Hrdý ano, pyšný ne. Je dobře, že čeština má pro tohle dvě slova,
každé pro jiný význam. Oproti jiným jazykům, kde je třeba jen jedno slovo
a význam se musí poznat podle kontextu (anebo třeba má jen jeden význam).
Jako „pyšný“ může mít taky význam jako „hrdý“, ale většinou se
to tak nepoužívá a dělají se rozdíly. Hrdost – pozitivní nebo alespoň
neutrální; pýcha – negativní.
Na každý úspěch by člověk měl být patřičně hrdý. Pyšný by neměl
být nikdy. Sebevědomý, vědomý si vlastí ceny/hodnoty, svých možností,
úspěchů, tím co disponuje a jaký je… Být na sebe hrdý je totiž
o něčem jiném, než být pyšný (přeceňovat se, povyšovat, mít o sobě
přehnaně vysoké mínění,..).
Ekonomické znalosti jsou pochopitelně téměř nezbytnost, jestli chce
člověk normálně fungovat a žít v lidské společnosti, v jistých
poměrech, blahobytu/zajištění. A taky TO chápat… Nejvíc často
odsuzují ti, co vědí nejméně (obecně, nejen z hlediska ekonomikého).
Člověk se něco domnívá a na základě toho si tvoří názor (či soubor
názorů), velmi často negativní. To jsou předsudky. Ekonomické znalosti je
potřeba mít, hrdí bychom měli být na něco v čem vynikáme, co ovládáme
a z toho vyplývá i to, že je to tím pádem správné nebo alespoň
oprávněné. ;)
Řekl bych, že aby si člověk mohl dovolil nemít ekonomické povědomí nebo
finanční gramotnost, musel by žít mimo civilizaci, mimo samotnou ekonomiku
(i v chudých ekonomikách by mu to bylo užitečné – a mohl využívat
i těch omezenýžch nástrojů a principů ekonomiky). A protože každý je
součástí trhu, podnikání, práce a celé ekonomiky, měl by mít alespoň
základy, jak, proč a co funguje. Většina je ovšem nemá, bohužel. Často
ani neví nejzákladnější základ a to, co jsou peníze. Nelze ale vinit
vyloženě lidi-jednotlivce, ale spíš stát a přístup k této
problematice.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Ano, téměř na vše co zvládáš velice dobře můžeš být hrdy. Na všechno to co zvládáš skvěle a patříš mezi nejlepší, můžeš být i pyšný.
0 Nominace Nahlásit |
Je rozdíl, zda si začal studovat VšE, nebo máš Nobelovu cenu za ekonomii. Ten druhý má právo si to myslet.
0 Nominace Nahlásit |
Kelt, oba na to mají právo. Hrdý můžeš být na všelijaké úspěchy
(pokroky, něco získaného apod.) – jedno jak velké.
Zásluhy, význam a další věci budou samozřejmě někde jinde, ale to není
otázka hrdosti, sebevědomí a spokojenosti.
To můžeš vztáhnout na cokoli. Pokud je člověk dobrý pekař/cukrář,
dobrý prodejce, právník, podnikatel, tesař, kovář, klempíř, vědec,…
může být na sebe hrdý, vykonávalí dobře své povolání, jde mu to; má
být na co hrdý.
A nemusí to být jen nějaký umělec nebo prvotřídní mistr oboru, hrdý
může být i třeba na pokrok, kterého dosáhl nebo v jisté míře i na
samotnou snahu a svědomitost, které do toho vkládá a které jeho práci
provázejí. Takže nejde-li mu to (prozatím), nevadí, snaží-li se a dělá
alespoň nějaký pokrok, může být hrdý. Věc teorie i praxe
i abstraktních pojmů/vlastností (ctností).
Ekonomické znalosti do toho zapdají jako cokoli jiného a jako kterékoli
další vědomosti. Stejně tak znalosti jiných oborů nebo všelijaké
nabývání informací a zkušeností.
Dobrý charakter, užitečné znalosti a množství znalostí, intelekt,
chytrost, zkušenosti, dovednosti, které člověk umí, schopnosti/talenty,
které má,… to vše může být úctyhodné, vzbuzující útcu a to z toho
dělá i něco, na co může být hrdý. Vše čím člověk disponuje, o co
se zasloužil a co je jemu samotnému ku prospěchu. :D
Na každé vzdělání může být člověk hrdý, je-li to skutečné
vzdělání. (Beru to obecně, protože je zkrátka vidět, že není třeba to
omezovat jen na ekoonomické znalosti nebo jen znalsot… člověk může být
hrdý na všelicos).
Disraeli a když jsem pyšný na vzácný rodinný klenot po prababičce tak nejsem negativní. Tolik má ekonomická znalost, ale nikomu nevnucuji 🤷♂️
Ne, jak říkám, „psyšný“ MŮŽE být synonem k „hrdý“ (a být
pozitivní nebo neutrální), ale většinou se hrdost bere jako kladná věc,
pýcha jako záporná.
Pouze když používáš „pyšný“ ve významu „hrdý“, tak je
pozitivní, jenže se to takhle moc nepoužívá. Zjednodušeně by to mohlo
být tak, že hrdost je sebevědomí a spokojenost (třeba nejen s sebou),
pyšnost je nadutost.
„Jsem na tebe hrdý“ se rovná „jsem na tebe pyšný“. Protože význam je stejný a „pyšnost“ má v tomto kontextu význam hrdosti (doslova projevující hrdost nad něčím), nikoli pýchy (samolibosti).