Pokud není pevně spojená se zemí pevným základem, a zároveň nejde o výrobek plnící funkci stavby, movitá. Jinak nemovitá.
K materii pojmu „pevně spojený se zemí“ judikoval Ústavní soud
v nálezu sp. zn. IV.ÚS 483/01 z 6. května 2003. Podle tohoto nálezu
„spojení se zemí pevným základem“ lze charakterisovat tak, že „věc
nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci. Pevné
spojení věci se zemí musí být zároveň takové,
aby bylo schopno odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality
na
věc a účinkům vlastního působení věci. Z hlediska stavebního je pevný
základ
základovou prostorovou konstrukcí geometricky a fyzikálně jednoznačně
vymezenou a definovanou, a to pro konkrétní stavební objekt,
v konkrétní
lokalitě a v konkrétních vnitřních a vnějších podmínkách. Je
zřejmé, že
posouzení existence pevného základu konkrétní stavby je otázkou
odbornou,
k níž soud zpravidla nemá dostatek odborných znalostí, a proto je třeba
v
rámci dokazování provést důkaz znaleckým posudkem či odborným
vyjádřením.“
K materii pojmu „výrobek plnící funkci stavby“ judikoval Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku čj. 9 As 131/2019 – 64 z 20. června 2019, kde judikoval, že „(p)okud se týká výrobků plnících funkci stavby, soud odkazuje na komentářovou literaturu (Macháčková, J. a kol.: Stavební zákon. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 18), podle které jedním z mnoha možných příkladů takových výrobků jsou zahradní domky , které si stavebníci jako zkompletovaný celek zhotovený u výrobce zakoupí, aby jej jako takový umístili na konkrétním pozemku a následně užívali jako klasickou stavbu vzniklou stavební činností. V okamžiku, kdy tento výrobek ztratí svoji mobilitu, tj. pokud by bylo záměrem jeho majitele osadit jej na pozemek s tím, že má začít plnit jako svůj základní účel funkci stavby, pak takový výrobek plně podléhá povolovacím režimům dle stavebního zákona.“
Bude-li, totiž, jinak movitá věc součástí práva stavby, bude považována za věc nemovitou (§ 1,242 věta druhá občanského zákoníku).
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=38370&pos=1&cnt=1&typ=result
https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/650948
0 Nominace Nahlásit |
Já jen takový drobný dotaz: co se myslí tím „pevně spojená se
zemí?“ Pokud je chatka
jen položena např.na betonovou desku, tak spojená není?
0
před 770 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Paul: máš to v tom judikátu Ústavního soudu: pokud tu chatku dokážeš, například z té betonové desky, přemístit bez rozebírání a skládání, nebo jejího poškození, pak není pevně spojená se zemí. V opačném případě je.
Podívej, u nás se, dřív, stavělo téměř všecko ze dřeva, ještě já pamatuju hromadu dřevěných baráků, a to jsem mladý. Většina těch staveb stála na kamenech, v některých byl ještě mlat. Pořád šlo ale o stavbu „pevně spojenou se zemí“, protože když bys jí chtěl přemístit, musel jsi jí, od šindele po nejspodnější trám, rozebrat a zase složit. Pokud jsi to udělal (například se takto stavby přesouvaly do skanzenu), na místě Ti zůstal jenom komín a ty kameny. Přesto šlo o stavbu „pevně spojenou se zemí“.