Nejlepší odpověď
Pokud není pevně spojená se zemí pevným základem, a zároveň nejde o výrobek plnící funkci stavby, movitá. Jinak nemovitá.
K materii pojmu „pevně spojený se zemí“ judikoval Ústavní soud
v nálezu sp. zn. IV.ÚS 483/01 z 6. května 2003. Podle tohoto nálezu
„spojení se zemí pevným základem“ lze charakterisovat tak, že „věc
nesmí být oddělitelná od země, aniž by došlo k porušení věci. Pevné
spojení věci se zemí musí být zároveň takové,
aby bylo schopno odolat zejména účinkům přírodních vlivů dané lokality
na
věc a účinkům vlastního působení věci. Z hlediska stavebního je pevný
základ
základovou prostorovou konstrukcí geometricky a fyzikálně jednoznačně
vymezenou a definovanou, a to pro konkrétní stavební objekt,
v konkrétní
lokalitě a v konkrétních vnitřních a vnějších podmínkách. Je
zřejmé, že
posouzení existence pevného základu konkrétní stavby je otázkou
odbornou,
k níž soud zpravidla nemá dostatek odborných znalostí, a proto je třeba
v
rámci dokazování provést důkaz znaleckým posudkem či odborným
vyjádřením.“
K materii pojmu „výrobek plnící funkci stavby“ judikoval Nejvyšší správní soud, např. v rozsudku čj. 9 As 131/2019 – 64 z 20. června 2019, kde judikoval, že „(p)okud se týká výrobků plnících funkci stavby, soud odkazuje na komentářovou literaturu (Macháčková, J. a kol.: Stavební zákon. Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 18), podle které jedním z mnoha možných příkladů takových výrobků jsou zahradní domky , které si stavebníci jako zkompletovaný celek zhotovený u výrobce zakoupí, aby jej jako takový umístili na konkrétním pozemku a následně užívali jako klasickou stavbu vzniklou stavební činností. V okamžiku, kdy tento výrobek ztratí svoji mobilitu, tj. pokud by bylo záměrem jeho majitele osadit jej na pozemek s tím, že má začít plnit jako svůj základní účel funkci stavby, pak takový výrobek plně podléhá povolovacím režimům dle stavebního zákona.“
Bude-li, totiž, jinak movitá věc součástí práva stavby, bude považována za věc nemovitou (§ 1,242 věta druhá občanského zákoníku).
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
https://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=38370&pos=1&cnt=1&typ=result
https://vyhledavac.nssoud.cz/DokumentOriginal/Html/650948
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
Já jen takový drobný dotaz: co se myslí tím „pevně spojená se
zemí?“ Pokud je chatka
jen položena např.na betonovou desku, tak spojená není?
|
0
před 869 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Stavěl jste si někdo na zahradě sám dřevěný domek okolo 25 metrů čtverečných? Na kolik vás to tak svépomocí vycházelo? a vyplatí se to vůbec? Nebo je lepší si koupit hotový dřevěný zahradní domeček?
Zdravím, taky jsem zvažoval, jestli si dřevěný zahradní domek postavit svépomocí, nebo koupit hotový. Nakonec jsem se rozhodl pro koupi hotového domku, protože mi to vyšlo jako nejlepší varianta. Pořídil jsem si zahradní domek o rozměrech 4 × 6 metrů, což je skoro těch 25 m² bez toho jednoho metru, a nechal si ho přivézt i sestavit přímo na místě. Výhoda je, že se nemusíte starat o řezání materiálu, spojování nebo izolaci. Všechno vám přijde už připravené a postaví vám to profíci. Co se týče ceny, svépomocná stavba může být levnější, pokud máte už nějaké nářadí, čas a hlavně zkušenosti se dřevem. Když jsem to počítal, materiál na kvalitní domek by vyšel kolem 100–130 tisíc, ale k tomu musíte připočítat ještě čas a práci. Hotový domek s montáží mě vyšel kolem 170 tisíc, což mi dávalo smysl, protože jsem nemusel řešit shánění materiálu ani stavbu. Navíc mám pořádnou tloušťku stěn 45 mm a dvojskla v oknech, takže se v domku dá být i za horšího počasí. Já jsem si vybral domek https://chatkylemon.cz/zahradni-domky/zahradni-domky-s-terasou/domcek-anna-400x600cm-2m-terasa-45mm/
Paul: máš to v tom judikátu Ústavního soudu: pokud tu chatku dokážeš, například z té betonové desky, přemístit bez rozebírání a skládání, nebo jejího poškození, pak není pevně spojená se zemí. V opačném případě je.
Podívej, u nás se, dřív, stavělo téměř všecko ze dřeva, ještě já pamatuju hromadu dřevěných baráků, a to jsem mladý. Většina těch staveb stála na kamenech, v některých byl ještě mlat. Pořád šlo ale o stavbu „pevně spojenou se zemí“, protože když bys jí chtěl přemístit, musel jsi jí, od šindele po nejspodnější trám, rozebrat a zase složit. Pokud jsi to udělal (například se takto stavby přesouvaly do skanzenu), na místě Ti zůstal jenom komín a ty kameny. Přesto šlo o stavbu „pevně spojenou se zemí“.
- Měl by mít člověk, který se už necítí šťastný, (třeba 100 let a více), netrpí nevyléčitelnou nemocí, možnost eutanázie? (14 odpovědí)
- Může mi někdo zabavit boty, protože jsou falešný? (5 odpovědí)
- Z jakého důvodu bylo nutné, aby bylo rodné číslo dělitelné jedenácti? (5 odpovědí)
- Jak obce stanoví, za co bude vybírán poplatek za popelnice? (4 odpovědi)
- Považujete cenzuru na internetu za správnou? Do jaké míry? (14 odpovědí)
