Je možné (z čistě teoretického hlediska) vidět žárovku dřív, než ke mně (mému oku) dojde světlo z ní?

Zřejmě se Vám nejedná o vědecký problém, ale o spíš o slovní či logickou vychytávku. Je jasné, že nedojde-li světlo do oka, nevidí se. Nástraha je asi v obratu „… světlo Z NÍ“.

Díváte se na vypnutou žárovku osvětlenou z jiného zdroje, například Sluncem, a díky tomuto světlo, které se od ní odráží, ji vidíte. Pak žárovku zapnete a teprve potom uvidíte světlo Z NÍ, tedy jí emitované.

Existuje i jiná možnost, ale je technicky poněkud náročnější. Budete totiž potřebovat laboratoř o dvou místnostech, které mají každá okno do stejného směru, kameru, počítač, monitor, slušný hvězdářský dalekohled a kosmickou stanici. Myslím, že je Vám jasné, o jaké „řešení“ jde, stejně jako to, že předchozí „řešení“ se světlem z jiného zdroje vyjde levněji.

Objasním to tedy alespoň pro ostatní. Vypnutou žárovku umístíme do jedné místnosti spolu s kamerou. Kameru propojíme kabelem nebo radiovou sítí přes počítač s monitorem. Před okna umístíme zrcadlo. Když potom žárovku rozsvítíme, kamera ji sejme a my to uvidíme na monitoru. Do oka nám nepronikne světlo Z NÍ (z žárovky), ale světlo z monitoru. Přímé světlo Z NÍ zatím letí jedním oknem k zrcadlu, odrazí se od něho a druhým oknem dorazí do našeho oka. Vzhledem k tomu, že použitá elektronika bude mít jistou latenci, bude nutné zrcadlo umístit poměrně daleko před okna. Bude-li ve vzdálenosti tak asi oběžné dráhy Měsíce, poletí světlo 1 až 2 vteřiny, což by mělo ke zdárnému průběhu experimetu stačit. Žárovka však vydává poměrně slabé světlo. Proto budeme potřebovat již zmíněný dalekohled, kterým budeme sledovat zrcadlo. Dále je tu problém s atmosférou, v níž by se světlo Z NÍ nejspíš zcela rozptýlilo. Proto bude třeba laboratoř umístit mimo zemskou atmosféru, nejlépe na kosmickou stanici. Neříkal jsem, že to není nic složitého?

Schválně, jestli někdo vymyslí větší ptákovinu. 🙂

Problém s viděním vyhaslého Slunce je problém přístupu k informacím. Dostanete-li dneska ráno zprávu, že v 16:00 někdo uhasí Slunce, pak v době od 16:00 do 16:08 budete vědět, že Slunce, které vidíte na obloze, již žádné světlo nevydává. To proto, že světlo z něho letí k nám cca 8 minut. Pokud Slunce na obloze budete vidět i v 16:09, budete vědět, že si z Vás někdo udělal dobrý den. S přístupem k informacím o tom, že k uhašení Slunce by byl potřeba zatraceně velký minimax, pak zprávy o podobných počincích nebudete brát za bernou minci.

Ve víře, že obdržíte i solidnější odpovědi, Vám přeji hezký den až do přirozeného západu Slunce.

😉

Upravil/a: MK44

Rychlost světla je 300 000 km/s, takže v pozemských měřítcích světlo uvidíme téměř okamžitě. Kdyby ale někdo rozsvítil na Měsíci, světlo uvidíš až za více než vteřinu. Slunce až za 8 minut po východu, atd…

Ne, protože když děda zapne světla na vrátnici a my dojdeme do vepřínu, tak už tam žárovky svítí.

Samozřejmě, a je to zcela běžné. Podívej se ve dne na vypnutou lampičku. Vidíš žárovku? Vidíš, a to dříve, než se večer rozsvítí.