Ano je správná. Je to ustálená volba předložky.
„Volba předložky je v těchto případech ustálená, daná tradicí: na Moravu, na Slovensko, na Ukrajinu, do Slezska, do Portugalska, do Evropy, do Ameriky. Převažují předložky v(e)/do.“ 🙂

http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?id=640

Zkuste si projít vysvětlení u podobné otázky.

http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-kdyz-se-chystate-navstivit-slovensko-tak-rikate-jedu-na-slovensko-ale-kdyz-slovinsko-tak-jedu-do-slovinska

http://nase-rec.ujc.cas.cz/ar­chiv.php?art=5852

K expanzi předložky na v současné jazykové praxi – Marie Čechová

"Užití předložek na x v je dané historicky, stalo se samozřejmě tradicí.

Na – jde o jednu z původních předložek s hlavním významem „směřování na povrch, na vyvýšené místo nebo na povrchu, na vyvýšeném místě nebo na místa ležící kolem řeky“. . Při delším pobytu v Praze snadno narazíte na oblíbené spojení, že se nějaká událost stala na Praze 4, nebo na Smíchově či na Národní třídě. Uvedená definice selhává, protože o žádném vyvýšeném místě nemůže být řeč.

Při umístění děje uvnitř nebo při jeho směřování dovnitř uvádí SSJČ předložku v.

Nevyjasněného vztahu těchto dvou předložek si můžeme všimnout i u spojení v zimě, v létě, ale na jaře a na podzim.

Výskyt předložky „na“ nám dává jisté oprávnění k tvrzení, že předložka „na“ v současné době má nejen vyšší frekvenci proti dřívějšku, a to v akuzativu i v lokále, ale především se vyskytuje v řadě typů případů, v nichž se užívalo předložek jiných, konkuruje zvláště předložce v, ale i do, u, o, k, pro i spojením bezpředložkovým."

atd.
–
Dost často se chybuje v užití předložky „na“ i v tomto případě:

Předložka „na“ nevyjadřuje jen cíl pohybu, ale i jeho směr: jet do Benešova, ale jet, směřovat na Benešov. Směr se vyjadřuje touto předložkou i u jmen míst, u kterých se cíl označuje předložkou do.

Doplňuji:
O vztazích mezi předložkami čteme v příspěvku Významová stavba predložky na od J. Oravce ve Slovenské reči z r. 1958: „Pri hľadaní synonymických vzťahov předložky na vysvitlo, že základný význam (v spojení s akuzatívom smer „na povrch predmetu“, s lokálom miestny význam „na povrchu predmetu“) sa nedá nahradiť, kým všetky ostatné významy sú spojené bohatými synonymickými vzťahmi s inými predložkami, prípadne s inými jazykovými prostriedkami“.

Takže proto je správné, že je něco vyrobené na Slovensku, ale v Čechách, v Polsku atd. Jde o vývojové tendence, které se stále uplatňují i v současnosti.

více diskuse

Upravil/a: annas

Můj jazykový (ne)cit říká, že je to správně. Nejezdíme do Slovenska, ale na Slovensko, nejezdíme na Polsko, ale do Polska.
Nevím proč, ale je to tak.

Na Slovensku je to zaužívané a na Slovensku je to tak.