna média na světě byla paf, když Taliáni „naměřili“ neutrinům nadsvětelnou rychlost nebo co pár let Webbem opakované „potvrzení jinosti“ konstanty jemné struktury vakua v minulosti apod. trapasy!) :D :D :D

Upravil/a: aliendrone